Den v protiatomovém krytu: Jak by vypadal blackout v Česku?
- Reportér Reflexu strávil den v protiatomovém krytu. S experty se připravoval na krizovou situaci spojenou s přírodní katastrofou a následným blackoutem.
- Kolaps komunikace po 2 hodinách: Mobilní sítě a internet vypadnou velmi rychle. Jediným spolehlivým kanálem pro varování obyvatel zůstává rádio na baterie či na kliku.
Obnova z „černého startu“: Elektřina nenaskočí stiskem vypínače. Síť se musí oživovat a fázovat po malých částech od vodních a plynových elektráren, což trvá dny až týdny. Největší bezpečnostní hrozba nastává ve chvíli obnovování signálu, kdy veřejnost bez možnosti ověření zpráv zahltí neověřené fámy a chaos.
Stojíme u vchodu do tunelu spojujícího Karlín a Žižkov, který je označen příznačným nápisem Neboj. Pár metrů před námi jsou dveře do protiatomového krytu Thámova, rozsáhlého podzemního komplexu civilní ochrany. „Budete celý den bez signálu, tak se na to připravte,“ hlásí organizátorka výpravy. Rozesíláme poslední zprávy a sestupujeme do podzemí.
Mě a skupinku influencerů sem pozvali lidé z Centra pro informovanou společnost – české neziskovky zaměřené na posilování odolnosti státu. Pozvání přijali i vědci nebo bývalí členové Krizového informačního týmu ministerstva vnitra (KRIT), jenž koordinoval komunikaci státu v nouzi, například při posledních povodních.
Podzemní kryt Thámova: Jak vypadá zázemí civilní ochrany v Praze?
Procházíme křížem krážem kryt, který v případě katastrofy pojme až 1 200 lidí. Vybavení je původní, kryt s evidenčním číslem 01080001 vznikl v roce 1942 pro pracovníky Auto Praga. „Dnes by ho v případě nouze využili hlavně místní. Kdo dřív přijde, ten dřív mele,“ vysvětluje průvodce. Atmosféra na vás dýchá z každé místnosti. Ukazují nám zachovalé plány metra, funkční generátory, staré telefony pevných linek i únikové východy. Vzduchotechniku či agregát značky Škoda lze v případě potřeby pohánět i ručně, voda pramení v hlubokých studních přímo pod bunkrem.
Po prohlídce následuje hlavní bod programu: simulace blackoutu a krizového řešení.
Výpadek může způsobit přírodní katastrofa i masivní geomagnetická bouře – například silná sluneční erupce, jakou byla Carringtonova událost z roku 1859. Jak reálná je tato hrozba pro dnešní propojenou evropskou síť?
„Carringtonova událost byla mimořádná a máme štěstí, že jsme v její době nevyužívali tolik technologií. Hrozba je to reálná, i když opravdové intenzivní geomagnetické bouře přicházejí zhruba jednou za několik generací,“ vysvětluje Jan Lukačevič, kosmický vědec a bezpečnostní expert.
Kolaps komunikace při blackoutu: Proč mobilní sítě padnou do dvou hodin?
Díky moderním technologiím dokážeme přírodní vlivy lépe předvídat. Když už víme, že nás čeká výpadek, nastává čas co nejrychleji informovat veřejnost. Jenže při blackoutu do několika hodin přestanou fungovat mobilní vysílače i internet. Česku to částečně ukázal loňský lokální výpadek 4. července.
„Není to krize elektřiny, ale informací,“ říká Jan Paťawa, exšéf týmu KRIT a zakladatel Institutu KRIT. „Baterie mobilních vysílačů mají vydržet zhruba šest hodin, loni v Ústeckém a Libereckém kraji ale signál mizel už po dvou hodinách. Od 14:00 se tam nešlo dovolat vůbec, místy ani na záchranku. Stát v té chvíli přišel o cesty, kterými lidem říká, co mají dělat. Prázdno okamžitě zaplnily výklady o Green dealu, Putinovi a hořící elektrárně.“
Rohlíky v Děčíně a chybějící nafta
K občanovi vedou podle Paťawy v zásadě tři cesty:
- Sirény: Fungují jen ty elektronické se záložním napájením, staré rotační bez proudu mlčí. Navíc siréna znamená pouze „zapněte rádio“.
