Rusové změnili taktiku útoků, verbují lidi na sociálních sítích a nic neriskují, říká bývalý elitní zpravodajec

Před pár týdny ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil, že resort čelil kybernetickému útoku. Už víte, kdo za ním stál?

Ministr na tiskovém brífinku 10. července oznámil veřejnosti, že systémy ministerstva vnitra byly ohroženy relativně rozsáhlým a sofi stikovaným kybernetickým incidentem. Oznámení bylo učiněno v souladu s transparentností, kdy má veřejnost jednak právo tyto informace znát, ale jejich sdílení může sloužit i jako jistý druh prevence před podobnými nepřátelskými útoky. Vyšetřování tohoto incidentu však stále probíhá, nelze tedy v této investigativní části řešení problému veřejně sdílet další podrobnosti. To by mohlo ohrozit vyšetření celé kauzy. Mohu vás však ujistit, že až dojde k uzavření celého případu, bude veřejnost dostatečně informována. V této souvislosti ale potvrzuji, že jednou z vyšetřovacích verzí je stále i nepřátelská aktivita některého ze státních aktérů.

Zvyšuje se počet kybernetických útoků?

Kybernetické útoky jsou velmi časté. Ve své gesci na ministerstvu vnitra mám i samostatné oddělení kybernetické bezpečnosti a každý týden dostávám svodku, kolik jich bylo v jednotlivých dnech. Někdy dospějeme až ke kybernetickému incidentu, to znamená, že ten útok byl v nějaké rovině úspěšný a penetroval část systémů, takže s tím bojujeme velice aktivně. A není to jen ministerstvo vnitra. Jen na naše resortní systémy je útočeno řádově desetkrát až patnáctkrát za týden.

Jaké mohou mít kybernetické útoky dopady?

Je nutné si uvědomit, že vše je dnes přesunuto do kybernetické oblasti, je v ní naše největší zranitelnost. Obávám se, že právě tam budou mířit vážné útoky a hrozby. Nepředpokládám, že bychom v dohledné době čelili ruským raketám. Ale kybernetické útoky mohou způsobit blackouty, vyřazení elektráren z provozu, zastavit činnost nemocnic či systémy integrovaného záchranného systému.

Jsou tedy destruktivní dopady větší než fyzické útoky?

Naštěstí zatím destruktivní dopady nejsou tak vysoké, protože se daří útoky odrazit. Občas mám pocit, že útočníci spíše zkoušejí propustnost systémů, než že opravdu provedou nějaký větší výpad. Má to ale strašně nebezpečný potenciál.

Co víme o proruské hackerské skupině NoName057(16), proti které zasáhl EUROPOL v rozsáhlé akci, vzhledem k tomu, že evropští policisté prohledávali i domy v Česku?

Tato hackerská skupina je relativně mladá, ale v oblasti kybernetických zločinů docela známá. Je široce považována za propojenou s ruskými státními zájmy, i když není zatím uznána jako státem sponzorovaný aktér. V podstatě funguje jako hackerský kolektiv, někdy nazývaný „nacionalistická kybernetická milice“, jež spatřila světlo světa v reakci na geopolitické napětí po invazi Ruska na Ukrajinu. Často spolupracuje s dalšími proruskými hackerskými skupinami, které mají silnější vazby na ruské zpravodajské služby. K nejrůznějším kybernetickým útokům se také hlásí, někdy se tak ale děje i v rozporu s realitou. Aktivně působila a zřejmě i působí proti českým národním zájmům. Jako příklad jmenujme útoky proti webovým stránkám kandidátů posledních českých prezidentských voleb v ČR, proti webům Letiště Praha, Pražské integrované dopravy, některých českých bank, ale i proti našemu webu ministerstva vnitra nebo Policie ČR. Skupina NoName057(16) považuje Českou republiku za "rusofobní" stát kvůli naší podpoře Ukrajiny.