Původně jsem jenom chtěl poděkovat Dominátorovu osobnímu lékaři, že svému klientovi doporučil ukončit předčasně sezónu. Poslouchám totiž často rádio a pravidelné rozhovory s božským brankářem, které začínají neochvějně stejnou otázkou moderátora „Tak Dominiku, co vaše třísla?“, mě dovádějí spolehlivě k zuřivosti, protože ji slýchám za týden minimálně pětkrát.
A na „Haškova třísla“ jsem už alergický stejně jako na „sněhovou nadílku“. Trochu mě utěšovalo, že Hašek sám miluje tuhle otázku zhruba stejně jako já - „bolí mě ta noha, nebo třísla, nebo jak tomu mám říkat“ - ale nakonec se stejně vždycky dočkám obsáhlého výkladu, jak třísla zlobila při tréninku a co budou třísla nejspíš dělat příští týden. Protože hokej je tak trochu mimo můj kulturní okruh a jinak mě Hašek moc nezajímá, změnil se v mém vědomí v obří rozbolavělý rozkrok.
Už se tedy zdálo, že budu mít alespoň na pár měsíců klid, když si Dominátor vezme dovolenou, ale radoval jsem se předčasně. Hned druhý den mi nějaký naléhavý hlas na Radiožurnálu sděloval, že Jaromír Jágr nedokončil zápas pro potíže - bože můj! - s třísly, což se v poslední době stalo opakovaně a během své kariéry nedokončil dvacet osm duelů právě pro potíže s TŘÍSLY. Netušil jsem, že i on má něco takového! Navíc z toho zaujatého hlasu jsem cítil, že tenhle investigativec své téma nepustí a já mám další měsíce o utrpení postaráno. Se sněhovou nadílkou už jsem se smířil, tříslům v mnoha podobách se také zjevně nevyhnu a trpně čekám na první rozhovor s některou z našich atletek, který bude v přímém přenosu rozverně rozebírat předstartovní menstruační problémy. No nebyla by to hezká otázka na úvod rozhlasového rozhovoru: „Tak jaký byl tenhle měsíc menzes, Kateřino?“
