Martin Hollý byl dlouholetým ředitelem Psychiatrické nemocnice Bohnice v Praze a nyní pracuje v Centru duševní rehabilitace v Berouně. Reflex se ptal, jaké největší výzvy v jeho oboru existují.
Čemu přesně se bude Centrum duševní rehabilitace v Berouně věnovat?
Věřím, že bude představovat novou kapitolu české psychiatrie. Nepřepisujeme dějiny, ale myslím si, že přinášíme spoustu inovací do péče. A protože stavíme na zelené louce, naše terapeutické programy se budou významně kvalitativně lišit od těch zaběhlých. Také máme trochu víc svobody, jak to celé poskládat.
Zkuste být konkrétnější. V čem to bude nové a čím přesně se budete lišit?
Chci, abychom pracovali hodně multidisciplinárně, tedy aby struktura nebyla příliš hierarchická, aby mohl mít každý odborník volnější ruku. Dále bychom chtěli do této struktury zahrnout i lidi, kteří tradiční místo v systému při léčení duševních poruch nemají. Také by tam mělo být mnohem víc terapeutických profesí a různých kreativních tvůrčích ateliérů.
Rovněž chceme péči vystavět tak, abychom zachovali její kontinuitu a dokázali člověka, jenž se potýká s potížemi s duševním zdravím, zachytit dostatečně brzy preventivními komunikačními aktivitami nebo napojením na služby, které tomu předcházejí. Abychom jeho hospitalizaci vnímali jako část jeho životního příběhu a správně ho dokázali doprovázet do dalších služeb, které by navazovaly už na nějaké příjemné zkušenosti.
Navíc stavíme velkorysý objekt. Jak prostorově, tak dispozičně. Prostory jsou otevřené, přehledné a nevynucují si úzký kontakt lidí mezi sebou, neexistuje tam to, co si často neuvědomujeme, tedy teritoriální stres. Ten bohužel pacienti často jinde zažívají.
Hodně se v posledních letech mluví o nedostatku kapacit v Česku. Co vnímáte jako největší problém?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
