Při psaní jednoho článku na téma feminismus jsem nedávno srovnával dvě dětské encyklopedie. Inspirován rozčilenými feministkami jsem zkoumal, jaké role přisuzují mužům a ženám knížky, které dětem předvádějí, jak by měl vypadat správný svět. Musím se přiznat, že i když si obvykle z podobných věcí dělám spíš legraci, nezbylo mi, než dát jim za pravdu.
Ostatně, pokud máte doma v knihovničce dávnou Dětskou encyklopedii Bohumila Říhy nebo její novější sestřičku z nakladatelství Fragment (autorka Ivona Březinová), můžete si to kontrolovat.
Fakt, že muži jsou v obou knihách zpodobňováni výhradně v aktivních rolích - hasič, meteorolog, cestovatel, zatímco ženy chystají občerstvení, vychovávají děti a nejvyšší aktivita je jim přisouzena v roli krasobruslařky nebo zdravotní sestry - je nesporný. Může se to zdát logické - hasič málokdy bývá žena, ale je to trochu složitější. Když například nalistujete heslo Dělník, stojí tam urostlý muž v montérkách a ani v textu nenajdete náznak, že rukama ve fabrice pracují i ženy. Ještě kurióznější je to u hesla Lékař, opět se tu ženy nevyskytují ani zmínkou a odborní lékaři jsou důsledně nazývání urolog, stomatolog, pediatr. A jisté absurdity dosahuje tenhle přístup v nové encyklopedii u hesla Učitel, kde – ve státě s téměř stoprocentně feminizovaným školstvím - je u tabule vyobrazen mladý muž a o ženách se v textu píše pouze: "Učiteli také dřív bývali jenom muži, a když už se i ženy mohly stát učitelkami, měly zakázáno se vdát a mít děti." U Říhy to dokonce vypadá, že koncem padesátých let, kdy knížka poprvé vyšla, holky ani nechodily do školy, protože se tu píše, že "Soudruh učitel si všímá chování svých žáků .. protože leckterý klouček je uličník ... a musí ho nechat po škole, aby kluk měl taky jednou čas si všechno promyslit." A ideovou trestí téhle knížky je brilantní heslo Domácí práce. Tady je nutné citovat:
DOMÁCÍ PRÁCE
Madlenka doma pomáhá. Má doma práci.
Co všechno musím udělat, než se maminka vrátí z práce! Umyji nádobí, přinesu mléko a chleba, ohřeji vodu, vytřu kuchyň a vyčistím boty. Maminka přijde, usměje se a řekne: "Madlenko, ty umíš pěkně hospodařit!" K domácím úkolům ze školy se dostanu až večer, ale nezapomenu na ně nikdy. Zato náš Toník si na ně obyčejně vzpomene, když už je v posteli, někdy taky až ráno. A možná že občas domácí cvičení ani neudělá. To je asi tím, že náš Toník je velmi zaměstnán. Odpoledne si hraje s kluky, večer čte nebo si rovná známky. A tak mu na pořádnou domácí práci čas ani nezbývá.
Tomu se říká, cpát se feministkám na lopatu!
Problém samozřejmě není v dětských encyklopediích. Ty jen ve zkratce shrnují problém české společnosti: chronický paternalismus. Připadá vám to přehnané? Tak si přečtěte ještě jednou Říhův opus Domácí práce. Opravdu byste s touhle perspektivou chtěl(a) být desetiletou holkou?
