Neprávem polozapomenutý génius z dílny Svěrák-Smoljak obsadil s přehledem celou republiku. Už léta po něm my fanoušci a dobrovolní písmáci pojmenováváme nejen ulice a školy, ale i rozhledny, památníky, studánky, přírodní scenérie a roztodivné turistické atrakce. Teď v dílně České televize vznikl šestidílný cestopisný cyklus Stopy Járy Cimrmana režiséra a scenáristy Patrika Ulricha a průvodce Miroslava Táborského; scenáristicky se na něm podílel Zdeněk Svěrák. První díl měl premiéru 3. května, už odvysílané díly najdete na iVysílání.
Tvůrci Járy Cimrmana, který je tu s námi už 55 let, sice napsali divadelní hry, ale místa, kde Cimrman pobýval, žádný cimrmanolog nevymyslel. To je na seriálu zajímavé: Všechna ta muzea, rozhledny, ulice i mohyly legendami opředli fanoušci a o „svoje“ místa, kde jeden z největších Čechů přebýval, se dojemně starají, propagují je a celkově kultivují.
Seriál, plynoucí příjemně pomalým tempem, je živý, neodfláknutý, natočený s profesionálním reportérským přístupem. V šesti půlhodinkových dílech objedeme se členem Divadla Járy Cimrmana Miroslavem Táborským celou zemi na kole, ve vlaku a i v letadle; cestující moderátor si však od génia udržuje zdravý nadhled, což je osvěžující.
Seriál si udržuje typický humor, ale dívá se na cimrmanovský fenomén z nového úhlu; mluví s místními lidmi o tom, kde velikán přespal, kde co prohlásil, kdo se mu kde podařilo nebo nepodařilo. Je to vlastně televizní fanzín, kde se souhrnně dozvíte spoustu věcí: každý díl provázejí kromě Miroslava Táborského i další členové Cimrmanova divadla, například ve třetím, geograficky tematickém díle Jihočeský Cimrman je to herec a písecký patriot Petr Brukner. Parním vlakem tak jedeme do srdce České Kanady, kde v roce 1900 zažil Jára Cimrman svou detrainizaci, vyhození z vlaku. Místo, kde z vlaku vypadl, bylo zvelebeno v roce 1997, kdy byl na místo dodán odlitek Cimrmanova dopadu od akademického sochaře Jana Drtílka. Tady v České Kanadě prý rostou i kanadské borůvky a najdete tu Cimrmnanovo ohniště, kde si po detrainizaci ohříval údy.
V Jižních Čechách v seriálu promluví i bratři Martin a Petr Lepší, objevitelé ostružiníku rostoucího jen v dané lokalitě, oficiálně se jmenuje Rubus jarae-cimrmanii, česky ostružiník Járy Cimrmana – a to už není fikce.
Cyklus zakončí díl věnovaný Praze, kde Jára Cimrman v kavárně Café Louvre napsal České nebe. O přínosu českého génia z hlediska lázeňství tu promluví Vojtěch Kotek, Miloň Čepelka navštíví žáky Základní školy Járy Cimrmana v pražských Lysolajích… Seriál STOPY JÁRY CIMRMANA tak stojí za vidění třeba jen proto, že jsou tam unikátní tipy na letní výlety. A navíc – i vy budete jeho sledováním posilovat odkaz Cimrmanova génia.
