Blanka Solařová z Abú Dhabí: Nad hlavou rakety, v ulicích panika. Pozorování války ze střechy je zajímavé
V Abú Dhabí už žiju třináct let. Na středním východě celkem osmnáct. Z toho pět let v Saúdské Arábii – tam tehdy útočili na expaty, hlavně Američany. Tak jsem dítě pořád oblékala do trička s kanadskou vlajkou, aby ho nechali na pokoji. Ona si přes ten javorový list nalepila padesát hvězdiček, takže to nakonec vypadalo jako americká vlajka. A bezpečnostní opatření bylo na prd.
V Emirátech se takové věci dějí méně často, ale člověk si zvykne. Ostatní – zvláště nezkušené Irky – se schovávají pod stoly s pohotovostním pytlíkem k evakuaci. Já sedím na střeše. Ministerstvo píše: „Do bunkru!“ – jenže žádný bunkr tady není. Tak koukám na ptáky, jak zpívají přes výbuchy. Emirátníci sestřelujou rakety – občas to vypadá jako ohňostroj. Pěkný, impresivní.
Ode dneška do středy učím online. To už není zábava jako ta válka. Parchanti nechápou, co se děje – vykřikujou stejně jako ve třídě. Ten největší sígr, Aser, zjistil, že si může mnou vypnutý mikrofon zapnout sám. Já ho vypnu, on zapne, vypnu, zapne – šestnáctkrát.
Jednou jsem odešla o pět minut dřív. Zapomněla jsem je vykopnout. Zůstali sami, řvali jako tuři. Koordinátorka mi poslala mail: „Nesmíte je nechávat bez dozoru!“ Jako bych je nechala v bazénu bez rukávků.
Na Facebook se občas podívám – Čechové píšou věci, který by měli poslat na ministerstvo, ne do skupiny „Češi v Dubaji“. Třeba:
„Prosím vás, můžete mi někdo sdělit, jestli se střepiny z raket dostanou až na pláž? Mám tu dítě a nechci, aby si hrálo s kovovým šrotem.“
Nebo: „Když je válka, jak vrátit peníze za dovolenou? Mám All inclusive a nechci riskovat, že mi v hotelu místo koktejlu dají plynovou masku.“
A teď jsem četla, že Babiš bude evakuovat Čechy z Ománu, tak som ho chtěla poprosit, jestli by mne taky letecky nevyzvedol v Abú Dhabí a nehodil mě do Brna. My budeme mít letní prázdniny a letenky do Česka jsou docela drahý.
Ale zatím teď pozoruju sokola a je mi dobře. Z Abú Dhabské střechy,
Blanka Solařová
Autorka dlouhodobě žije a pracuje v SAE, pro Reflex píše rubriku Blondýna v Arábii
