Zdá se, že jakmile se objevili první lidé, objevily se i první, i když velmi jednoduché kalendáře. K čemu ale vlastně lidé kalendář potřebovali? Zpočátku zřejmě k tomu, aby nepropásli dobu tahu ptáků či ryb, dobu vhodnou k setí a ke sklizni, později společnost postupně začaly ovládat obřady, slavnosti, trhy, obchod, daně, školní docházka, pak i volby nebo termín výplaty důchodu.
Den a rok byly dány koloběhem přírody: délka dne rychlostí otáčení Země okolo své osy, rok délkou oběhu Země okolo Slunce. To ostatní si lidé ale více či méně podařeně stanovili sami. Z astronomického hlediska se zdá být kalendář vyřešen, prakticky proběhlo mnoho pokusů, avšak o zdokonalení se stále ještě diskutuje. O prvních kalendářích sestavených před několika tisíci lety na základě astronomických pozorování se odborníci dosud spíše dohadují. Ale pokusme se ohlédnout do minulosti ne zase tak dávné, počítané na století, a zkusme z paměti vydolovat střípky vědomostí o některých významných údajích z dějin našeho kalendáře a odpovědět si na následující otázky.
- Náš kalendář je pokračovatelem starého římského kalendáře. Podobu na mnoho století mu dal římský vládce v roce 46 před naším letopočtem a tento rok prodloužený kvůli reformě na 445 dní se nazýval "rokem zmatků". Který vládce, po němž se kalendář i jmenoval, to byl?
- Dioklecián
- Konstantin
- Gaius Julius Caesar
- Hadrián
- Rok nyní trval 365 dní a každý čtvrtý rok byl přestupný. Kalendář převzala v roce 325 křesťanská církev a s ní všechny evropské křesťanské země. Čas se v té době uváděl podle diokleciánské éry (začala 24. 8. 284 našeho letopočtu). Kolem roku 497 byl mnich Dionysius Exiguus pověřen výzkumem, kdy se vlastně narodil Ježíš Kristus, aby bylo možné zavést nový křesťanský letopočet. Ve kterém roce se začal užívat?
- 500
- 525
- 550
- 600
- Čas podle nového kalendáře se u nás začal počítat až od příchodu Metoděje a jeho nástupců. Zvyk slavit nový rok 25. prosince se však s výjimkou vlády Přemysla II. Otakara (1253-1278) a Václava II. (1283-1305) udržel až do:
- 14. století
- 15. století
- 16. století
- 17. století
- Vědělo se, že rok je trochu kratší než přijatý kalendář, ale nepovažovalo se to za důležité. A tak se kalendář začal opožďovat o několik dní. Potřebou další reformy se zabývalo několik koncilů, avšak církevní Otcové považovali za důležitější spíše ideové záležitosti. Až konečně v roce 1572 nastoupil na papežský stolec muž, který měl odvahu vyřešit více než 150 let se vlekoucí problém. Jaké bylo církevní jméno člověka, po němž byl nový kalendář nazván?
- Lev X.
- Sixtus IV.
- Řehoř XIII.
- Pavel II.
- Boj o následující kalendářovou reformu u nás proběhl jako zápas mezi katolíky a protestanty,
neboť se projevila snaha odstranit svátky českých mučedníků. Panovník podepsal (na druhý pokus, první arcibiskupovo nařízení vydané o pouhý měsíc později, než doporučovala papežská bula, muselo být pro pobouření staženo) 3. 12. 1583 mandát, podle něhož se mělo po 6. lednu psát hned 17. ledna. Na Moravě přijali stavové reformu ještě později, po 4. říjnu toho roku následoval 15. říjen. Kdo byl tehdy tak osvíceným panovníkem? - Ferdinand I.
- Rudolf II.
- Matyáš
- Fridrich Falcký
- Začít počítat čas od Kristova narození nebyl v Evropě poslední pokus o novou éru. Za Velké francouzské revoluce zvláštní komise rozhodla, že druhý den po vyhlášení Francouzské republiky o půlnoci z 21. na 22. září 1792 započne nová doba. Roky se číslovaly římskými číslicemi I., II. atd a bylo jich celkem 13, než se k 1. 1. 1806 vrátil původní pořádek. Součástí revolučních opatření bylo:
- zrušení týdnů a názvů dnů
- nové názvy měsíců
- rozdělení dne na 10 hodin (ta trvala dosavadních 144 minut), každá hodina měla 100 minut a ty 100 vteřin
- zřízení svátků Ctnosti, Génia, Práce, Myšlení a Odměn
- Další zásadní změny proběhly v Sovětském svazu od roku 1929 do roku 1940 a jejich hlavním důvodem mělo být rozbití dosavadních náboženských struktur. Která z následujících opatření byla postupně uvedena do života?
- byl zrušen sedmidenní týden a dny byly označeny čísly
- každý den obdržel určitou barvu a zaměstnanci měli dny volna podle barvy, jež jim byla přidělena
- v městských oblastech platil šestidenní pracovní týden, některá průmyslová odvětví měla pětidenní týden a pouze pracovníci lidového komisariátu zahraničí tradiční sedmidenní
- Kdy v Čechách vyšel první tištěný kalendář?
- 1278
- 1415
- v devadesátých letech 15. století
- 1555
- Kdy byl u nás zaveden středoevropský čas?
- 1. října 1891
- 1. ledna 1918
- 15. března 1939
- 28. října 1948
- Co původně označovalo slovo kalendář?
- daň
- střídání ročních období
- čas
- soupis pohledávek dlužníků
- Tzv. datová hranice prochází Tichým oceánem a vyhýbá se kontinentům i ostrovům. Na západ od ní se počítá datum?
- vyšší
- nižší
Správné odpovědi:
1c, 2b, 3c, 4c, 5b, 6všechny možnosti jsou správné, jen rozdělení dne na 10 hodin bylo pro neuvěřitelný zmatek zrušeno už v roce 1795, 7 - neuvěřitelné, ale všechna tato opatření se v zemi neomezených možností realizovala, 8c, 9a, 10d, 11a
Hodnocení (0-30 % správných odpovědí)
Bohužel, nedosáhl / nedosáhla jste nijak skvělého výsledku.
Hodnocení (30-70 % správných odpovědí)
Vaše znalosti jsou dobré, i když lepší by určitě být mohly...
Hodnocení (70-100 % správných odpovědí)
Výborný výsledek!