Tip na netradiční výlet: Jediný pražský mokřad Triangl a způsob, jak ho uchovat | Reflex.cz
nahoru

Tip na netradiční výlet: Jediný pražský mokřad Triangl a způsob, jak ho uchovat

Viliam Buchert4. listopadu 2019 • 09:20
Tip na netradiční výlet: Jediný pražský mokřad Triangl a způsob, jak ho uchovat

Přestože Praha připomíná na mnoha místech betonovou džungli, pořád zde existují unikátní místa, kde přežívá příroda v její nefalšované podobě. Jedním z nich je jezírko a mokřad Triangl, který se nachází v Hostivaři a svým západním okrajem také ve Strašnicích. V roce 2001 byl vyhlášen za významný krajinný prvek. A je to skutečně místo, které stojí za krátkou návštěvu. Ale hned na začátek jedno vážné upozornění: Chovejte se zde s maximální ohleduplností k přírodě, nic podobného totiž v hlavním městě nenajdete. Zničit to, by byl velký hřích.

Triangl leží v neobvyklém trojúhelníku, který je vytyčen třemi železničními tratěmi (Praha - České Budějovice, Praha - Vršovice a Praha - Malešice). Právě díky tomu a malé dostupnosti místa, kde se nesmí stavět, zde může přežívat pozoruhodný přírodní úkaz. Podle trojúhelníku tratí, který ho svírá, dostalo místo i svůj název – Triangl.

Co zde najdete?

Jezírko a mokřad Triangl se v každém ročním období mění. Záleží především na množství srážek. Vedle něj je ještě vidět koryto Slatinského potoka, který byl ale na jiném místě sveden do kanalizace a od té doby jsou místním zdrojem vody převážně srážky a průsak z okolních pozemků. Posledních několik spíše sušších let se projevuje i zde, ale místo pořád přežívá a zachovává si svého génia loci.

Navštívil jsem letos Triangl v dubnu, v červnu a koncem října. Každou roční dobu má své kouzlo, ale vždy ho objevíte v trochu odlišné podobě. Na jaře je zde více živo. Letos zde bylo v dubnu také daleko více vody než před pár dny. V dubnu člověk narazil na motýle a více ptáků, ve vodě byly žáby (podle odborníků ale méně, než v minulosti). Zajímal jsem se například i o to, jak ptáci, kterých zde bývá v některých měsících skutečně hojný počet, reagují na svištící vlaky v bezprostřední blízkosti mokřadu. „Zvyknout si i na podobné věci, protože žijí vlastně část roku ve městě,“ řekl mi Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody, který je dlouholetým pozorovatelem a znalcem tohoto zvláštního místa české metropole. ČSOP v roce 2003 zdejší pozemek odkoupila v rámci kampaně Místo pro přírodu a pečuje o něj. Soustavnou péči vyžaduje zejména jezírko, protože je mělké, zarůstá orobincem a zanáší se bahnem.

Ochránci přírody přitom doporučují, aby návštěvníci v době hnízdění (zhruba březen až červen) neprolézali zdejší křoviny a rákosiny a nepouštěli na volno ani psy. Přitom toto místo k tomu velmi svádí.

V jezírku žije kuňka ohnivá a další obojživelníci. Jejich počet se ale mění, protože stav vody kolísá. Z ptáků zde hnízdí slavík obecný, rákosník zpěvný, pěnice, mlynařík dlouhoocasý a další druhy. Je zde také množství hmyzu. Jen musíte myslet na to, že fauna a flóra se zde mění podle ročních období.

Jak se tam dostat

Jediný přístup na pražský Triangl je železničním podjezdem od východu lokality. Je zde brána, kterou lze obejít. Brána neslouží zabránění vstupu, ale je ochranou lokality před nelegálními skládkami. K podjezdu s bránou se dostanete buď po neoznačené betonové lesní cestě odbočující z ulice Rabakovská jižně od mostu Jižní spojky (směr kynologické cvičiště, které pak zůstane po vaší levé ruce). Druhou variantou je orientačně náročnější cesta lesní pěšinou od stanice městské hromadné dopravy Mokřanská.

