Haf a Go! V Česku se jezdí jeden z nejprestižnějších závodů psích spřežení. Jeho budoucnost je nejistá
Ani nepamatuji, kdy naposledy pořádně nasněžilo. České zimy se mění, ale i tak se už posedmadvacáté u nás jel jeden z nejprestižnějších závodů psích spřežení v Evropě. Na sněhu. Šediváčkův long láká na sport, který by v tuzemských podmínkách čekal jen málokdo. Co přiměje desítky závodníků a stovky psů strávit pět dní v Deštném v Orlických horách, jsme jeli zjistit.
Když nejste na psy zvyklí, jako nejsem já, může vás to i vyděsit. Zaštěká jeden, zaštěkají všichni. Jeden zavyje, přidají se ostatní. A jsou jich stovky. Symfonie štěkotu a vytí se line údolím a splývá se zvuky motorů projíždějících aut a hovory musherů. Časem se na to dá zvyknout, vytí a štěkot se přestanou vtírat do hlavy a stane se z nich jen takový podkres dne. Ale prvních pár minut je to skutečně mocný zážitek, jenž se asi dá zažít jen na málo místech. Třeba v kempu musherů a jejich spřežení v Deštném v Orlických horách.
Už od roku 1997 se tu každoročně koná závod psích spřežení Šediváčkův long. Jede se na etapy a letos trvá pět dní, během nichž psi a jejich páni ze všech koutů světa splynou v jeden štěkající, vyjící a čenichající organismus a přelévají se přes hřebeny hor ze strany na stranu. Za tu dobu najedou i stovky kilometrů. Mezi etapami závodu tráví čas v kempu v Deštném nebo bivakují přímo na trati. Na to si však troufne jen pár nejotrlejších musherů, kterým se docela divím. I když jsem si na sebe navlékl snad veškeré oblečení vhodné do hor a zimy, stejně jsem po chvíli zmrzlý na kost.
Psi jsou ovšem ve svém živlu, huňaté kožíšky huskyů, ale i jiných tažných plemen našly konečně svůj smysl. I když jen na pár dní v roce. Letošní závod je tak trochu dílem štěstí, ještě týden dopředu nebylo jasné, jestli se pojede, kvůli nedostatku sněhu. A longové tratě se podle pravidel mohou jet pouze na sněhu. Uvidíme, kolik ročníků se ještě povede.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
