Americký zdravotnický systém není nedokonalý, je otřesný. A USA jsou jedna velká korporace, říká genetik
Genetik, endokrinolog a diabetolog NIR BARZILAI (69) má československé kořeny, ovšem narodil se v Izraeli a už bezmála čtyři dekády působí v USA. Při výzkumech dlouhověkosti a zdraví tu dospěl k tomu, že těchto dvou kýžených veličin lze dosáhnout maximalizací nebo optimalizací cvičení, stravy, spánku a sociálních vazeb. Mnohé biologické znaky stárnutí tlumí i běžně předepisované léky – mimo jiné tolik diskutovaný Ozempic, o čemž Nira Barzilaie brzy uslyšíte mluvit ve filmu-poslání projektu Voices od Meltingpot.
Je dobrý nápad využívat léčiva původně předepisovaná na cukrovku jako geroterapeutickou prevenci u starších dospělých? A jak věda o stárnutí posune v následujících letech lidstvo od léčby nemocí k aktivnímu zachování zdraví „až do hrobu“? To vše se dočtete v „luxusní“ příloze Reflexu, která vychází právě dnes, 27. listopadu. Zde vám předkládáme několik bonusových otázek a odpovědí.
Na letošním festivalu Colours of Ostrava jste byl jednou z hlavních hvězd řečnického fóra Meltingpot s tématy pomalého stárnutí a uchování pomyslného mládí až do velmi vysokého věku…
Se svým týmem vedu revoluci založenou na vědeckém poznání – navrhujeme, aby lidé věnovali čas svému zdraví a ne svým nemocem. Díky biologii stárnutí víme, že někteří z nás zdánlivě stárnou rychle a jiní pomalu. Na rodném listu nebo v pase je uveden chronologický věk, ale existuje také ten biologický. Pokud se tato dvě čísla nekryjí, lze s tím leccos udělat. Proces stárnutí způsobuje nemoci; musíme do něj zasáhnout dřív, než onemocníme. A my víme, jak na to, úspěšně oddalujeme stárnutí u zvířat i u lidí. Připojte se k naší revoluci: Věnujte čas svému zdraví a nebudete nemocní, alespoň ne po dlouhou dobu.
Řekl byste, že dlouhý život je důležitější než naplněný život?
Byl jsem na světové výstavě v Ósace. A než jsme zahájili sympozium, zeptal jsem se lidí v publiku: Kolik z vás chce žít do sta let? Zvedlo ruku sotva dvacet procent. Po přednášce, ve které jsem vysvětlil, že mluvíme o lidech, kteří jsou zdraví, baví se, mají sociální kontakty a tak dále, jsem se zeptal znovu. A jen málokdo nezvedl ruku. Mluvíme o zdravém stárnutí, což znamená, že můžete dělat, co chcete. Protože důchodový věk bude muset být dodržen, tudíž se lidé budou muset přizpůsobit, věnovat se třeba dobrovolnické činnosti. Pokud to vaše zdraví dovolí, budete mít velmi naplněný život. Naplnění života a délka života musejí jít ruku v ruce, nemůžete mít jedno bez druhého.
Váš více než dvacetiletý výzkum rodin přibližně osmi set stoletých a starších osob odhalil genetické varianty, které zřejmě zpomalují proces stárnutí. Co mají tito lidé jinak než my ostatní?
U těchto lidí, kteří byli nebo jsou mimořádně úspěšní ve stárnutí, jsme se ptali: Začalo se jim zdraví hroutit kolem šedesátky, jak to obyčejně bývá, a teď jsou prostě jen nemocní delší čas, protože déle žijí? Nebo se jejich délka života a zdraví vyvíjely ve vzájemné závislosti? Náš vzorek populace prokázal, že tito lidé nejenže žili déle, ale také velkou většinou onemocněli o třicet let později než jejich vrstevníci, kteří již zemřeli, a na konci života byli nemocní jen krátkou dobu. Takže žili ve zdraví – a pak zemřeli. Existují tedy lidé, kteří mohou žít déle zdravě a na konci života nebýt nemocní.
Co dělali vaši století jinak než ostatní lidé?
