Osmdesátiletá paní přivezla na služebnu náboj do protiletadlového kanónu, říká policista o zbraňové amnestii

Mohl byste na začátek představit činnost svého ředitelství?

Naše služba má na starost veškerou státní správu na úseku zbraní, střeliva, munice a částečně i bezpečnostního materiálu. Částečně máme i státní správu ve věcech zákona číslo 14/2021 o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, což je takzvaný nadstavbový zákon, který řeší kursy střelecké přípravy a aprobace. V praxi se mí lidé zaobírají vydáváním zbrojního oprávnění, registracemi zbraní, vydáváním zbrojních a muničních licencí, schvalováním střelnic. Naším poměrně zásadním úkolem je kontrola těchto subjektů, tedy držitelů zbrojních a muničních licencí či samotných zbraní. Většina naší činnosti se odlišuje od standardních úkonů policie, ale samozřejmě spolupracujeme se všemi jejími složkami.

Od prvního ledna platí nový zbraňový zákon. Spolupracovali jste na něm?

Byli jsme jedno z připomínkových míst. Je to legislativa, která se nás přímo týká, tak jsme se snažili v co možná nejvyšší míře na novém zákoně participovat ve spolupráci s tvůrcem zákona, což je odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Za poslední léta je spolupráce s resortem vnitra více než nadstandardní. Snažíme si navzájem vyjít vstříc a v případě, kdy dojde k nějakému menšímu či většímu rozporu, snažíme se najít vzájemný konsensus. Rozhodně si neházíme klacky pod nohy, to je kontraproduktivní a k ničemu by to nevedlo.

Byl zbraňový zákon reakcí na útok na filozofické fakultě?

Nebyl. Nový zákon byl v legislativním procesu ještě před tou tragickou událostí. Některá ustanovení ale samozřejmě na ten útok reagovala.

Co jsou za vás nejpodstatnější změny nového zákona?

Pokud to vezmu s ohledem na nejširší skupinu lidí, jíž se ten zákon dotýká, tedy 330 tisíců drži­telů zbrojního oprávnění, nejzásadnější změnou je téměř kompletní digitalizace veškerých dokladů, ať už zbrojních průkazů, nebo průkazů zbraní. Ty dosud lidé nosili v uvozovkách po kapsách nebo v peněženkách. Dnes už nejsou žádné kartičky, vše je ve virtuálním prostoru s výjimkou evropského zbrojního pasu, který slouží k cestování se zbraní v rámci zemí schengenského prostoru. Ten momentálně být v digitální podobě nemůže, ale přáli bychom si, aby to bylo možné, až bude v provozu evropská peněženka digitální identity. Díky digitalizaci se rozšířil i způsob podávání žádostí, téměř vše se dá vyřešit bezkontaktní formou skrze podací portál ministerstva vnitra. S výjimkou převzetí evropského zbrojního pasu jediný úkol, jejž nelze digitalizovat, je předložení zbraní ke kontrole. To nemůžeme dělat jen z fotek, protože kontrolujeme identifikační údaje i technický stav.