Mezi středoevropskými zeměmi lze pozorovat jisté politické rozdíly, které se v nejbližší době mohou ještě prohloubit. Čekají nás parlamentní volby na Slovensku a v Polsku a poslední žhavou novinkou je, že slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se již nehodlá ucházet o další funkční období. Kudy kráčí politika ve střední Evropě? V čem se lišíme a v čem jsme si podobní? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.
Zuzana Čaputová v úterý oznámila, že se již nebude ucházet o post hlavy státu. Další prezidentské volby se na Slovensku mají konat na začátku příštího roku. Rozhodnutí Zuzany Čaputové ale pravděpodobně souvisí s dřívějšími parlamentními volbami. Bývalý premiér Robert Fico totiž do volební kampaně vykročil s jasnou strategií se proti Čaputové vymezit. A mnohdy nechutnými výroky na její adresu připomíná chování bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara, od jehož stylu i politiky si Slováci již delší dobu doufali oddechnout.
Tématem slovenské parlamentní kampaně je bezpochyby i válka na Ukrajině. Pokud se zásadním způsobem promění složení tamního parlamentu, je velmi pravděpodobné, že slovenská podpora této zemi v současné podobě skončí. Ukrajina je tématem politiky i v Maďarsku, tam ovšem se zcela mezinárodním motivem. Na otázkách ohledně války, pomoci i přístupu k Rusku si dlouholetý premiér Viktor Orbán testuje své možnosti v rámci Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Jestli někde není Ukrajina tématem politického boje, pak je to Polsko. Na rozdíl od nás a dalších středoevropských zemí má stále na paměti svou zásadně negativní historickou zkušenost s ruským imperialismem, a tak se tam na rozdíl od jiných otázek o podpoře Ukrajiny vůbec nediskutuje.
Kudy kráčí středoevropská politika? Jaká je kvalita vztahů mezi našimi zeměmi? Má Visegrádská skupina smysl, popřípadě alternativu? Dozvíte se ve videu.
