Kolegové v Národním se mě ptali: Kdes byl teď? Já říkám: V Košicích. V Košicích? Proč?! No protože tam bylo tisíc lidí, všichni se bavili a mě to ohromně povznáší.

Kolegové v Národním se mě ptali: Kdes byl teď? Já říkám: V Košicích. V Košicích? Proč?! No protože tam bylo tisíc lidí, všichni se bavili a mě to ohromně povznáší. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

„Přišel jsem do pořadu Věšák, kde jsem na věšák zavěsil brigadýrku a řekl, že už vojenské role nikdy hrát nebudu. A tím pro mě skončily, i když jsem díky nim vstoupil do povědomí lidí.“
„Když mi v Molochovi jako prezidentovi říkají ty tvrdé věci v ruštině, vlastně mi vyhrožují, jde z toho až mráz po zádech“
„Protesty v Národním divadle pak umlčel pan profesor Lukavský, doyen souboru. Řekl, že v Národním se improvizovalo vždycky, ale dělali to jen ti, co to uměli.“
Já mám v herectví strašně rád protiklady. Když herec jede pořád v jedné koleji, nikdy to pro něj není vzrušující. Zaplať pánbůh, že se to střídá.
4 Fotogalerie

Miroslav Donutil: V herectví mám strašně rád protiklady. Jízda v jedné koleji není pro herce nikdy vzrušující

Vojtěch Rynda

I když ho máme nejvíc zafixovaného jako komika a baviče, při rozhovoru je Miroslav Donutil (73) překvapivě vážný a soustředěný. Jak se říká, dělat legraci není žádná sranda a s tak nabitým diářem, jaký má, musí jeden z našich nejoblíbenějších herců k práci přistupovat jako naprostý profesionál. Ale přesto mu to nedá: když dojde na historku, jak (málem?) nakopl spolupracovníka, nebo když imituje otravného reklamního maskota, zasvítí mu oči čirou radostí z vyprávění. Ani jeho nejnovější role nicméně nejsou „žádná sranda“. V mysteriózním seriálu Záhadné případy na Nově hraje senzibila, který pomáhá lidem v situacích „mezi nebem a zemí“, v thrillerové minisérii Moloch (příští rok na CANAL+) zase ztvárňuje českého prezidenta v ohrožení.

Pod Záhadnými případyMolochem jsou podepsaní mimo jiné scenárista Štefan Titka a režisér Lukáš Hanulák, oba cykly vznikly v produkční společnosti Bionaut... S Bionautem spolupracujete opakovaně už od seriálu Doktor Martin (2015). Je vám v takovém dlouhodobém pracovním vztahu dobře?

Jsem rád, že jsem na tenhle tým natrefil, protože jsou to mladí lidé – a pracovat s mladými lidmi je pro starého člověka vždycky osvěžující. Začali jsme nenápadně. Seděl jsem v kavárně, přišel neznámý mladý muž, představil se jako Vratislav Šlajer, řekl, že je producentem a že chystá seriál Doktor Martin. Odpověděl jsem, že já na seriály moc nejsem, že mě moc nebaví. A on řekl: Přečtěte si to, je to nejúspěšnější seriál v Evropě, a když to nebudete dělat, tak to nebudu dělat ani já. Říkám: Tyhlety kecy znám, ale dobře, přečetl jsem si prvních pět dílů a věděl jsem, že do tohohle jít musím, protože takovou postavu jsem ještě nehrál. A pak to pokračovalo přes Dámu a Krále až do současnosti.

Jak vás přesvědčili k Záhadným případům?

Asi tři roky jsme se bavili o tom, že by bylo dobré udělat něco o věcech, kterým se říká „mezi nebem a zemí“. Moc často se o nich netočí, přitom se s něčím takovým setkal každý. Se scenáristou Titkou i producentem Šlajerem jsme se shodli, že i my s tím máme zkušenosti. A tak jsme to ještě s pány Hanulákem, Andym Fehuem a Janem Haluzou natočili. A taky s kameramankou Veronikou Donutkovou, což je vtipné – Donutková s Donutilem, všetci sa jej na Slovensku smiali. A teď mě nesmírně těší ohromný zájem diváků. Věděl jsem, že by výsledek mohl být zajímavý, ale takhle nádherné reakce jsem nečekal.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!