Igor Lipsic: Hlavním cílem Putina je vyhladit Rusy. A daří se mu to, Rusko vymírá
Igor Lipsic je známý ruský ekonom, marketér a pedagog. Je jedním ze spoluzakladatelů Vysoké školy ekonomie. Vytvořil první kompletní sadu školních učebnic ekonomie v Rusku. V roce 2022 otevřeně odsoudil ruskou invazi na Ukrajinu. Často vystupuje jako expert v nezávislých médiích a na ukrajinských platformách. Poté, co byl v roce 2024 zařazen na seznam zahraničních agentů, byly jeho učebnice zakázány pro použití ve školách v Rusku. V prosinci téhož roku se vzdal ruského občanství. V současné době žije Igor Lipsic v Litvě.
Stojí ruská ekonomika již zcela na vojenských kolejích?
Zatím ne, ale nelze vyloučit, že k tomu dojde. Z ruských vládních kruhů zaznívají velmi specifická prohlášení. Všimněte si, že když válka začínala, ruské úřady předstíraly, že jde pouze o vojenskou operaci. Dokonce vymysleli speciální termín SVO. A nyní vystupuje Putin a říká, že Rusové se musí sjednotit jako celý národ, stejně jako během Velké vlastenecké války a dělat „vše pro frontu“. Možný scénář vývoje událostí v této krizové situaci je přeměna Ruska na jednotný vojensko-pracovní tábor s přísnou regulací vojenského typu, se státními platy, se státním tržním maloobchodem, a to vše za účelem vítězství nad nepřítelem za každou cenu.
Když Putin lže o situaci na frontě, je to těžké ověřit. Rusové se o dění na Ukrajině mohou dozvědět pouze ze zpráv. Ale jaký smysl mají prohlášení o dobré ekonomické situaci, když Rusové na vlastní oči vidí růst cen ve všech oblastech?
Ruská společnost je nyní velmi nejednotná a značná část obyvatelstva chce Putinovi věřit. Rusko se během války velmi rozdělilo a vytvořila se skupina těch, kteří z války těží. To znamená, že z války se raduje nejen Putin a jeho ministři, ale i poměrně velká část ruského obyvatelstva. Podle různých odhadů je 20–28 milionů Rusů těmi, kdo z války těží, včetně členů rodin, tedy 10–15 milionů pracujících plus manželky a děti. Získávají z toho prospěch, rostou jim příjmy, zvyšuje se jejich blahobyt, pro ně je válka štěstím a dobrou budoucností, ochotně naslouchají propagandě. Putinova slova o růstu ekonomiky jsou adresována těm, kteří z války těží, a ti pak sami šíří ve svém okolí, že „Rusko žije skvěle“. Nesmíme si myslet, že tuto válku potřebuje jen Putin, potřebuje ji i značná část ruského obyvatelstva.
Mnoho Rusů žije v jisté iluzi, že po skončení války se situace výrazně zlepší a vrátí se k tomu, jak to bylo před rokem 2022. Všichni zapomenou na to, co se stalo, sankce budou zrušeny, vztahy se Západem se urovnají, od Pekingu se vzdálí a ekonomika opět pokvete. Jak hodnotíte ekonomickou situaci, která nastane v případě ukončení války?
Hlavním zdrojem příjmů ruského státu a země jako celku byl vývoz ropy a plynu do Evropy, vše ostatní je zanedbatelné. Když v Rusku tvrdí, že mají nějaký jiný průmysl, není to pravda. Rusko kromě ropy a plynu, určitého množství barevných kovů, minerálů, hnojiv a obohaceného uranu světu nic nenabízí. Od konce 60. let žil Sovětský svaz a Rusko z toho, že prodávaly ropu a plyn do Evropy, dostávaly ropné dolary a na tomto základě vytvářely dojem blahobytu. Byl to udržitelný model. Nyní je to ztraceno, evropský trh obsadili Američané a Rusku ho nevrátí, navíc už mají Evropané Ruska dost. Objevují se projekty, jako jsou dodávky plynu z Izraele nebo plynovod ze Saúdské Arábie, a přibývá spousta nových dodavatelů, kteří Rusko nahradili a tento trh mu již nevrátí. Světový trh se železnými kovy je kvůli sankcím ztracen, stejně jako vývoz uhlí a dřeva. Vzhledem k tomu, že Rusko v dodávkách nahradily jiné země, nemůže se automaticky vrátit do situace, která byla před válkou. Zaprvé není známo, kdy budou sankce zrušeny a zda vůbec zrušeny budou, a zadruhé bude ještě třeba vytlačit společnosti těch zemí, které zaujaly ruskou pozici na trhu. Na počátku tržních reforem se Rusku podařilo vstoupit do WTO, Světové obchodní organizace, která snižovala cla. Nyní tomu tak není – WTO se prakticky rozpadla, ve světě probíhá celní válka a v této válce Rusko nikdo nebude šetřit ani podporovat. Žádné úlevy mu nebudou poskytnuty.
