Umělec Brian Eno: Otec ambientu dodnes experimentuje napříč žánry, hvězdným excesům na chuť nepřišel

Sbírání fosilií: takové hobby vlastně není překvapivé u někoho, u koho se pak rozvinul zájem o mnohotvárnost hudby, počítačové systémy a kdo v sedmasedmdesáti letech tráví čas stříkáním sprejů přes šablony na stovky kousků dřeva (Enovy mnohobarevné „blocks“ jsou nyní k mání v Paul Stolper Gallery – a pokud si chcete udělat radost, pár kousků ze 400 děl je ještě k mání za ceny od 500 do 3000 liber).

Malý Brian Eno se tedy nejdřív ze všeho nejvíc zajímal o zkameněliny. Narodil se jako Brian Peter George Eno 15. května 1948 a vyrůstal v britském zapadákově jménem Woodbridge kousek od pobřeží Severního moře. Nic moc se tam nedělo, takže jeho oblíbenou zábavou bylo sednout na kolo, vyrazit směrem k moři, kde se na fosilie dalo natrefit. Později si nevzpomínal na mučivou osamělost, ovšem v kolektivu se mu nijak zvlášť nedařilo. V rozhovoru pro Guardian suše podotkl, že šikovný nebyl: „Pochopil jsem, že přežiješ, když jsi vtipný nebo chytrý. Snažil jsem se být vtipný, ale moc mi to nešlo.“

Jako mnoho později slavných hudebníků se pak dostal na výtvarnou školu, a i když na Winchester School of Art získal i vědomosti z oblasti hudby, studium zakončil s diplomem v oboru výtvarného umění. „Dobře utajovaná pravda o anglických uměleckých školách je, že jsou opravdu dobrým zdrojem popových muzikantů. Pokud byste provedli analýzu nákladů a výnosů britského uměleckého školství, zjistili byste, že je neuvěřitelně efektivní,“ tvrdí dnes.