Krátká odpověď je, že mají v genech něco, co zpomaluje proces stárnutí jejich buněk. Snažíme se tyhle procesy najít a převést je do léků. Část stoletých dělala to, co dnes víme, že bychom dělat měli: cvičili, zdravě se stravovali, dobře spali, udržovali sociální kontakty. Ale ne všichni! Hned 50 % z nich mělo nadváhu nebo bylo obézních, 60 % mužů a 30 % žen kouřilo, vegetariánů bylo velmi málo. Méně než polovina našich stoletých necvičila, jen vykonávala rutinní domácí práce nebo chodila na procházky. Proboha, hlavně teď nepřestávejte sportovat! Ale jim absence fyzické zátěže nevadila. Mají prostě něco zvláštního, co zpomaluje jejich stárnutí.
Co s takto starými lidmi udělala pandemie covidu?
Ztratili jsme z námi zkoumaných jedinou ženu, bylo jí 106 let. Nedostala covid, ale byla velmi osamělá – děti, vnoučata a pravnoučata ji nemohli navštěvovat, jednoho dne se rozhodla přestat jíst a pít a zemřela. O dalších nevím.
Měli bychom se zajímat o rodinnou anamnézu a snažit se předem zaměřit na nemoci, které můžeme zdědit?
Pro Alzheimerovu nemoc, pro rakovinu nebo kardiovaskulární onemocnění je stárnutí hlavním rizikovým faktorem. Existuje gen, o kterém je známo, že zvyšuje riziko Alzheimerovy choroby. Nazývá se ApoE4. Pokud se narodíte s ApoE4, neonemocníte Alzheimerovou chorobou, když vám je rok, deset nebo padesát let – k jejímu rozvoji je zapotřebí proces stárnutí. Máme ovšem stoleté lidi, kteří mají tyto geny, avšak demencí netrpí! Je to tedy všechno o procesu stárnutí: pokud cvičíte, dodržujete dietu, řádně spíte a jste součástí živé komunity, máte mnohem větší šanci Alzheimerově chorobě předejít.
Jak rozhodujete o tom, kdy a jaký lék pacient dostane na boj proti stárnutí?
Pokud jste obézní, je správné vám na tři měsíce předepsat Ozempic a donutit vás zhubnout, a pak můžete přejít třeba na metformin nebo inhibitory SGLT 2. Každý lékař musí svému pacientovi individuálně najít co nejlepší indikace pro použití jednotlivých léků – ale je zcela legální změnit účel použití léku, jehož bezpečnost již byla prokázána. Metformin je nově i lékem proti obezitě, přitom je to první volba pro syndrom polycystických vaječníků nebo pro makulární degeneraci u prediabetu. Metformin každý používá na něco jiného. Proč nezačít užívat léky, aby se předešlo vzniku strašných nemocí souvisejících s věkem? Ano, lékaři jsou konzervativní, a čím jsou starší, tím je pro ně těžší adaptovat se na novinky – jako ostatně pro každého. Ale vy jste pacienti, měli byste se ozvat. Další zainteresovanou stranou jsou politici, takže objíždíme svět a vstupujeme do politické arény. V zásadě platí, že politiky hýbe ekonomika. Jakmile si uvědomí, že existují data, která naznačují, že to, co děláme, prodlužuje zdraví a snižuje nemocnost, jsou pro. Trumpova administrativa, která byla dosud pro vědu strašná, je velmi nakloněna výzkumu stárnutí.
Takže vám Trump neutnul granty jako předním univerzitám? Vy jste nemuseli propouštět špičkové vědce jako ostatní výzkumné instituce?
Výzkum se v USA prováděl tak, že vědci psali granty, které byly posuzovány recenzenty, a vláda poskytovala dostatek peněz na provedení daného výzkumu. A když říkám dostatek peněz... Podívejte, vaše šance na získání grantu jsou desetiprocentní. Musíte být lepší než 90 % lidí, abyste grant získali. To se dramaticky změnilo způsobem, který ani my úplně nechápeme. Existuje několik typů grantů, které byly zrušeny. Pokud se váš grant týkal žen nebo jakékoli diverzity, je pryč. Zabýváte-li se virologií nebo očkováním, jsou vaše fondy taky ty tam, protože tato administrativa v očkování nevěří. To je znepokojivé, protože víme, že nás čeká další epidemie.
Kdo se tedy bude zabývat vědou a provádět výzkum? Pravděpodobně Číňané, které Trump svými rozhodnutími pomohl stejně jako mnohé další zahraniční vědce vyhostit z amerických univerzit...
