De Niro mě inspiroval. Proti Trumpovi a jeho lidem se vymezuju ještě ostřeji, říká producent Paul Zaentz

Působíte ve filmovém průmyslu rovné půlstoletí. Jak se změnil?

K nepoznání, před padesáti lety byl v mnohem lepší kondici. Jak na tiskové konferenci ve Varech říkal Michael Douglas: podívejte se na čtyři snímky, které byly vedle Přeletu nad kukaččím hnízdem nominovány na Oscara za nejlepší film v roce 1975. Každý z nich je klasika: Kubrickův Barry Lyndon, Čelisti, Altmanův Nashville, gangsterka Sidneyho Lumeta Psí odpoledne. Posledních patnáct let nominují deset filmů – proč to zvýšili na deset, když mají leckdy problém najít pět solidních? Přitom v kategorii Nejlepší režisér zůstává pět nominací – jak tedy můžete vybírat deset filmů? Kdysi většina šéfů filmových studií kinematografií žila a milovala ji; nebyly to korporace, nestaraly se tolik o zisk. Dnes nejde jen o to, jak se studiu bude dařit po následující dva tři roky, ale jak se mu povede dalších devadesát dní. Nemyslím, že ty manažírky baví natáčení filmů. Jsou pro ně jen produkt, obchodní artikl.

Byli jste s Michaelem Douglasem během tiskové konference na MFF KV velmi zábavní, působili jste jako dobří kamarádi. Jak často se vídáte?

Naposledy jsem Michaela viděl před čtrnácti lety na narozeninové oslavě společného přítele. My od kultury už jsme přece takoví – snadno se seznamujeme se spřízněnými dušemi, jsme často excentričtí. Pro příklad: na zahajovacím večeru festivalu v Cannes na mě udělal velký dojem projev Roberta De Nira. A jeden takový Johnny, společný přítel Michaela Douglase a mě, bydlí poblíž Cannes a první neděli festivalu pokaždé pořádá oběd. Jsem tedy na obědě, bavím se s Johnnym a říkám mu, jak mě De Niro ohromil. A Johnny se n­a­táhl za sebe: „Myslíš tohohle chlápka?“ Roberta jsem nikdy předtím nepotkal, ale teď jsme si povídali tři čtvrtě hodiny. I moje přítelkyně se divila, že jsme působili jako dva staří kámoši, kteří se znají půl století. Ovšem pak to trochu změnila: „No, vlastně jste vypadali jako dva braši bezdomovci.“ Obvykle totiž nosím havajskou košili a kraťasy a De Niro… je De Niro. Inspiroval mě ovšem a od té doby se ve veřejných projevech ještě ostřeji vymezuju proti Trumpovi a jeho lidem.

Nechtěl byste se přestěhovat do Evropy?

Moje přítelkyně je ­Španělka a pořád mi říká: „To jsi rád, že máme byt v Madridu, viď?“ V letech 1982 a 1983, když jsme točili můj vůbec první film, Amadea, jsem devět měsíců žil v normalizační Praze, takže chápu, jakou chce Trump naši zemi mít. V šedesátých letech jsem ve Washingtonu protestoval proti válce ve Viet­namu a za občanská práva – jak můžou být dnešní Spojené státy mou zemí? A jak je možné, že jsou někteří lidé tomu člověku tak oddaní? On jim prostě lže – a oni jeho lžím věří. Je to obžaloba amerického vzdělávacího systému, lidé v USA nedokážou kriticky analyzovat problémy a činit inteligentní rozhodnutí. Trump je v tom samozřejmě nejhorší, ten nedokáže analyzovat vůbec nic. Ten člověk je idiot.

Michael Douglas říkal mimo jiné, že USA „koketují s autokracií“. Rozděluje přístup k vládě a jejím krokům filmový průmysl?

Takových 75 % z nás je proti Trumpovi. Co se děje v hlavě člověka, jenž navrhne zákon, co ušetří peníze miliardářům a nejchudším vezme jídlo i zdravotní péči? Tako­vý člověk je prázdný, chamtivý, zlý, sobecký, nemorální a nelidský.

Cillian Murphy nastavuje standard pro ostatní herce, říká tvůrce Peaky Blinders

Rozhovory

Nyní pracujete na nezávislém filmu Backyard/Desert, který je založen na stejnojmenné offbroadwayské hře…

Tenhle malý film ­popisuje setkání pohraniční strážkyně s mladým mexickým migrantem v poušti Yuma, jež jí změní život. Do takového filmu bych se za normálních okolností nezapojil, kdyby nebylo toho, co dělá Trump. Posílal do de facto koncentračních táborů, třeba do toho v Everglades na Floridě, lidi, kteří utíkají ze Střední Ameriky, protože se bojí o svůj život kvůli gangům. A tyto gangy jsou odnoží pravicových smrtících komand, která Spojené státy podporovaly v 80. a 90. letech. Spojené státy ten problém způsobily, o tom se moc nemluví. I kdyby se Trump zbavoval zločinců, proč by je měl posílat jinam, když své zločiny spáchali u nás? Ale tihle lidé jsou nevinní, tvrdě pracují, někteří z nich jsou ve Státech doma dvacet a víc let, jsou součástí komunity. A ultrapravičáci z hnutí MAGA prodávají trička a kšiltovky s nápisem Alligator Alcatraz, dělají marketing a merchandising stejnojmenného koncentračního tábora?! Jsou nemocní, jsou ohavní! Sám jsem Žid a vím, že Trumpovi jsou Židé ukradení, podporuje Izrael jen proto, že křesťané věří, že až přijde Ježíš, všichni svorně odejdou tam, do země zaslíbené. Nechápu, že ten pokrytec se všemi penězi, jež dostává od arabských zemí, ještě nezměnil názor. Přijímá peníze z Kataru, Katar financuje Hamás – totální korupce. Jak vůbec může prezident Spojených států prodávat vlastní kryptoměnu? Je to ostuda.

Obraťme se od Trumpa k Přeletu nad kukaččím hnízdem.

Kirk a Michael Douglasovi se v Hollywoodu pro tento film dlouhá léta snažili získat finance, ale nikdo o něj nestál. Ovšem můj strýček Saul pocházel z rodiny hazardních hráčů; můj otec Bernie měl sice steakhouse a mořskou restauraci kousek od Manhattanu, ale spolu s mým druhým strýcem Sammym pracovali pro bookmakery. S několika dalšími partnery jsme dali dohromady právě tak akorát peněz na natáčení… Film tehdejšího imigranta Miloše Formana, který všechna studia odmítla a nakonec byl financován zcela nezávisle, byl posléze nominován na devět Oscarů.