Velké agrofirmy ničí zemi. Vody je dost, jen se o ní neumíme starat, říká přírodovědec Syrovátka | Reflex.cz
nahoru

Velké agrofirmy ničí zemi. Vody je dost, jen se o ní neumíme starat, říká přírodovědec Syrovátka

Tereza Koudelová3. dubna 2019 • 14:30
Průmyslově obdělávaná půda odvádí vodu z polí
Průmyslově obdělávaná půda odvádí vodu z polí
• foto: 
Profimedia.cz

O nedostatku vody, českých agrofirmách, co „jedou na chemii“, a studentských protestech proti klimatu jsme si v Reflexu povídali s přírodovědcem Oldřichem Syrovátkou.

Minulý rok byl rekordně suchý. Co bylo příčinou?

Zejména plošné odvodnění prakticky všech zemědělských oblastí, podhorských pramenných oblastí, ale i niv řek. Více než milión hektarů zemědělské půdy je u nás odvodněno a tři čtvrtiny jsou zorány. V půdě vlivem průmyslového způsobu hospodaření velkých družstev chybí organická složka, místo ní je v ní jen špinavý písek. Tím je velice omezena zadržující kapacita půdy. Ta je velmi zničená. Nezadržuje vodu, která pak končí v řekách, ne v místech, kde je vláha potřeba. Zároveň se kvůli tomu z půdy dostává do atmosféry uhlík. Děti po celém světě sice stávkují za klima, ale ani ony, ani kantoři netuší, že především vlivem zemědělství ubylo v půdě až 40 procent uhlíku, jenž se v podobě CO2, skleníkového plynu, uvolnil do atmosféry.

Co z toho vyplývá?

Jde o složitý proces, kdy se půda prokysličí orbou a prohnojí. Nástupem bakterií se pak rozkládá organická hmota, a tím se do atmosféry uvolní oxid uhličitý a zároveň anorganické látky, jež jsou vodou vyplavovány do řek. Dá se tomu ale zabránit jak přímým navrácením organické složky do půdy, nebo zasazováním stromů.

JXD: Výhra Čaputové ukázala, že éra mužů končí. Nebuďme zpátečníci, napodobme Slováky

Týká se odvodnění i chráněných oblastí?

Ano. Odvodnění je zavedeno i v chráněných oblastech. To je momentální problém například v CHKO Třeboňsko, kde jsou odvodněny i lesy. Rybáři mají pak problém napustit rybníky. Na podzim je vyloví a vypustí, ale následně voda chybí.

Co s tím?

Odvodněná prameniště je nutné revitalizovat, zrušit odvodnění a změnit kulturu – oblast se zalesní, zatravní –, možností je mnoho. Vhodné jsou mimo jiné rychle rostoucí dřeviny pro využití v energetice. Na ostatních pozemcích, jež nejsou prameništi, bych trubky plošně nerušil, ale v hlavních drénech zavedl regulaci. Často jsou do nich stále zachovány přístupy, tudíž úplně nejjednodušším řešením je dát tam speciální hradítka, stavidla, nebo dokonce jen nafouknutý dětský balón. Řešení je opravdu primitivní. Jde jen o to, aby v obdobích sucha voda trubkami neodtékala.

Sophia Lorenová: Málo známé snímky slavné herečky, když byla ještě teenager

Není odvodnění třeba jen ­upravit?

V pramenných oblastech bych odvodnění zrušil úplně, protože jde o veřejný zájem. V krajině se zemědělstvím bych odvodnění šetrně upravil tak, aby voda šla regulovat, odvodnění je stavbou, investicí. V obdobích sucha však zemědělci pláčou a chtějí náhradu za škody působené suchem, ale když se podíváte do odvodňovacích šachet, voda jimi protéká.

Voda tu tedy je, jen se o ni ne­umíme starat?

Ano. Nedá se říci, že by voda nebyla. Záleží na tom, jak se s ní zachází. Když pak politik prohlásí, že je potřeba ji zadržet v krajině, tak to je pro mě jen prázdná floskule. Chce se to slyšet, tak to říká. Nanejvýš ale navrhne přehradu nebo rybník. To však není řešení, protože ta vodu jen zadrží, ale pouze v tom daném údolí, nedostane ji zpátky do lesů nebo do povodí, kde mají lidé prázdné studny. Do rybníků se investují stovky miliónů, ale neřeší se, že povodí nad nimi jsou zorněná a že z nich do rybníků poteče splavená půda. Třetina kapacity rybníků je pak naplněna bahnem. Rybníky lze tedy postavit jen v případě, že se tomuto problému zabrání. Je proto třeba revitalizace krajiny, střídání kultur, zmenšení polních honů, zasazení stromů, obnova mezí, vegetačních pásů a tak dále. Ono se to ví, ale ekonomicky výhodnější je stavět velmi drahé vodní nádrže…

Babiš je teď nevinný, policie spekuluje, Čapí hnízdo možná vytáhli účelově, říká "pravá…

Jak je to se zemědělci a jejich chováním k půdě?