S jakými dalšími důsledky se bude Rusko potýkat po skončení války?
Rusko přišlo o obrovské množství lidí, kteří zahynuli na Ukrajině, z dalších jsou invalidé, došlo k masové emigraci ze země a není jasné, zda se ti, kteří odešli, v případě nastolení míru vrátí. Ztratily se kooperativní vazby, odešly zahraniční společnosti a tak dále. Neexistuje tedy žádná kouzelná hůlka, jejímž mávnutím by se Rusko po skončení války vrátilo do situace před rokem 2022. Naopak, z války vyjde jako zbídačená a zničená země. Je velmi pravděpodobné, že si Rusko přitom ponechá část obsazeného území Ukrajiny. Mnozí doufají, že se tak nestane, ale já jako realista se domnívám, že část území si Rusko udrží a bude to pro něj neštěstí, nikoli zdroj obohacení. Po válce bude totiž nutné toto území obnovit, opravit a zastavět. A k tomu Rusko potřebuje peníze, které prostě nemá. Rusko zničilo mnoho podniků, a navíc si přivodilo nový problém – obrovské množství ozbrojených mužů, kteří bojují na Ukrajině, a nikdo neví, co s nimi.
Co s nimi bude podle vás?
Pokud by se prostě vrátili do země a do civilního života, znamenalo by to naprostou katastrofu a nárůst kriminality (jak tomu bylo i po skončení Velké vlastenecké války). A to si již ruské úřady uvědomují. Proto budou vojáci SVO s největší pravděpodobností ponecháni ve vojenských základnách na ukrajinském okupovaném území. Budou vybudovány posádky, kde tito lidé budou žít, aniž by se vraceli domů. Ale k vybudování a údržbě takových garnizonů a vojenských měst jsou opět zapotřebí nemalé prostředky. Kromě toho Rusko během války spotřebovalo obrovské zásoby zbraní, které zdědilo ještě po SSSR. A ruští představitelé již tvrdí, že je třeba mít obrovský arzenál. A i kdyby válka skončila, Rusko bude stejně muset své arzenály doplnit. I po skončení války budou výdaje na obranu obrovské a to vše při klesajících příjmech z exportu. Akademik Robert Nigmatulin ve svém projevu na Mezinárodním moskevském fóru řekl, že Rusko se bude 35 let dostávat z krize, do které se dostalo. A podle mého názoru má pravdu. To znamená, že několik generací Rusů se bude muset snažit alespoň nějak vrátit do výchozího bodu roku 2021. Zda se to podaří, nevím, ale zabere to dvě generace.
Jak vysvětlujete návštěvy Trumpa a Putina v Pekingu?
Skončilo období světových dějin, které začalo po druhé světové válce, kdy došlo k rozdělení světa a vzniklo několik mocenských center. Ta mezi sebou soupeřila a někdy vedla proxy války. Byla to však srozumitelná struktura světa a existovaly systémy mezinárodní bezpečnosti. Nyní se to vše zhroutilo. Trumpova cesta do Pekingu je ztvárněním nové světové struktury, kde existují pouze dvě mocenská centra – USA a Čína, přičemž Čína je centrem s rostoucí silou a USA centrem, které zatím sílu ztrácí. Trump s Čínou nemůže nic dělat, je nucen se před Sim plazit. Jediným zdrojem radosti pro Trumpa je, že prodal Číně 200 letadel Boeing, ale v USA to vyvolalo zklamání – očekávalo se, že jich Číňané koupí 500. A akcie Boeingu klesly! To jen pro ilustraci toho, jak fantasticky závisí ekonomika USA na Číně. Trump nepřijel za Sim, aby mu kladl ultimáta, ale aby se ho pokusil okouzlit a usmířit, aby se s USA nehádal. Poté se k čínskému prezidentovi vydal poklonit Putin, protože potřeboval alespoň nějakou záchranu ekonomiky před těmi problémy, které jsem popsal výše. Putin odjel prosit Siho, aby souhlasil s výstavbou plynovodu „Síla Sibiře 2“. Číňané na to opět nepřistoupili, což znamená, že Čína Rusko příliš nepotřebuje a Si nechce Putinovi dělat laskavosti. Si chce, aby mu prodávali plyn přes „Sílu Sibiře 2“ za vnitřní ruské ceny. To znamená, že Čína fakticky požaduje, aby se Rusko uznalo za čínskou provincii a prodávalo Číně plyn za vnitřní ceny této provincie, jako by šlo o jeden stát. Jinými slovy, Rusko se během války proměnilo ve slabého vazala Číny a bude se stávat stále slabším vazalem, který bude čím dál více připomínat Severní Koreu. Osud Ruska nyní směřuje k Severní Koreji ve všech oblastech života.
