Češi na Blízkém východě: Stát je nechal na holičkách. DROZD nefunguje a Macinka se směje u Xavera
Konflikt na Blízkém východě zkomplikoval život tisícům Čechů i Slováků, kteří se nemohou dostat domů a přesouvají se na bezpečnější místa, než pro ně bude připraven repatriační nebo jiný let. Podle výpovědí českých turistů často nefungoval informační systém Ministerstva zahraničních věcí, v Praze dnes dopoledne mezitím přistálo druhé letadlo Smartwings z Ománu.
Jeden den plavky a drink, druhý už sirény, rakety a protivzdušná obrana. Takhle nějak to vypadalo před pár dny ve Spojených arabských emirátech, konkrétně ve městě Rás al-Chajma, zhruba sto kilometrů severně od Dubaje směrem na Írán, odkud měla v sobotu odlétat česká turistka Blanka. „Kdybychom si nezjišťovali informace na sociálních sítích a jinde, tak nevíme skoro nic,“ popisuje Reflexu turistka.
Z informačního systému DROZD, který provozuje ministerstvo zahraničí, její výpravě přišla jediná zpráva, a to ze soboty na neděli. Byla to informace, ať nejezdí na místo, kde si už několik dní užívají dovolenou, byť byli v systému řádně zapsaní už před odletem. „Byl to velký stres, zvlášť když jsme netušili, zda to je protivzdušná obrana, nebo íránské rakety a drony. Při každé ráně jsme se klepali. Pak už jsme naštěstí dostali info, že to protivzdušná obrana zvládá,“ dodává Blanka, už na cestě autobusem do Ománu, kde má být bezpečněji.
Cítím se státem opuštěn, píše Čech v Manámě
Dalšího Čecha Romana zastihl konflikt v Manámě, hlavním městě Bahrajnu. Nefunkčnost informačního systému pro občany v nouzi mu přišla tak absurdní, že ministerstvu poslal e-mail, který má Reflex k dispozici. Zatímco se region ocitl v plamenech a na hlavní město Manáma – včetně civilních cílů jako hotely a nemocnice – mířily desítky raket a dronů Šáhid, první varování o „možné eskalaci“ dorazilo podle Romana s půldenním zpožděním v době, kdy útoky již probíhaly. S odkazem na zastupitelství v Rijádu. „To mimo jiné informovalo pro mne podstatnou informaci o instalaci nejdelšího lustru v Rijádu a také o spuštění metra v témže městě ve zprávě z prosince roku 2024,“ píše český občan svému ministerstvu.
Druhá zpráva z DROZD dorazila po 36 hodinách úplného uzavření vzdušného prostoru nad celým Blízkým východem. Obsahovala doporučení cestovat do Bahrajnu jen v nezbytných případech. „Jako občan, který splnil svou povinnost a v systému se registroval, se cítím státem opuštěn. Reálný přehled o situaci získávám pohledem na oblohu a z bezpečnostních SMS od místních autorit, nikoliv od vlastní země. DROZD je v této podobě pro lidi v terénu naprosto neadekvátní, neaktuální a v konečném důsledku nebezpečný, protože vzbuzuje falešný pocit ochrany,“ stěžuje si Roman.
DROZD je neschopný holub, stěžuje si turista v Bahrajnu
Stejný pocit hlásí také Michal, toho času také v Bahrajnu a na cestě přes most do Saudské Arábie, odkud se chystá letět do Istanbulu a následně do Prahy. Ani jemu informační systém nepomohl, situaci vnímá jako selhání státu, naštvalo ho také vystoupení ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé), který o víkendu nevystoupil na tiskovém brífinku, ale později se zúčastnil pořadu u radního ČT Luboše Veselého v jeho internetové televizi XTV. „Když pak zapnu mobil a vidím ho, jak se směje u Xavera… No nic, zkrátka varování byla a vnímal jsem je, nicméně s ohledem na dlouhodobá jednání jsem nevnímal nebezpečí a nikdo by jistě netušil, že Írán zaútočí na osm zemí. Pojistkou byl pro mě i systém DROZD, který se ale nyní stal neschopným poštovním holubem,“ doplňuje Michal.
Své zážitky popsala Reflexu také moderátorka Tereza Tobiášová, která do Dubaje odletěla už v lednu kvůli zdravotnímu stavu své dcery, které zde mohla dopřát léčbu. „Bohužel se o víkendu vše zvrtlo. Střelbu slyšíme i teď, panika tu ale není, dokonce už je zase plné metro. Problém je ale pro nás, kteří se chtějí dostat zpátky,“ vypráví moderátorka.
Nejhorší je teď podle ní nejistota, nikdo neví, jestli se situace nezmění a jestli plánovaný let domů na konce týdne vyjde. „Nevíme, jestli by nebylo lepší odjet do doby odletu někam do pouště do bezpečí, nebo zůstat tady,“ říká Tobiášová. Komunikace od českého státu se podle ní již lepší, v systému DROZD již dostala informace o repatričních letech. „Hlavně doufám, že se odsud co nejrychleji dostaneme domů,“ sděluje moderátorka.
Zájem o lety domů je obří
V Praze dnes ráno mezitím přistálo druhé letadlo společnosti Smartwings, které přepravovalo Čechy z Blízkého východu. Bylo v něm zhruba 200 lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na dnešek. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heraklionu. První letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku americko-izraelského útoku na Írán přistálo v Praze dnes krátce po druhé ráno. Spoj z ománského Maskatu přepravil rovněž přibližně 200 lidí. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska.
V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací DROZD, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji. Smartwings vypraví dnes čtyři lety do Ománu. Do Spojených arabských emirátů poletí dva lety, pravidelná linka do Dubaje a mimořádná do Rás al-Chajma. Spoj z Dubaje by se měl vracet dnes večer. Letenky byly okamžitě vyprodané. „Zájem byl obrovský. Let je naplněn do posledního místa,“ řekla ČTK mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Poletí jím 189 lidí. Na cestě pro Čechy jsou také tři armádní letadla.
Letecká doprava na Blízkém východě ale zůstává kvůli americko-izraelským úderům na Írán a vojenské odvetě této země ochromena, zatímco vlády pracují na evakuacích turistů, kteří v oblasti uvázli. Podle analytické společnosti Cirium bylo od soboty zrušeno zhruba 13 tisíc letů. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa je důvodem vojenských úderů na Írán snaha zabránit tamnímu režimu získat jadernou zbraň. Teherán odpověděl odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Ty se nacházejí ve Spojených arabských emirátech, v Kuvajtu, Saúdské Arábii, Bahrajnu, Kataru a Jordánsku.
