Sölden, obec v rakouském Tyrolsku díky ledovci Rettenbach známá nekončící lyžařskou sezónou. Ročně sem přijedou až dva miliony lyžařů. My jsme ovšem lyžáky a hůlky vyměnili za BMW s pohonem všech čtyř kol a místo sjezdovek jsme navštívili nejvýše položenou silnici v Evropě. Reflex měl jedinečnou příležitost projet se na místech, kam se normálně člověk nedostane. Jaké je driftovat dva a půl tisíce metrů nad mořem?
Do Söldenu přijíždíme až pozdě večer. Projíždíme ztemnělé silnice, jedinými světly jsou reflektory aut. Stoupání z údolí do Söldenu je mírné, a jelikož je všude tma, nic nám nenaznačuje, že už se nacházíme v Alpách. Až když se druhý den probudím a vyjdu na balkón, uvidím masu hor se stromy zbarvenými do oranžova a zasněženými vrcholky. Pod balkónem parkuje flotila vozů BMW a Mini Cooper, program dnešního dne.
Elektrická auta na sněhu a agentská 180
Auta se nám představí po obědě. Od značky BMW to budou výhradně elektrické vozy i5 M60 xDrive a XM. A jelikož se v Söldenu natáčela bondovka Spectre, jsou pro nás tematicky připravené i sportovní angličáky Mini Cooper. Rozdělí nás do tří skupin. Ne že by na tom vyloženě záleželo, jde jen o to, kdo v jakých autech začne. Postupně ale všichni vyzkoušíme všechny. Posádky jsou po dvou. My začínáme ve voze i5.
Vyjíždíme z města jako kolona patnácti aut. Ihned odbočujeme na serpentiny, které vedou na ledovec. Stoupáme do výšky 2500 m nad mořem. Na rozdíl od cesty do Söldenu, kde silnice stoupala velice zvolna, jsme nyní vyjížděli prudké kopce a ještě prudší zatáčky. Projíždíme silnicí obklopeni stromy a přes vysílačku dostáváme instrukce z auta, které jede v čele kolony: „Brzy budeme u brány na ledovec, prosím, nezastavujte a projeďte rovnou za mnou.“
Vyjedeme z lesa a před námi se rozprostře panorama zasněžených vrcholků hor. Za bránou vjíždíme na cestu, která vede právě mezi dvěma takovými vrcholky, a pokračujeme dále nahoru až na parkoviště před ski areálem. Tam na kolonu patnácti vozu BMW vyjukaně koukají lyžaři.
Pro každé z aut je připravené specifické cvičení, které nás má s vozem naučit zacházet a ukázat nám jeho jedinečné vlastnosti. Skupiny se rozjíždí na svá stanoviště. Nás v i5 čeká testování nového brzdového systému na zledovatělé cestě.
Čumákem do sněhu
Jezdíme tam a zpátky, nahoru a dolů. Právě po cestě dolů zkoušíme různé způsoby brzdění, které auto nabízí. Instruktoři nám zdůrazňují, abychom to nepřeháněli s rychlostí. Pokud jde o ni, budeme mít možnost se vyblbnout u ostatních cvičení. Ne všichni to ale respektují. Hned jak si někteří vyzkouší, jak se auto chová, noha na plynu se zdá značně těžší, než by měla být. Sám při poslední jízdě jednu zatáčku projedu příliš rychle, auto se dostane do smyku a shodím všechny kužely vyznačující místo, kde zpomalit.
Vracíme se zpátky na parkoviště a měníme vozy. Teď zkoušíme elektrické SUV BMW XM v offroadu. Nejedná se ovšem o žádný adrenalin, pouze testujeme, jak snadno se auto na ledu rozjíždí do kopce. Poté ještě přejedeme přes překážku, abychom si ověřili, jak SUV funguje, když má jedno či dvě kola ve vzduchu.
Poslední část dnešního programu je nejzáživnější. Ve sportovních Mini budeme zkoušet agentskou sto osmdesátku. To znamená, že se rozjedeme pozadu rychlostí alespoň v 60 km/h, na vyznačeném místě se otočíme o 180 stupňů a pojedeme popředu. Všem se manévr daří. Až na mě. Bohužel. Na první pokus se mi auto skoro zastaví v půlce otočky a při druhém pokusu se naopak otočím místo o 180 o 240 stupňů. A celý předek vozu skončí ve sněhu. Bojím se, že jak z něj vyjedu, tak celý předek auta bude chybět. Sbíhají se i vyděšení instruktoři. Ptají se, zda jsme v pořádku a jestli s autem můžu popojet. Hned jak to provedu, sníh z auta spadne. Naštěstí se s ním nic nestalo.
