„Pasivní lektor“ Adam Plachetka si v Kroměříži užije akademický ležák, jeho žena Kateřina Kněžíková bude učit
Od 13. do 20. srpna 2026 se v Kroměříži odehraje 9. ročník festivalu Academy Kroměříž, jehož dlouholetými lektory jsou mimo jiné pěvecké hvězdy světových scén sopranistka Kateřina Kněžíková a její muž Adam Plachetka, basbarytonista. Mluvili jsme o koncertech, o mladých talentech a o Kroměříži coby letním centru klasické hudby, vzdělávání a mezigeneračního setkávání nejen při výuce, ale i během symfonických i komorních koncertů, open air vystoupení i diskusních formátů ze světa hudby.
Do Kroměříže se ve druhé třetině srpna každoročně sjíždí hudbymilovné publikum, na druhou stranu je Academy Kroměříž v nadsázce vlastně týdenní tábor či spíš soustředění pro hudebně nadané děti a mladé dospělé. Kolik účastníků letos čekáte?
Adam Plachetka: Studentů zpěvu bývá kolem deseti a s tím souvisí i třída klavírního doprovodu, která mívá do pěti frekventantů. Instrumentalistů je ale násobně více.
Kateřina Kněžíková: Počet účastníků se každým rokem mění, a především roste. Je dost stálých oborů, houslovou třídu vedou dokonce dva lektoři. Pěvecká třída se rozrůstá i díky klavírní spolupráci.
Podařilo se vám v Kroměříži za ta léta objevit nějaké zajímavé talenty?
A: Rozhodně ano. Na kurzy se většinou hlásí pěvci jevící nadprůměrný zájem o své vzdělávání. Tím pádem patří často k těm nejlepším. Samozřejmě ne každý, kdo se na kurzy hlásí, musí být automaticky výjimečný talent, ale šance je tam výrazně vyšší než u průměrného studenta na škole.
K: V nynější nejmladší generaci je opravdu velké množství talentů. Za to jsem vděčná a šťastná; vypadá to, že máme tahouny, kteří tento krásný obor nenechají padnout. Já si moc přeju, aby z nich jednou byli stejní nadšenci i v pedagogické sféře, jako jsem já.
Oba jste dlouholetými lektory Academy Kroměříž; letos lektoruje Kateřina, loni vedl vaše žáky z řad talentovaných dětí, mládeže a dospívajících Adam. Střídáte se takto kvůli péči o dvě dcerky, nebo je důvodů víc?
Adam Plachetka: Důvody jsou především časové, případně jinak organizační. Když to situace dovoluje, jsme v Kroměříži rádi oba. Na kurzech učila nejprve Kačka a já zaskakoval, až když neměla čas. Moc rád si užívám atmosféru města a kurzů bez povinnosti pracovat, ale zapojím se, kdykoli je třeba.
Kateřina Kněžíková: V Kroměříži jsem začala učit nejdříve sama, až jednou nastala situace, kdy jsem nemohla. Adam se pohotově nabídl a od té doby se střídáme v souladu s našimi pracovními diáři nebo učíme společně. Dcery naopak nejraději bereme s sebou, pokud situace dovolí. Všichni si to užíváme.
Co vaše působení v Academy Kroměříž přesně obnáší?
A: Všechno možné. Vlastně člověk tráví kurzy celé dny. Jednak vede běžné lekce – každý aktivní frekventant má nárok na čtyři –, jednak se ho týká spousta akcí a koncertů po večerech a jindy ve volném čase. Často se také všichni sejdeme na obědě nebo na večeři a řešíme něco, co se výuky či kariérních postupů týká.
K: Vedle samotného vedení lekcí je to skutečně široká paleta činností a milých povinností. Celý týden je protkaný nejen praktickými věcmi, které se týkají zpěvu, ale různými setkáními a diskusemi nejen nad pěveckými tématy.
V prvních letech jste, Kateřino, měla na akademii svoji pěveckou třídu. Právě vy tedy víte velmi dobře, jak se Academy Kroměříž založená před devíti lety houslistou a dirigentem Tomášem Netopilem a Janou Kubáčovou změnila…
K: Mění se rok od roku. Je neuvěřitelné, jak celý tým napře všechny síly na to, aby se roku od roku kvalitativně prohluboval a mohly se zužitkovat nabyté zkušenosti. V čele stojí lidé, kteří vědí, čeho je potřeba docílit a jak zpřístupnit studentům nejkomplexnější informace, vzdělání a platformu pro rozvoj jejich hudebního potenciálu.
Proč jsou vlastně takovéhle letní hudební školy nebo masterclassy potřeba?
A: Konzervatoř, případně akademie, by měla studenty připravit na kariéru převážně po technické a do jisté míry interpretační stránce. Ač ani to se vždycky nepodaří ideálně. Ke konci studia a na začátku vlastní umělecké dráhy je ale potřeba další vedení, dalo by se říct mentorování. Asi většina absolventů má na konci školy pocit, že už jsou dokonale připraveni, ale spoustu práce mají teprve před sebou, znám to z vlastní zkušenosti. Na to jsou kurzy ideální. Poslechnout si jiný názor než ten, co slýchají léta na škole od jednoho vyučujícího, a vyptat se na tipy pro další cestu v uměleckém světě. A v neposlední řadě navázat nové kontakty, které mohou samy nějaké příležitosti přinést.
K: Jsou důležité z hlediska rozšíření vlastních obzorů, utvoření a prohloubení dalších vědomostí nejen na poli technickém, ale především interpretačním. Není samozřejmě možné měnit během čtyř hodin celé pěvecko-technické zázemí jednotlivce, ale dá se z toho vytěžit dost. S mnoha studenty také pokračuji i dál během roku, ve zklidněném duchu.
Máte zkušenosti s podobnými projekty, třebas i v zahraničí nebo z pohledu jejich nikoli lektorů, ale žáků?
A: Jestli se ptáte na moji zkušenost, pak ji mám velmi omezenou. Měl jsem to štěstí, že jsem se velmi záhy po škole dostal hned na dobré adresy a mohl poslouchat ty nejlepší kolegy. Vždycky jsem raději sledoval, jak zkušenější kolegové něco dělají, ne jak o tom povídají. Ale to je luxus, jakého se absolventovi dostane jen velmi výjimečně.
K: Pár zkušeností mám, ale jen v rámci soukromých konzultací. Nejvíce přínosné pro mě vždy bylo sledovat při zkouškách, od aranžovacích až po generální zkoušky s orchestrem, práci starších a zkušenějších kolegů v zahraničí. Proto mám ráda model výuky, kdy samotní studenti sedí v sále i mimo svou hodinu, poslouchají a tříbí si názor. Je to velice poučné a motivující pro další posun.
Jaký je letos program festivalu Academy Kroměříž z hlediska koncertních hostí?
K: Jako každý rok bude velké množství nejen koncertů, ale také besed a vystoupení samotných účastníků kurzů pod názvem Budoucí mistři. Vždy jsou to koncerty nabité obrovským nadšením, profesionalitou a nakažlivým entusiasmem. Každý, kdo bude chtít Kroměříž navštívit, si na webových stránkách akademie může najít, co jednotlivé dny nabízejí.
A co režim účastníků, studentů?
A: Studentům může festival nabídnout mnoho. Kamarád tam jednou poslal syna a říkal, že je to velmi drahý špás, když se suma jen rozpočítá na čtyři lekce. Tak se to ale brát nedá. V kurzovném je vlastně celodenní program, možnost náslechu na cizích lekcích, korepetice s klavíristy, besedy s umělci, návštěvy koncertů i aktivní účast na nich a další. Vlastně se deset dní nezastaví, když nechtějí.
K: Vedle samotných lekcí jsou to různá setkání formálního či neformálního charakteru, hodiny jógy, různé kulturní akce, besedy, přednášky. Je toho mnoho a neznám studenta, který by se na akademii nudil.
Academy Kroměříž má k dispozici několik prostorů v centru města a úzkou spolupráci s arcibiskupským zámkem, památkou UNESCO, jehož nádherný Sněmovní sál slouží pro zahajovací koncert, symfonický slavnostní koncert a pro závěrečný koncert. Pro koncerty studentů využíváte nově zrekonstruovaný prostor kina Nadsklepí, secesní sál Psychiatrické nemocnice, zkouší se na konzervatoři i na místní základní umělecké škole. Máte v Kroměříži nějaké své za ta léta oblíbené místo?
A: Je jich mnoho, co vám jako turistovi vyrazí dech. Osobně mám ale asi nejraději nádvoří konzervatoře, kde je úžasný klid a dá se tam nádherně posedět a třeba i pogrilovat s šéfkuchařem z nejpovolanějších.
K: Mým oblíbeným místem je taky tohle nádvoří, obzvlášť když tam nikdo není. A pak zámecké zahrady. Kroměříž je nádherné město, kde je člověku dobře za jakýchkoli okolností.
Jaký aspekt Academy Kroměříž máte nejraději?
A: V letech, kdy učila Kačka a já byl jen přítomen ve městě, jsem si vymyslel titul pasivní lektor. Pasivní účast festival nabízí běžně jen studentům, ale já si asi nejvíc užívám pozici, kdy nic nemusím, jen se mě občas někdo na něco zeptá. A já se mohu věnovat společenské stránce festivalu a akademickému ležáku.
K: Těch aspektů je několik, ale kdybych to mohla zhodnotit z pozice výkonného umělce, akademie hledá a dává příležitost pro mladé studenty na začátku jejich kariéry a snaží se je v jejich nelehkých začátcích podpořit. Takových míst opravdu není mnoho. Často účinkují se symfonickým orchestrem či na různých akcí mimo akademii. Ten přesah je podstatný a je pravidelnou a již zavedenou součástí kurzů.
Kdy vám začíná sezona, kde budete působit a na co se v nadcházejícím období těšíte?
A: Začátek sezony budu mít na plný plyn. Ke konci prázdnin mě čekají dvě Prodané nevěsty a několik koncertů. Do toho budeme v září premiérovat Sweeneyho Todda ve Státní opeře a koncertně mě čeká Jakobín pod taktovkou právě Tomáše Netopila. Hned potom začínám zkoušet Lazebníka ve Vídni a pak koncert – opět s Tomášem – a Liška Bystrouška na Festivalu Leoše Janáčka v Brně. V listopadu jsem si pak naordinoval odpočinek před sérií vánočních koncertů s Melody Makers.
K: Každý umělec má začátek sezóny turbulentní. Mě čeká hodně české hudby. Ještě v srpnu to budou dvě různá provedení Prodané nevěsty společně s Adamem. A v září oba vykopáváme pod uměleckým vedením Tomáše Netopila. Čeká nás společný projekt na Dvořákově Praze a také už zmíněná Liška Bystrouška. Své brněnské působení rozšířím o další Janáčkova díla, o Glagolskou mši a Káťu Kabanovou. V první polovině sezóny to také budou různorodá představení v Národním či Stavovském divadle a nespočet koncertů. A samozřejmě učení.
