Fotbal je nejlepší simulátor života, říká Bývalý hráč Sparty či Liberce Zdeněk Folprecht

Jak se těšíš na šampionát?

Těším se moc. Mám rád ten vibe velkého turnaje, ať už je to mistrovství Evropy, nebo mistrovství světa. Mistrovství světa asi ještě víc. Hrozně jsem si užil šampionát před čtyřmi lety. Pro mě byl v tom, co dělám, úplně průlomový.

V čem přesně?

Byla to doba, kdy jsem se zranil a končil kariéru. Tehdy mě oslovili z rádia, jestli bych během mistrovství nechtěl dělat experta. Na základě toho jsme pak s Davidem Nyčem rozjeli pořad První dotek, který fungoval rok a půl. Díky mistrovství mě pak pozvali jako experta do deníku Sport. Chodil jsem tam opakovaně, protože to bavilo je, mě i čtenáře. A tím se urychlila cesta k tomu, že jsem už v lednu začal dělat ligu na Oneplay.

Jaké ty čtyři roky byly?

Posunul jsem se někam, kam jsem si nedokázal představit, že se dá v tomhle řemesle dostat. Nebyl jsem žádná hvězda ligy, nikdy jsem nehrál za áčko reprezentace, jen za mládežnické výběry. Dneska jsem ve fotbalové bublině mnohem známější a možná i respektovanější, než když jsem aktivně hrál. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Možná to jen vypovídá o tom, že jsem nebyl zas tak dobrý fotbalista (směje se). Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za čtyři roky budu vyprodávat Kongresové centrum s podcastem, nevěřil bych mu.

Jak ses jako fotbalista díval na experty? Štval by tě dnešní Folpi v době, kdy jsi hrál?

Upřímně, vůbec jsem to nevnímal. Myslím si, že tehdy to ani nebylo tak zajímavé jako teď. Dneska je pro podcasty taková zlatá doba. Určitě se tomu dřív nepřikládala taková váha. Každopádně mě to tehdy vůbec nezasahovalo.

Takže jsi třeba ani nesledoval známkování hráčů ve Sportu?

To je jediná výjimka. Známky ve Sportu jsme sledovali, dělali jsme si srandu ze spoluhráčů, co třeba dostali čtyřku. Ale třeba Zajíce (podcast Kudy běží zajíc; poznámka redakce) jsem v životě neslyšel až do chvíle, kdy mi Ondra Novotný nabídl, jestli se k němu nechci připojit.