- Cell broadcast (varování do mobilů): Připravuje se, ale při blackoutu žije jen tak dlouho jako mobilní vysílače.
- Český rozhlas: Má podepsaná memoranda se záchrannými složkami a slibuje první ověřenou informaci do 13 minut od ohlášení.
Kde je v Česku nejslabší místo? Podle Paťawy to není technika, ale odpovědnost – firmy, obce i domácnosti musejí vědět, co dělat.
„V Děčíně kupovaly loni 4. července kuchařky domovů pro seniory klientům rohlíky ve večerkách, protože zařízení neměla agregát ani plán sladěný s městem. Většina nemocnic a záchranky přitom na agregáty přešly. Delší výpadek ale stojí a padá s naftou pro agregáty a plán jejího průběžného doplňování stát teprve připravuje,“ upozorňuje Paťawa.
Domácnostem podle něj v krizovém balíčku nejčastěji chybí tři věci: pitná voda na tři dny (alespoň 2 litry na osobu a den), hotovost v drobných bankovkách (bankomaty a karty padnou hned v první hodině) a rádio na baterie či na kliku. Podle šetření STEM pro ministerstvo vnitra nemá 53 % domácností žádný nezávislý zdroj energie ani tepla.
Černý start elektrické sítě: Proč obnova po výpadku trvá týdny?
Jan Lukačevič varuje před iluzí, že po výpadku stačí cvaknout vypínačem. Elektrická síť není sklad energie, ale živý systém, kde musí být výroba a spotřeba každou vteřinu přesně vyvážená.
„Po úplném výpadku nikde neexistuje napětí. Proto se nejdřív musí najet z takzvaného černého startu,“ popisuje vědec. Začínají malé vodní nebo plynové elektrárny, které naskočí samostatně a vytvoří malé ostrovy s vlastním napětím. Odtud se proud posílá k větším elektrárnám. Pokud by se přidalo příliš mnoho zátěže najednou, celý ostrov spadne a vše se vrátí na začátek.
Ostrovy se pak musejí přesně fázově sladit. „Nejzákeřnější je připojování domácností a firem, protože všechny lednice či klimatizace se snaží naskočit najednou. Proto trvá plná obnova dny, někdy i týdny,“ dodává Lukačevič.
Podle dat lidé při krizích nezmatkují ani nerabují. Po 48 hodinách bez proudu ale můžeou přijít fámy a hněv z pocitu nespravedlnosti.
Druhá vlna krize: Jak čelit fámám a dezinformačnímu výbuchu?
Veronika Víchová, analytička Centra pro informovanou společnost, varuje před dezinformační vlnou. „Očekávala bych směs konspirací a neověřených zpráv. Rychle se mohou objevit tvrzení, že jde o utajovaný útok nebo že je celá událost zinscenovaná. Čím méně ověřených informací je k dispozici, tím větší prostor pro spekulace vzniká,“ vysvětluje.
Největší riziko ale paradoxně přichází ve chvíli, kdy se spojení začne obnovovat. Lidé se po hodinách v informačním vakuu dostanou k obrovskému množství zpráv bez možnosti je ověřit, což může vést k informačnímu výbuchu. Z chaosu pak profitují nejen zahraniční aktéři, ale i domácí šmejdi, političtí oportunisté a podvodníci.
Po celodenní šichtě v podzemí se konečně vracíme na denní světlo. Signál mi během dne ani nechyběl, digitální detox lze jen doporučit. Projít si bunkr „pro sichr“ s odborníky byla skvělá zkušenost – vzhledem ke geopolitické situaci se podobné znalosti mohou brzy velmi hodit.