Jedna studentka dělala bakalářskou práci, která se zabývala tím, jak se k půdě chovají malí, střední a velcí zemědělci. Aniž si to uvědomují, tak ti malí a střední se k ní chovají relativně velmi šetrně. Jedné velké akciové společnosti na Přešticku jsem se ptal, jak je možné, že se k půdě, svému výrobnímu prostředku, chovají tak špatně, protože nezapírají, že „jedou jen na chemii“. Odpověděli mi na to, že je zajímá jen letošní výnos.

Co by bylo tedy potřeba udělat?

Voda by měla být zavedena jako veřejný zájem v Ústavě České republiky. A mělo by to znamenat například to, že pokud budeme chtít revitalizovat prameniště, bude možné půdu vyvlastnit, tak jako je to možné v případě vyvlastňování pozemků při stavbě dálnice. Zároveň po vzoru Rakouska navrhujeme, aby lány byly maximálně čtyřhektarové, zatímco některé naše lány mají hektarů sto i více. To by potom znamenalo, že by mezi lány musel být nějaký předěl a musely by tam být odlišné kultury, aby se zvýšila diverzita plodin, zlepšily se ekologické podmínky krajiny a postupně se navrátila do půdy organická složka.

Kolik to bude stát?

Na modelovém příkladu jsme vypočítali, že upravení drenáží v celé republice by se vešlo do 30 miliard, ale šlo by o dlouhodobé řešení, jež by stabilizovalo odtoky. V Senotíně na Novobystřicku, kde jsme provedli revitalizaci prameniště, se během léta opravoval rybník, poměrně velký, komorový, a podařilo se nám ho naplnit. To znamená, že revitalizace byla úspěšná a voda se v té oblasti i v období sucha udržela. To nám ukazuje, že revitalizace má smysl. Zemědělci se mnohdy bojí, že tím přijdou o půdu a budou mít menší zisky. To ale není pravda, výnosy se zvýší, a zisk by tedy měl být obdobný.

Adolf Hitler chtěl být umělcem, ale jeho 35 obrazů dokazuje, že to byla marná snaha

Jaký máte názor na studentskou stávku?

Jsem v šoku a smutný z toho, jak děti teď stávkují za klima a chtějí, aby s tím něco dělala vláda. Ta s tím ale nic zásadního neudělá, nemůže přece sama změnit systém postavený na ekonomickém růstu a spotřebě. Také si myslím, že to svým způsobem odvádí pozornost. Proč místo toho každé dítě raději nezasadí strom? Jde o komplexní věc a faktorů ovlivňujících klima je obrovská spousta. Nejhorší je, že ani nevědí, jak to s klimatem je. Netuší, jakou roli mají stromy, nevědí nic o mimořádném významu krátkého vodního cyklu. Bojím se, že si někdo hraje s kolektivní hloupostí lidí, jež bude možné zneužít pro cokoliv.

Pomůže, pokud tedy například budeme nakupovat a podporovat malé a střední zemědělce, kteří se k půdě i zvířatům chovají lépe?

Jednoznačně.

Mohl by malé a střední zemědělce více podpořit i stát?

Osobně jsem zásadně proti dotacím. Podpora musí přijít zejména od lidí, kteří by měli změnit svůj životní styl, aby nebyli konzumní společností. Zvykli jsme si plýtvat a nakupovat ve velkém levné podřadné potraviny dovezené ka­mióny kdoví odkud. Místo dotací by skvělou podporou malých a středních zemědělců bylo důsledné upřednostnění jejich produkce.


RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. V současné době působí na fakultě managementu VŠE v Jindřichově Hradci, kde se zabývá oborem Environmentální hlediska managementu. Je absolventem přírodovědecké fakulty UK. Do roku 2002 pracoval v Entomologickém ústavu AV ČR. Zabývá se problematikou odtokových poměrů v krajině a komplexních pozemkových úprav, v jejichž rámci se podílí na revitalizaci krajiny na České Kanadě a v povodí řeky Úhlavy.

Text vyšel v tištěném Reflexu č. 13/2019.

Reflex 13/2019

Prudká změna času: Slovensko se prý vítězstvím Čaputové přes noc změnilo ve slušnější zemi
Profesor Storch: Hrozí vymírání a války o vodu, nemůže za to ale změna klimatu. Česko…

Tereza Koudelová



Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Spravedlnost se blíží: Podezřelí z vraždy novináře Kuciaka a jeho snoubenky zamíří před soud
PREMIUM X Extinction Rebellion: Zachránci planety, nebo užiteční idioti?
PREMIUM X Národní divadlo: Dům stavěný z největších ideálů aneb Služba i posluha ve „zlaté kapličce“
PREMIUM X Zelený Raoul: Oplození, slepice a teď i smrt. Přejete si i pohřeb od Andreje Babiše?
PREMIUM X Řidičák na psy: Moderní lidé nevědí, jak se chovat ke psům, a tím je ničí

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější