Zdeněk Nekula

Zdeněk Nekula Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Národní dotace rozhodně nemají sloužit nějakému podniku nebo skupině podniků či holdingu ke zvyšování zisku.
Nemám problém pochválit ten obchodní řetězec, který nabídne nižší cenu.
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL)
Jednání vlády: Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) (12.4.2023)
Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v Epicentru Blesku. (4.4.2023)
12
Fotogalerie

Končící ministr Nekula: V cenách potravin je podezření na dohodu, ať už otevřený, nebo skrytý kartel

O ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (53) bylo v posledních měsících hodně slyšet. Jednak kvůli jeho boji proti drahým potravinám – je přesvědčen, že na jejich současném zlevnění mají nemalou zásluhu jím iniciované kontrolní zátahy v řetězcích. Velké vášně vyvolalo i to, že v rámci takzvaného konsolidačního vládního balíčku prosadil nezdanění tichých vín. Zdeněk Nekula dnes oznámil konec na postu ministra zemědělství. Na jeho místo nastoupí jeho stranický kolega Marek Výborný. Před dvěma týdny odcházející ministr poskytl Reflexu velký rozhovor.

Nemůžeme začít jinak než konsolidačním balíčkem. Jako ministr zemědělství jste byl docela vidět, a to díky relativně malé položce spotřební daně na víno. Kvůli tomu jste mnohými považován za lobbistu zájmových skupin z Moravy. Stálo vám to za ty čtyři miliardy pro vinaře?

Ten objem je trochu fikce. Bojoval jsem za několik věcí a u dvou mám dobrý pocit, že se je podařilo prosadit. Vedle zachování nulové daně na víno jsem usiloval o snížení DPH na určité druhy potravin. Toto téma jsem otevřel před rokem. Tehdy ceny obilí a olejnin vystřelily nahoru kvůli válce na Ukrajině. Takže vedle energetické krize jsme tu měli skokové zdražení potravin, které se staly jedním z hlavních tahounů inflace v České republice.

Tehdy jste ale spíš než o snížení DPH mluvil o tom, že za vysoké ceny mohou obchodníci.

Já jsem tehdy říkal, že bychom měli snížit DPH u potravin, ale napřed musíme docílit toho, aby se ceny, které vystřelily víc, než bylo odůvodnitelné, snížily. A protože nemáme řízenou ekonomiku, a ani nechci, abychom ji měli, tak jsem mohl pracovat pouze s nepřímými nástroji. Byl jsem vytrvalý, umanutý, někdy až protivný, ale úplně to do sebe zapadlo jako skládačka.

Jak jste byl umanutý?

Tlačil jsem na obchodníky nepřímými nástroji, které mám k dispozici. Jsou to kontrolní instituce, ať už pode mnou, to je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, tak pod ministerstvem průmyslu a obchodu, což je Česká obchodní inspekce. Vím, že jeden představitel Svazu obchodu to nazval Nekulovým komandem. Mně tento výrok nevadí. Nešlo o nic jiného, než abychom v rámci dosavadní platné legislativy i v rámci novel, které začaly platit od začátku roku, už nepřivírali oči. Pokud si zákazníci stěžují na kvalitu potravin, že jsou někde plesnivé, shnilé, že se nám dějí nějaké nekalosti kolem kvazislevových akcí a podobně, tak to budeme postihovat. Veřejně jsem deklaroval, že navíc chci, aby obchodníci i začali zlevňovat zboží.

Některými akcemi jste si ale naběhl. Uvědomil jste si, že to občas působilo, jako byste se utrhl ze řetězu?

 

Bylo to terčem různých hejtů a podobně, ale pro mě byl důležitý výsledek. A ten výsledek zveřejnil Český statistický úřad – pouze chvíli před tím, než pan premiér začal prezentovat ozdravný balíček, zveřejnil, že inflace v České republice začala klesat a že to táhly zejména potraviny.

Považujete to za svůj úspěch?

Samo se to nestalo.

Podle vás jsou ceny potravin záležitostí obchodníků, přitom role farmářů a potravinářů je přinejmenším totožná, ne-li v mnoha případech větší.

To nerozporuji, ale pojďme se vrátit k úplně excelentnímu příkladu, jímž je cukr. Vždyť jsou to tvrdá data Českého statistického úřadu. Zemědělci téměř nezměnili cenu výchozí suroviny, to znamená cukrové řepy. Během podzimu loňského roku dochází k postupnému nárůstu cen u cukrovarů zhruba o nějakých šest korun, ale ve stejný okamžik obchodníci zdražili skokově o čtrnáct korun.

Čím si to vysvětlujete?

Máme podezření na určitou dohodu, ať už otevřený, nebo skrytý kartel. Ten skok, co vidíme v datech Českého statistického úřadu, neudělal totiž jen jeden nebo dva obchodní řetězce. Ale od toho je antimonopolní úřad, aby vše prošetřil. Podobné věci vidíme i u jiných komodit, kdy obchodníci zkoušeli, kam až můžou zajít. Neříkám, že potravináři a zemědělci jsou všichni svatoušci, ale situace na trhu zemědělských komodit se otočila už řadu měsíců zpátky a komodity šly velice prudce dolů. Ať jsou to obilniny, olejniny, mléko… My jsme jenom trvali na tom, aby začaly klesat i ceny potraviny na pultech. A to se nedělo. I teď to bude každý občas zkoušet. Proto dokud nebudeme mít zdravou soutěž, musíme být neustále bdělí.

Takže Nekulova komanda budou fungovat stále?

Ano. Fungují dál. Já jsem přitom nic nového neobjevil. V podstatě jsme zopakovali to, co se v loňském roce podařilo ministerstvu financí u pohonných hmot. Tam také pracovali v podstatě s nepřímými nástroji. To, co předvedli v loňském roce pumpaři a ropné společnosti, bylo hodně nepřiměřené. Využili strachu veřejnosti a vyhnali ceny nahoru. Takže za sebe mám splněno. A tím se dostávám zpátky k ozdravnému balíčku. Jsem rád, že se snížila DPH na potraviny, jež přichází v okamžiku, kdy pokles cen začal. A jsem rád, že to není jen kosmetické snížení. Ta tři procenta už jsou výrazná a mají sociální aspekt, protože se propíšou i na pulty obchodů. Aspoň to obchodníci deklarovali.

Není to trochu idealismus, myslet si, že se najednou budou obchodníci chovat slušně?

Je to trochu idealismus, ale na druhou stranu od toho máme Nekulova komanda.

Za svůj druhý úspěch v rámci ozdravného balíčku považujete zachování nezdaněných tichých vín?

Ano. Zachování nulové spotřební daně u tichých vín. Za tuto věc jsem bojoval už řadu měsíců zpátky. Všichni se upnuli na to, jestli se tam najdou čtyři nebo pět miliard hypotetického výnosu, ale vůbec nikdo se nezabývá tím, jaké by to vyvolalo náklady na straně státu a další negativní důsledky.

Jaký je váš odhad těchto dů­sledků?

Není to jen moje představa. Konzultovali jsme to se Svazem vinařů a z ní vyplývá, že pokud bychom začali zdaňovat tichá vína, tak přímý výnos od moravských a českých vinařů by byl zhruba ve výši jedné miliardy korun. Na druhou stranu režim daňových skladů a všechno, co s tím souvisí, by bylo pro vinaře obrovsky nákladné. Stát by navíc musel nějak vinaře začít kontrolovat, vynucovat, a to s sebou nese další výrazné náklady na straně státu.

Vinaři vám ale poskytují informace, které hrají pro ně. Navíc tyto náklady nesou všichni ostatní producenti alkoholu i ­cigaret.

Máme zde přibližně 1250 vinařů na Moravě a v Čechách, devadesát procent z nich jsou malá vinařství. A teď si představte, že z každého sklípku by se stal daňový sklad. Ve finále by zdanění zablokovalo vše, co se tady třicet let usilovně budovalo, celou vinařskou kulturu. Diskuse se upnula pouze na to, že víno je alkohol, a úplně se přehlížely všechny souvislosti. Je tady ještě jedna rovina – všechny vinařské země, které jsou obdobného ražení jako Česká republika jako Slovensko, Rakousko i Německo, mají nulovou spotřební daň. A my bychom si ji tady zavedli… Stojím si za tím, že pokud bychom zavedli spotřební daň u tichých vín, tak tím výrazným způsobem poškodíme vinaře jak na Moravě, tak v Čechách. A škody, jež by to vyvolalo, by nebyly odpovídající výnosu, který si někdo namaloval. Je to pro mě principiální otázka, nebyl v tom žádný lobbing.

Posuňme se od vína k dotacím. Co říkáte na pana Teplého z Madety, který se rozčilil, že když nebude mít dotace, přestane dodávat mléko do škol?

Pan Teplý je známý tím, že je povídací typ. Navykládal toho už spoustu a nic nebyla pravda. Neustále naříká.

Zkuste prosím vysvětlit, v čem pan Teplý hodně povídá.

Neustále něčím straší. Loni na jaře, když jsme měnili pravidla dotací, strašil, jak tady budeme dojit jenom pampelišky. A jak nastane konec světa. Pravý opak je realitou a zemědělství, včetně mlékárenství, se daří dobře. Dokázal už naštvat řadu zemědělců. Loni opakovaně naříkal, jak končí a jak to prostě s celým podnikáním jde do háje. Což se samozřejmě ukázalo jako nesmysl. Na rovinu řekněme, že lhal. Takže pokud chce přestat dodávat mléko do škol, tak se nic nestane, protože o program mají zájem jiní mlékaři.

Je to program, ve kterém chcete pokračovat?

Ano, ten program funguje. Byly k němu určité výhrady a my jsme to pro letošní rok zracionalizovali. Mléko putuje pouze do prvního stupně základních škol. Tento program je podporován z Evropské unie. A nejenom mléko do škol, také ovoce a zelenina do škol. Takže pan Teplý si dal vlastní gól. Teď ostatní mlékaři čekají, kdy pan Teplý udělá to, co říká.

Považujete to za jeho taktiku vůči vám? Že čeká, co uděláte?

Nebudu skákat, jak on píská. V rámci konsolidačního balíčku počítáme s tím, že pro roky 2024, potažmo 2025 bychom měli přinést úsporu v objemu přes deset mi­liard korun. Ale já jsem prezentoval pouze jeden dotační titul, který je symbolem z minulé éry. Ten dotační titul číslo 13, byť má dlouha­tánský název, ve finále sloužil ­pouze velkým podnikům. My ho začali zužovat už v loňském roce, pokračovali jsme letos a směřujeme k tomu, že bude mít přidělenou částku 0 Kč. Chápu, že pan Teplý vydává silná prohlášení, ale objem prostředků, který v tom dotačním titulu je, je nižší, než kolik vykazuje zisk Madeta. A národní dotace rozhodně nemají sloužit nějakému podniku nebo skupině podniků či holdingu ke zvyšování zisku.

Něco podobného se dělo kolem společné zemědělské politiky a vámi nově nastavených dotací. Loni mnozí velcí zemědělci demonstrovali s tím, že české zemědělství zahyne. Jak to tedy vypadá?

Stal se pravý opak. České zemědělství v loňském roce nezahynulo, naopak vykázalo rekordní plusová čísla. Byli a pořád jsou někteří hráči, jsou to dokonce i sponzoři některých opozičních hnutí, kteří říkali, že chleba bude za 200 korun, nebude tady žádné obilí, žádná mouka a všichni téměř zemřeme hlady. Rok se s rokem sešel a my se potýkáme s úplným opakem. Máme nadbytek obilí, ceny zemědělských komodit klesají. Já jsem ta čísla predikoval už někdy loni v červenci.

Jak to vidíte letos?

Letos je to složitější. Máme tady negativní trendy. Ceny zemědělských komodit klesají a na druhou stranu zemědělci nakoupili hnojiva v loňském roce za vysoké ceny, nyní už ceny hnojiv klesají. Ale ono se to všechno srovná zhruba za rok. Na druhou stranu máme docela dobré počasí, prší tak akorát, a pokud se počasí nezvrtne, tak by letošní úroda mohla patřit k těm velmi dobrým, možná i rekordním. Takže byť ceny zemědělských komodit klesly, tak naopak v našich zeměpisných šířkách a délkách by mohla být úroda vynikající. K tomu připočtěme, že na jihu Evropy je opakovaně sucho, což znamená, že po našem obilí by mohla být poptávka v jiných částech Evropy. Takže české zemědělství by i v letošním roce mělo být v pěkných číslech.

Tomu se nechce věřit. Vždyť zemědělci v podstatě pořád pláčou, jak jsou ve ztrátě.

Před vstupem do Evropské unie se naše zemědělství opravdu motalo kolem nuly nebo bylo ve ztrátě a nevypadalo to s ním vůbec dobře. Ale poté se situace zlepšovala a musím říct, že poslední tři roky jsou v nadmíru dobrých číslech. Stále máme dílčí problémy, třeba v oblasti pěstování zeleniny, ovoce, dlouholetým problémem je chov prasat. Ale ostatní segmenty českého zemědělství jsou na tom velmi dobře, zejména oblast rostlinné výroby.

Takže se dá očekávat, že pokles cen drahých potravin bude ještě letos pokračovat?

Ceny zemědělských komodit padají. Ceny energií za spotové ceny energií klesají. To znamená, že všichni větší hráči mají výrazně lepší ceny, než měli na podzim. A cena nafty je úplně nízká. Takže je třeba, aby se to začalo promítat i do cen potravin. Navíc samozřejmě čekáme, že se ke konci května a v průběhu června začne nabalovat ještě i sezónnost, a lokální produkce je samozřejmě levnější než to, co se k nám dováží během zimy.

Když je naše zemědělství v tak dobré kondici, je asi čas na razantnější přenastavení celého systému, protože ten současný je nejen z ekologického hlediska neudržitelný. Máte to v plánu?