Rozhodně. Ale i vy máte šanci, protože je mnoho Čechů, kteří studovali ve Spojených státech, a myslím, že je to pro ně příležitost, aby se vrátili domů. Záleží mi na vědě, ne nutně na tom, kde se provádí. Můžeme doufat, že se změní americká politika, případně čekat, co na to Čína, o jejíž vědě víme jen to, že je naprosto nevyrovnaná.
Co si myslíte o současných trendech a influencerech v oblasti biohackingu nebo resilience, tolik tematizované odolnosti?
Na jedné straně děláme obrovský pokrok v porozumění stárnutí a dokonce i v jeho léčbě. Když ovšem máte s něčím úspěch, vždy se objeví i spousta hluku a šumů kolem. V mém oboru je tento hluk částečně způsoben právě biohackery, kteří vám často dávají nebezpečné rady. Je důležité, abychom my, vědci, a samozřejmě i vy, spotřebitelé, pochopili, že je rozdíl mezi tím, co vám někdo prodává jako všelék, a tím, co je klinicky prokázáno. Věřme jen výzkumům, ve kterých byly dvě skupiny lidí, jedna dostávala placebo a druhá ne, a které ukázaly, že se výsledky těch léčených prokazatelně zlepšily.
V letech 1977 až 1985 jste byl hlavním lékařem izraelské armády, pak jste emigroval do USA. Jaká byla největší výzva, kterou jste musel překonat ve svém osobním životě nebo kariéře – a co vám to přineslo?
Zásadní a opravdu náročný byl právě přesun do jiné země s jiným jazykem. Být v tom novém prostředí úspěšný bylo opravdu těžké. Když jsem ještě žil v Izraeli a sledoval v televizi americké westerny, šerif nebo ranger v nich cestoval z města do města, udržoval pořádek, řešil problémy, a já si myslel, že taková je prostě Amerika. Jakmile tam ovšem přijedete, uvědomíte si, že USA jsou jedna velká korporace. Byl jsem jedním z mála, kdo říkali, že stárnutí je nad naše síly a že s ním můžeme něco udělat. Vybral jsem si správný obor, měl jsem štěstí. Jednoho dne za mnou přišli z NIH, Národních institutů zdraví: „Poslechněte, vy ani nemluvíte pořádně anglicky, teď jste přijel a už držíte rekord v získání nejlepšího skóre při prvním podání žádosti o grant?“ Měl jsem kliku. A snad budeme mít kliku i s tímhle projektem zaštítěným padesáti miliony dolarů a brzy najdeme odpověď na to, jak zpomalit stáří a užít si ho déle a ve zdraví.
Je léčba stárnutí určena pouze pro bohaté, nebo hlavně pro ně? Ptám se také proto, že pacienti v USA a váš systém, řekněme lékařské podpory nebo zdravotního pojištění, není zrovna dokonalý.
Dovolte mi vás opravit – není nedokonalý, je otřesný. Jsme na 45. místě na světě, pokud jde o úmrtnost, zatímco vy Češi jste někde mezi prvními dvaceti. Pokud počítáte úmrtnost na základě zdravotních výdajů, není na světě horší země než ta naše. Ale pokud jste bohatí, dostanete se vám té nejlepší medicíny na světě, nejlepších lékařů. Je velmi důležité, aby bylo kvalitní stárnutí dostupné pro všechny. Ve skutečnosti si myslím, že můžeme přesvědčit poskytovatele zdravotní péče, aby nám léky uvolnily. Metformin je nejlevnější lék na seznamu snad každé země, a přitom může během velmi krátké doby zvýšit dobu dožití o dva tři roky.
A co ostatní léky?
Bude to stejné, jako tomu vždy bylo u všech léků – budou drahé, dokud nevyprší jejich patent. Ano, Ozempic je pro většinu lidí stále nedostupný, ale to se po vypršení patentu změní. Genetická léčba nebo omlazení buněk jsou drahé, ale časem zlevní. A je možné, že se vlády rozhodnou je lidem platit, protože na druhé straně ušetří.
Rozhovor s Nirem Barzilaiem si dočtěte v „luxusní“ příloze Reflexu č. 48/2025, který vychází právě dnes, 27. listopadu
