Z románů Jamese Clavella sice upřednostňuju do velké míry autobiografického Krále Krysu, ale když mi nabízejí seriálového Šóguna, neodolám. Výpravný desetidílný seriál produkční společnosti FX a tvůrců Justina Markse (scenárista seriálu Dva světy nebo filmové Knihy džunglí) a dosud neznámé Rachel Kondo je důstojným nástupcem pětidílného Šoguna z roku 1980 s Richardem Chamberlainem v hlavní roli.
V rámci streamovacího kanálu Disney+ Šógun dosahuje rekordní sledovanosti – 9 milionů diváků jen za první týden – a my si řekneme proč.
Nepřátelé jsou všude, přátelé nikde
V Japonsku kolem roku 1600 se vznešený, leč pro tuto chvíli porobený pán Joši Toranaga (hraje ho Hirojuki Sanada) snaží zachránit si život ve sporu se svými čtyřmi soupeři z Rady regentů. Hrozbě občanské války přihlíží anglický lodivod, tedy japonsky andžin. Tento andžin John Blackthorne (Cosmo Jarvis) je ovšem brzy vtažen do víru dění. Hned po ztroskotání Johnovy lodi je jeden ze zubožených námořníků zaživa uvařen (ty obrazy z hlavy hned tak nevyženete), protože místní lenní pán Jabušige (Tadanobu Asano) rád kontempluje nad okamžikem smrti… Jezuitští kněží a portugalští obchodníci vinou příjezdu „Anglánů“ ztratí monopol na interpretaci evropské kultury a Toranaga získá zajímavého spojence. Namísto popravy za příslušnost k pirátům Blackthorna jmenuje hatamotem a naučí se od něj nejen skákat šipky z paluby korábu, ale i mnohé další dovednosti potřebné k tomu, aby jednoho dne ovládl velkou část Japonska.
Po úvodních čtyřech z deseti dílů lze říci, že tenhle seriál byl drahý a konzultace s experty se vyplatily. Věrnost jak stejnojmenné, v evropských zemích velmi populární románové předloze z roku 1975, tak historickým reáliím feudálního Japonska + neokoukaní herci v exotických kostýmech + obrazová opulence a orientální obřadnost + zajímavá dualita vnímání barbarství = očekávaný hit. Krásně natočené bitvy v lesích i na moři připomínají příslušné pasáže Hry o trůny, tajemství, které s sebou nese křehká a zároveň silná Mariko, překladatelka, křesťanka a mladá vdova, také láká ke sledování. „Nepřátelé jsou všude, přátelé nikde,“ říkají jak válečník Toranaga, tak Mariko při vzpomínce na strašnou minulost svého rodu – a časy se od té doby vskutku nezměnily. Smrt číhá na každém kroku a krví se tu nešetří, což si díky skvělé kameře a vyrovnané kvalitě šesti různých režisérů (z nichž dvě jsou ženy) můžeme na vlastní husí kůži užít.
Bílý muž, barbar, povýšen
Zatím jsem si nezvykla jen na představitele hlavní role: čtyřiatřicetiletý Cosmo Jarvis, který hrál v pár průměrných filmech a taky se mihl v páté řadě Peaky Blinders, v mých očích postrádá charisma a zatím nedostal mnoho příležitostí se předvést. Snad jen ten jeho řev u nosítek s dámou ve třetím díle byl fenomenální a zachraňoval životy, a pak fakt, že se po kurdějích a takřka vyhladovění k smrti velmi rychle, doslova během pár dní, dostal do obdivuhodné kondice. Mimochodem, postava Johna Blackthorna je založena na skutečném předobraze: lodivod William Adams se roku1600 stal prvním Angličanem, který s Japonci přišel do kontaktu, a posléze váženým samurajem a šógunovým poradcem.
Autenticitu vůbec nedokážu posoudit, na Hokkaidó jsem strávila necelé tři týdny, navíc v jedenadvacátém století, ale podmanivý Šógun mě tam volá znovu. Když na agregátoru recenzí Rottentomatoes sesbíral fantastické hodnocení 99 % (z 81 recenzí a kritik) a 93 % od „obyčejných“ diváků, kolik cen Emmy asi dostane?
