Je to ten typ člověka, kterého je všude plno: ještě ani nepřekročí práh, a už na vás zuřivě mává, úsměv od ucha k uchu a na jazyku vždycky nějaký vtip. Vlastně není divu, že ho režiséři obsazují převážně do ryčných komedií: energie Adama Sandlera (57) je nezměrná. A teď si představte, že tuhle energii spoutáte a nádavkem mu zakážete humor. Přesně to udělal režisér Johan Renck v Kosmonautovi z Čech, vesmírném dramatu, které spolu natočili a jež běží na Netflixu. „Celé dny jsem visel na laně a nesměl jsem být Sandler,“ líčil herec na Berlinale.
Čekali jsme na něj v hotelovém salónku. Rozhovor, přísně dozorovaný armádou asistentů a asistentů asistentů, měl začít už před padesáti minutami, ale znervózňovalo to zjevně jen nás, novináře. Náhle se rozrazily dveře a do místnosti vtrhla suita poskoků s větráky. Že prý vedle bylo „Adamovi“ vedro, pročež se snaží předcházet komplikacím. „Ale tady je přece hrozná zima,“ nesměle namítl kolega z belgického deníku, a když jeho slova zanikla v řevu roztočených vrtulí, alespoň zoufale zagestikuloval směrem k termostatu. Místností se rozletěly papíry s poznámkami a redaktorka místního rozhlasu podotkla, že v tom rámusu nenatočí ani minutu. „Snažíme se předcházet komplikacím,“ zopakovala důrazně asistentka s výrazem bachařky. Belgičan rezignovaně vytáhl šálu, Němka schovala diktafon a „bachařka“ odkopla papír, který jí přistál na botě.
V tu chvíli se dveře rozrazily podruhé a do hotelové mrazírny vkráčel Sandler v doprovodu svého filmového parťáka, Paula Dana. „K...a, to je ale zima! A proč není slyšet vlastního slova?!“ zahlaholil hned od vchodu. Poskokové začali zmateně pobíhat a vynášet větráky z místnosti. „To je jak z nějaké komedie,“ glosoval Belgičan. „Komedie se Sandlerem?!“ odtušil herec pobaveně.
Prima kluk
„Na většinu lidí působí Adam jako takový nekomplikovaný, vtipný kluk od vedle, ale ve skutečnosti je to velmi inteligentní, bystrý a přemýšlivý člověk.“ Když Johan Renck objevil knihu Kosmonaut z Čech, vůbec prý nezapochyboval, že do její adaptace obsadí právě Sandlera. „O Adamovi jsem věděl, že zvládne i vážnější polohy, mám rád filmy jako Drahokam či Opilíláskou. Zatímco v nich ale přece jen sem tam humor probleskne, Kosmonaut z Čech zůstává vážný od začátku do konce,“ říká režisér, jenž dal Sandlerovi jediný pokyn: zapomenout na Sandlera.
„Řekl mi, že nechce vidět Adama Sandlera. Nejdřív jsem se trochu urazil, protože Sandler je přece prima kluk, co proti němu má?! Ale pak mi došlo, o co mu jde. Že když jste půl roku zavření úplně sami ve vesmírné kapsli, trpíte spánkovou deprivací, a navíc vám nefunguje záchod, prima kluk prostě být nemůžete,“ vysvětluje s tím, že nakonec sám režiséra poprosil, aby mu zaklepal na rameno pokaždé, když „uvidí Sandlera“. „Zpětně jsem za takový protiúkol vděčný. Za možnost odpoutat se od všeho, na čem jsem lpěl, zkusit být někým jiným, hrát jinak, myslet jinak. Neříkám, že to bylo jednoduché. Vlastně to bylo kur..sky těžké.
Nevybavuju si den, kdy bych šel před kameru s lehkým srdcem,“ říká herec, jenž byl léta zvyklý na to, že „do práce se chodí za legrací“.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
