Místo přednášek zvolila boj. Tři příběhy lidí, kteří pomáhají nebezpečně blízko válečné zóny

Morva – první příběh

Zatímco její vrstevníci v Praze řeší zkoušky na vysoké škole nebo chodí na pivo, čtyřiadvacetiletá Češka s krycím jménem Morva tráví týdny v podzemním bunkru na ukrajinské frontě. Jako operátorka úderných FPV dronů denně vyhledává a ničí ruskou techniku i živou sílu. 

„Lidé v Česku nemají právo být unavení z války. Kdyby Ukrajina padla, brzo bychom sirény a bombardování prožívali i u nás doma,“ vzkazuje v exkluzívním rozhovoru pro Reflex. Redakce její totožnost zná, z bezpečnostních důvodů a ochrany před nepřítelem však uvádíme pouze její vojenský volací znak Morva.

Na displeji telefonu problikne obrazovka z provizorního úkrytu na neznámém úseku ukrajinské fronty. V pozadí jsou slyšet hlasy kolegů z jednotky, občas zamňouká kotě. Morva působí vyrovnaně, mluví soustředěně, i když občas zaváhá nad českými slovíčky. „Omlouvám se, teď už mluvím v podstatě jen ukrajinsky, tak mi občas vypadávají česká slova,“ usmívá se dívka, která ještě před pár lety plánovala úplně jinou budoucnost.

Její příběh přitom začal poměrně nenápadně. Na Ukrajinu jezdila s rodiči odmalička chodit po horách, znala tamní prostředí a ze školy si odnesla základy ruštiny. Když v únoru 2022 vypukla plnohodnotná ruská invaze, studovala prvním rokem vysokou. Posluchárny ale rychle vyměnila za pomoc těm, kteří prchali před válkou.

„Cítila jsem, že nemůžu jen tak sedět. Nejdřív jsem pomáhala jako tlumočnice v asistenčních centrech pro uprchlíky. Ale postupem času mi to přišlo málo. Válka nekončila a já měla potřebu dělat víc,“ vzpomíná.

Od dodávky k dronům

Její cesta do válečného týlu vedla přes dobrovolnické iniciativy. Jezdila na západní Ukrajinu pomáhat vnitřně přesídleným lidem, později se přesunula na jih – do Oděsy, Mykolajiva a Chersonu.

„Na jihu jsem byla zrovna v době, kdy Rusové zničili Kachovskou přehradu. Byla to jedna z nejnáročnějších zkoušek. Teprve jsem se učila řídit dodávku, najednou mi ji vrazili do ruky a řekli: Jezdi po Chersonu a rozvážej humanitární pomoc. Tam jsem poprvé pocítila tu mrazivou blízkost fronty a dělostřelectva,“ vypráví Morva.