Pokud se Rusko stalo vazalem Číny, pak rozhodnutí o ukončení války na Ukrajině leží na Číně, od Trumpa už nic nečekáme, ten se zapletl do války s Íránem. Válka s Ukrajinou je přitom pro Čínu výhodná – bude Si pomáhat Putinovi ve válce, aby tento válečný stav trval co nejdéle?
Si se nebude snažit Rusku pomáhat, ale pro něj je dobré, že válka pokračuje. Evropa je navíc nucena omezovat civilní výrobu a přecházet na vojenskou. Mercedes a Volkswagen nedávno oznámily připravenost přejít na vojenskou výrobu, to znamená, že na ni evropské společnosti přecházejí a uvolňují trh s civilními výrobky Číně. Pro Siho má tato válka přímý prospěch, je pro něj výhodné, aby přešla do chronicky vleklé, ale ne tak výrazné fáze, aby vždy existovala určitá hrozba a krizová situace, která nutí Rusko ztrácet síly, brání Ukrajině v zotavení a nutí EU věnovat se více obraně než rozvoji civilního hospodářství. Číně to vyhovuje ve všech směrech, proto ze strany Číny nevidím ani neočekávám žádné snahy o ukončení války.
Na jedné straně vidíme, jak Putin ničí nejen ukrajinské obyvatelstvo, ale i obyvatelstvo Ruska a přitom se upíná k demografické otázce. Jak si to vysvětlujete?
Putin se stylizuje do role pána země, který se stará o „lidičky“, ale jsou to jen prázdná slova, o ruské obyvatelstvo se vůbec nezajímá. Lidé v Rusku mají z nějakého důvodu představu, že jsou pro svou zemi potřební a že jsou cenným zdrojem pro ekonomiku, a proto má o ně stát zájem. Nic takového. Obyvatelstvo je pro zemi potřebné jako zdroj vojáků a příslušníků bezpečnostních složek. Ani daně od občanů nejsou nijak zvlášť potřebné, protože Rusko nežije z těchto daní, ale z příjmů z vývozu ropy a plynu. A obyvatelstvo je ve skutečnosti spotřebitelem těchto příjmů, to znamená, že pro stát je spíše zátěží než zdrojem. Čím menší je počet obyvatel v Rusku, tím snazší je pro Putina financovat ekonomiku, a čím méně lidí se dožije důchodového věku, tím lépe. Hlavním cílem Putina je snížit počet obyvatel, vyhladit Rusy. A daří se mu to, počet obyvatel výrazně klesá – Rusko je zemí, která vymírá. Před začátkem rusko-ukrajinské války byla demografická prognóza na rok 2100 poměrně znepokojivá, vycházela z předpokladu, že v pesimistickém scénáři budou úrovně porodnosti a úmrtnosti přibližně stejné a migrace prakticky nebude. To dávalo rozsah prognózované početnosti obyvatelstva od 76 do 92 milionů lidí oproti dnešním 140 milionům. Ale to byla prognóza před válkou, která vedla ke ztrátám vojáků, emigraci lidí a poklesu porodnosti. Proto bude zřejmě ke konci století počet obyvatel Ruska dokonce nižší než 70 milionů lidí, tedy dojde ke snížení počtu občanů na polovinu. A na tomto pozadí se Putin ve skutečnosti zabývá vyhlazováním Rusů, zatímco pro okrasu vypráví, že se stará o růst počtu obyvatel.
Scénář budoucího sousedství mezi Ukrajinou a Ruskem se přirovnává k Izraeli a Pásmu Gazy, stejně jako k Severní a Jižní Koreji. Který scénář je podle vás realističtější?
Mně se jeví jako realističtější „korejský scénář“, ale v současné době existuje řada publikací zahraničních analytiků, kteří se domnívají, že se uskuteční „finský scénář“. Připomeňme, že Finsko po válce se SSSR ztratilo 10 % území, ale poté se mu podařilo oživit ekonomiku. Ale já moc ve „finský scénář“ nevěřím. Ruští vůdci jsou hloupější a šílenější, než byli vůdci SSSR, kteří se na rozdíl od Putina války báli. Byli to frontoví veteráni, prošli válkou, měli z války silný strach. Ano, SSSR byl agresivní mocností, ale jeho vůdci se snažili nedopustit přímé války. Putin však tento strach nemá, válku rozpoutává a prohlubuje. Ve „finský scénář“ tedy příliš nevěřím – myslím si, že Rusko bude stejně agresivním vazalem Číny jako Severní Korea. A Ukrajina bude muset udržovat rozsáhlý zbrojní průmysl a armádu, jako to dělá Izrael. A přesto pokud akutní fáze války skončí, má ukrajinská ekonomika šanci růst, stejně jako roste ekonomika Izraele. Mír na hranicích s ruským sousedem ale nikdy nebude.
Stavu současného Ruska se věnujeme v hlavním tématu nového Reflexu.