Ano, ale jde o to, abychom to dělali rozumně. V předcházejících desetiletích bylo v rámci Evropské unie tlačeno na zvyšování produkce. Dnes víme, že musíme naopak začít šetrněji hospodařit v krajině. A to už je vlastně součástí dosavadní nové společné zemědělské politiky. Vím, že to bylo nějakým způsobem kritizováno a bude kolem toho ještě hodně tanečků, ale pokud to nepřepálíme, tak dokážeme postupně systém měnit. Myslím si, že máme dobře nastaveno, abychom přiměli zemědělce hospodařit v krajině šetrně. Já touto jednoduchou větou shrnuji obrovský a obsáhlý materiál – Národní strategický plán pro Českou republiku. Chceme mít zdravější potraviny, čistší vodu, nechceme erozi půdy…

To zní sice hezky, ale dosud byla u nás zemědělská politika výhodná hlavně pro velké hráče a ti na nějakou šetrnost k přírodě či zvířatům kašlou.

Ano, ale my jsme to kormidlo otočili. Tím jsem rozdráždil některé zemědělské činovníky, ale nový systém dotací, zejména eurodotací, je hodně takzvaně zelený. Ale já bych se chtěl dotknout ještě jiné věci. U dotací jsme dělali úsporné změny už během loňského roku. Ukázalo se, že některé slouží spíš ke zvyšování zisků, což není správné. Tak pro letošní rok jsme během schvalování státního rozpočtu v této části škrtali.

Jak moc?

Třeba v národních dotacích, kde se škrtalo průřezově, byla úspora 2,3 miliardy korun. Což, myslím, mnozí pocítili. Ovšem my jenom napravujeme situaci. Nikdo tady nezkrachuje, jenom budeme šetrněji hospodařit.

Jinými slovy ti největší a velcí už nebudou vydělávat tolik?

Řekl bych to spíš jinak. Mohou vydělávat, ale ať vydělávají správně. Ať dělají věci lépe, správněji, ať aplikují nové vědecké poznatky, v praxi používají modernější, šetrnější, účelnější technologie.

To vypadá, že jste – na rozdíl od velkých zemědělců – spokojený stejně jako na poli cen potravin. Ještě se k nim vraťme. Takže si myslíte, že se vám podařilo obchodní řetězce ukáznit?

Největší sílu mají obchodníci, to si musíme říct na rovinu.

Ale mezi nimi jsou kartelové dohody dlouhodobě, to se ví.

Od toho máme legislativu a tu musíme vymáhat. Já jsem byl příjemně překvapen, že k poklesu cen potravin došlo dřív, než jsem čekal. A docela výrazně. Ať jsou to mléčné výrobky, olejniny, cukr… Dokonce i zelenina poklesla, přestože ta naše sezónní ještě není na pultech. Když jsme porovnávali data z února a března, tak došlo k poklesu asi u zhruba poloviny položek, které sleduje Český statistický úřad. Ale ve finále nás pořád inflace u potravin táhla směrem nahoru. Konečně když jsme porovnávali březen a duben, tak za duben už došlo k poklesu a ten byl větší než celkový pokles meziměsíční inflace. A opakuji, pracovali jsme jenom s nepřímými nástroji. Vím, že to vyvolávalo řadu negativních reakcí i třeba u představitelů Svazu obchodu, ale to jsem čekal. Věděl jsem, že to musím vydržet a že výsledek se nakonec dostaví.

Měl jste podporu ostatních ministrů nebo celé vlády? Protože občas jste působil, jako že moc nevíte, co děláte.

Tak může působit mediální obraz, ale zásadní pro mě bylo podpora ze strany premiéra Fialy. Vznikla meziresortní pracovní skupina. Potřebovali jsme sladit činnost resortních organizací a kontrolních institucí. A funguje to. Byly to právě koordinované kontroly, které dělaly dohromady potravinářská a obchodní inspekce.

Takže máte pocit, že jste v misi zlevnit potraviny českým občanům uspěl?

Já neberu ten minulý čas. V tom je potřeba neustále a vytrvale pokračovat. Teď nemůžeme polevit. Musíme zveřejňovat příklady dobré praxe, kdy v rámci zdravé soutěže a zdravé konkurence obchodní řetězce mezi sebou soutěží, kdo u srovnatelného zboží nabídne nižší cenu, ať je to mouka, nebo cukr. Nemám problém pochválit ten obchodní řetězec, který nabídne nižší cenu.

Takže uděláte reklamu klidně všem, když zlevní?

Nemám problém pochválit jakýkoliv konkrétní obchodní řetězec, jenž vybočí z řady a strhne s sebou ty ostatní. Vždycky se musí najít jeden, který má odvahu chtít na sebe strhnout zákazníky a vyvolat cenovou válku. Ve finále je vítězem spotřebitel.