Tím končí poslední cvičení a s ním i první den našeho ježdění po Alpách. Vracíme se na hotel. Zítřek má být prý trochu akčnější.
Bez střechy a kabátu 2800 m nad mořem
Vstáváme dřív. Nejprve budeme řídit stejná elektro auta jako včera. Prý nás ale přesvědčí, že vůbec nemusí být nudná. Následovat budou vozy BMW M3 Touring, se kterými se projedeme po nejvýše položené silnici v Evropě, a SUV X7.
Začínáme opět ve voze i5. Dnes se ale s autem vyřádíme o něco více. Čeká nás slalom, který máme projet smykem. Ze včera už máme auta trochu osahaná, a tak se elektrický bavorák dostal do smyku mnohem snáz, než jsem čekal. Mezi kužely jsem projel bez problému. Pak jsem přesedlal do SUV XM. Hned jak jsem dupl na plyn, přišlo mi, že auto je značně výkonnější než i5. Možná to byl ale jen dojem navozený uměle vytvářeným zvukem spalovacího motoru. Do smyku se auto každopádně dostalo až moc snadno a v cílové rovince jsem ho jen tak tak srovnal.
Vracíme se na parkoviště a znovu přesedáme. Pokračujeme v krasojízdě. Na nás teď čekají modely BMW M3. I když mají všechna auta stejné parametry, tak jejich řada působí velmi různorodě. Máme tady kupéčka i kombíky, a to ve všech možných barvách. Jeden vůz ale přece jenom vyčnívá. Bílý kabriolet. Jelikož se nikdo netváří, že by chtěl po horách jezdit bez střechy, ujímáme se ho my. Strach ze zimy byl zbytečný. Díky vyhřívaným sedačkám a volantu jsem si nakonec musel sundat kabát i šálu.
Kolona sportovních aut se po serpentinách řítí nahoru na nejvýše položenou silnici v Evropě. Zaparkujeme a dostáváme přednášku o tom, kde se nacházíme a proč tu jsme. Budeme se učit driftovat na sněhu 2 798 metrů nad mořem. Dozvíme se o všech možnostech přepínání pohonu ze čtyř kol pouze na ty zadní a různých sportovních módech a dalších vychytávkách. O takových věcech jsem slyšel leda tak v Top Gearu, a tak jsem byl překvapen, jak moc velký rozdíl v řízení to po změně nastavení je. Prvních pár kol to šlo všem s přehledem. Auta jela bokem pomalu sama, stačilo jen v zatáčce přidat trochu plynu. Hned jak jsme přepnuli jen na pohon zadních kol, už jen rozjet se na sněhu bylo výzvou. V zatáčce se mi pak místo smyku podařilo udělat hodiny. Na pár posledních jízd jsem se raději přepnul na všechna čtyři kola.
V obýváku
Pomalu se vracíme na parkoviště. Oproti včerejšku je dnes opravdu nádherně, tak najednou všichni i přes omezený čas zpomalí a užívají si panoramat, která Alpy nabízejí. Lepší den na kabriolet to snad ani být nemohl.
Musíme ale pustit další posádku a přesedlat do SUV X7. Ohromné auto, které i díky svému interiéru a velikosti působí spíše jako obývák na kolech. Sice je to vůz spíše luxusní nežli terénní, i přesto ho však jedeme vyzkoušet do offroadu. Není to ale nijak vzrušující. Zkoušíme tempomat, který drží stejnou rychlost při sjezdu z prudkého namrzlého kopce. Trochu uspávací záležitost, ale má svá pozitiva. Cestou zpátky do hotelu se na sedadle spolujezdce opravdu cítím jako v obývacím pokoji a užívám si poslední možnosti kochat se alpskými vrcholy.
Naše zážitková výprava do Alp s bavoráky končí. Po dvou dnech s německými vozy se potvrdilo rčení, že muži nedospívají, jen jsou jejich hračky dražší a větší. Dlouho jsem neviděl v očích tolik radosti, jako když kolegové usedali za volanty sportovních vozů.