V některých starších materiálech, které pořád ale najdete na internetu, je uváděný také přístup od konečné autobusu č. 234 přes železniční trať. Vzhledem k poměrně velkému provozu na této trati ale tuto cestu rozhodně nepoužívejte. Je skutečně velmi nebezpečná.

Protože přístup je volný, bohužel někdy tuto skutečnost zneužívají bezdomovci a narkomané, kteří zde dělají nepořádek.

Čím jsou mokřady tak hodnotné?

Mokřady patří mezi nejvýznamnější, ale současně i světově nejohroženější ekosystémy. Platí to také pro Českou republiku. Na mnoha místech se s nimi u nás v minulosti zacházelo nesmírně nešetrně a mnohé už proto neexistují. Přitom se mohou významně podílet na koloběhu vody v přírodě, zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí velkým výparem, pohlcují nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší, jsou pro faunu zdrojem potravy. Jejich zásadní význam můžeme tedy najít dnes i pro často rozebírané klimatické změny. V neposlední řadě jsou mokřady centry biodiverzity. Představují biotop specifických společenstev a jinde se nevyskytujících nebo vzácných druhů rostlin, živočichů, hub a mikroorganismů.

Vrátit mokřady v České republice do bývalé podoby už není možné, ale některá místa se ještě pořád dají zachránit. Jednou z možností, jak je postupně obnovovat a pak udržovat, je cesta charitativní. Přes ochránce přírody se vykoupí od majitelů pozemků a ekologové pak o ně pečují. Jenže to něco stojí.

S vykupováním mokřadů může přitom pomoci i široká veřejnost. Existuje například Nadační fond firmy Veolia, který k tomu pořádá trvalou sbírkovou charitativní akci „Vraťme vodu přírodě“. Na jeho e-shopu lze zakoupit různé předměty, jejichž výnos pak jde na tento účel. Minimálně 20 procent z ceny každého předmětu jde do projektu a stejnou částku pak do sbírky pošle společnost Veolia. Možné je poslat i finanční dar v libovolné výši přímo. Peníze jsou pak předány Českému svazu ochránců přírody. „Jsme rádi, že jsme našli takové společné téma. Protože předtím se jednalo o dary od veřejnosti v řádu stokorun až tisíc korun, dnes máme k dispozici statisíce ročně,” vysvětluje Petr Stýblo, ředitel kanceláře ČSOP.

„Naše aktivity jsou na životní prostředí, jeho kvalitu a ochranu přímo napojené, ať už se jedná na vodohospodářství, energetiku či zpracování odpadů. Ochranu přírody dlouhodobě a systematicky podporujeme nejenom inovacemi v oboru, ale také společnými projekty právě s Českým svazem ochránců přírody, nebo způsobem údržby našich areálů. Podobné projekty jsou také našim příspěvkem k boji s klimatickými změnami a suchem v Česku,“ řekla pro Reflex.cz Eva Kučerová, ředitelka komunikace společnosti Veolia. Tímto způsobem putovalo k ČSOP v červnu přes 405 tisíc korun.

Mimochodem, pražský Trinagl byl historicky prvním z mokřadů, kterému se dostalo podobné pomoci. Letos Český svaz ochránců přírody vykoupil například významný mokřad Chválovna nedaleko Vimperku a před několika týdny byly koupeny Sedmihorské mokřady. Ty se nacházejí v Českém ráji v nivě říčky Libuňky. Tyto slatiny o rozloze 25 hektarů jsou západně od obce Karlovice - Sedmihorky. Jedná se o ekologicky i krajinářsky mimořádně cenné území, které je zároveň významnou ornitologickou lokalitou. V nedávné minulosti zde došlo k nešťastným zásahům do vodního režimu, zejména provedením meliorací mokřadů.

I při pohledu na Triangl, jediný pražský mokřad, je ale pořád otázkou, zda velký zápas, který někdy příroda vede s lidmi, počasím i klimatickými změnami, bude vítězný.





Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější