Hvězda Netflixu Jim Jefferies, populární australský stand-up komik žijící v Los Angeles, zavítal minulý pátek v rámci svého aktuálního evropského turné i do Prahy. Ve svém ostrém vystoupení plném nekorektních fórů o sexu, covidu i Hitlerovi nešetřil Čechy, Němce, neslyšící, trans lidi, svého otce, vlastní manželku ani Škodovku a od vřele reagujícího publika se naučil i pár sprostých slov v češtině.
Největší sál Kongresového centra v Praze je téměř plný, publikum usedá na místa a čeká, až na pódium přijde jeho oblíbenec, jehož většina zná ze speciálů na Netflixu, pořadu The Jim Jefferies Show na Comedy Central, případně z podcastů na Spotify. Místo australského stand-up komika Jima Jefferiese, kterého do Prahy 21. dubna v rámci evropského turné Give´ em What They Want přivezla agentura Fource Entrertainment, se však zatím musí spokojit s jeho mladším krajanem Amosem Gillem.
A před hlavní hvězdou je neočekávaně anoncován ještě jeden host, Jefferiesův kolega z podcastu I Don´t Know About That – Forrest Shaw. Mezi řadami diváků procházejí přísní pracovníci security, kteří hlídají, aby nikdo v sále nenatáčel a nefotil. Celá show probíhá pouze v angličtině bez titulků, a ačkoliv je velmi dobře připravená, dojde i na improvizaci. Některé z vtípků, které tu dnes zazní, jsou obsahem i slovníkem často už za hranou a populární komik žijící v Los Angeles se chce veřejně prezentovat pouze materiálem, který má pod kontrolou.
Jak to šlo na záchodě?
Už Amos Gill svou první větou nastolí kurz, kterým se bude ubírat celý večer: „Když se tak dívám do sálu, kde je sakra nějaká diverzita? O Praze kolují zvěsti, že rádi kalíte. Tak to máte s námi Australany společné,“ snaží se prolomit ledy. Následuje smršť vtipů do vlastních řad – nešetří Australany, Američany, britskou královskou rodinu ani vlastní matku.
Jakmile ale lidé zjistí, že „předskokani“ budou dva, začínají se ještě trousit ze sálu na toaletu či na bar. „Co se to tu děje, proč tu pořád pobíhá tolik lidí sem a tam? To je snad nějaké pražské specifikum nebo mám halucinace? Co vy, pane, jak to šlo na záchodě?“ reaguje pak z pódia trochu podrážděně i pobaveně druhý vystupující, Jefferiesův kolega z podcastu Forrest Shaw. Svůj dvacetiminutový výstup začal fat shamingem namířeným proti sobě samému a pokračoval rasistickým psem, který štěká na černochy, a boomerskými gagy o kryptobyznysu. I on ale vzpomněl téma národnostních stereotypů, které se pak bude prolínat celým večerem. Když se Shaw loučí, upozorní na to, že teď už si všichni můžou zase sednout, protože konečně přijde jejich oblíbenec.
Už bez piva
A to ve velkém stylu, za zvuku rockové uvítací znělky a rudých světel. Mikrofonu se chopí sympatický čtyřicátník, který umí udeřit hřebíček na hlavičku. V hledáčku ho má například americká zbrojní lobby, pro jeho „bit“ – jak se ve stand-upu říká tematicky ohraničené části vystoupení – o omezení dostupnosti zbraní. V rámci svého evropského turné se ale snaží témata vyžadující znalost určitých amerických reálií omezit a najíždí na univerzálnější notu. Začíná pravidly bezpečného sexu během pandemie a pokračuje tím, jak nudné asi musí být povolání herce, když moderátory Oscarů musejí být komici. Na pódiu má kromě mikrofonu jen křeslo a stolek s vodou. Dříve na něm bývalo pivo, ba i několik piv během vystoupení... Poslední dva roky ale Jefferies nezapomíná zdůrazňovat, že s pitím přestal od té doby, co během covidu přišlo na svět jeho druhé dítě.
Populární komik se narodil v roce 1977 v Sydney s původním jménem Geoff James Nugent. V Perthu nejdříve studoval akademii zaměřenou na divadlo a klasickou hudbu, ale školu nedokončil a začal se věnovat stand-up comedy pod uměleckým jménem Jim Jefferies. Přestěhoval se poté do Velké Británie, kde si ho publikum všimlo poprvé v roce 2007 na festivalu komedie v Manchesteru a o dva roky později už ve Spojených státech natáčel svůj debut I Swear to God pro HBO.
Hitlerův knírek
Jefferies si zakládá na nekorektním humoru, který je trnem v oku mnohým světovým intelektuálům, neštítí se sprostých slov ani vtipů o holokaustu nebo trans lidech. Ani v Praze si s korektností příliš vrásky nedělá, svou show staví především na zesměšňování národních stereotypů. Tabu pro něj nejsou ani jeho manželka, ani vlastní rodiče. Otce po smrti matky staví do pozice sexuálního maniaka, který konečně začal projevovat vlastní názory. Dělá to sice s ostrým slovníkem, ale přitom milým způsobem, který dotčené neuráží. Stejným způsobem si dokáže utahovat z Američanů, Asiatů, Němců, ženatých i single, mužů i žen nebo z neslyšících. Jeho vtipy ale nezavdávají důvod se cítit pobouřen, nejsou výsměchem, ale prostředkem k ocenění samotného principu použitého humoru. Ostatně jeho komediální seriál Legit, který byl sice po dvou sériích v Americe v roce 2014 stažen z vysílání, oceňovala komunita hendikepovaných za to, že ji zobrazuje pomocí černého humoru bez falešného soucitu.
„V dnešní době už si nesmíte začernit obličej, protože byste tím urazili černochy. Když si ale nechám narůst rovný knírek, nedělám si tím legraci z Židů, ale z Hitlera,“ obhajuje na pražském pódiu raději dopředu svůj „bit“, který vzápětí spustí salvu smíchu v celém sále. Chce tím předejít nepochopení samotné podstaty svého humoru, které je příčinou výtek vůči němu po celém světě. Jeho vtipy nejsou rasistické, ale o rasismu, nejsou sexistické, ale o sexismu, nejsou homofobní, ale o homofobii. „Ženy, doufejte, že příští genocidu nezapříčiní žena s ofinou, jinak už by nikdy žádná z vás nesměla ofinu nosit,“ zoufá nad tím, proč je pro muže společenské tabu nosit pod nosem malý rovný knírek, a popisuje imaginární situaci, kdy si dívka vyjde na party s ofinou: „Co to sakra děláš, Jenny, proč máš tu ofinu, vždyť Tiffany zabila sedm milionů Mormonů, i ten obchod se šperky teď musí změnit jméno!“
Vtipy o Češích
Když Jefferies začne předvádět sprostá slova ve znakovém jazyce, ozve se z publika americká učitelka čtrnáct let žijící v Praze s poznámkou, že každý znakový jazyk je jiný a že se v češtině slovo „cunt“, které Jefferies k pobavení publika předvádí, znakuje jinak. Komik chce následně znát i český překlad a pak za salvy smíchu přítomných vykřikuje z pódia „Píča, píča“.
Když komik vznese do publika dotaz: „Jaký stereotyp koluje o Češích?“, dostává se mu odpovědí, že pijí pivo, nosí ponožky v sandálech a vyrábějí auta. „Vy ta auta vyrábíte, ale továrnu vlastní Němci?“ směje se, a když se pak z publika doslechne anglický překlad slova Škoda, strhne se proud dalších vtipů na konto automobilky. Nezůstalo ale jen u Česka, Jefferies nešetřil ani svou domovskou Austrálii, ani jejího mladšího bratra Nový Zéland, který by podle něj do třetí světové války vytáhl proti Číně s jedinou lodí a partou potetovaných tlusťochů, kteří se budou bít do prsou a vyplazovat jazyky.
S Italy byla větší práce
Téměř hodinu a půl dlouhé vystoupení pak zakončuje reálnou historkou, kdy byl během lockdownu zavřený v karanténě v arizonském Airbnb s Johnem Cleesem a Robem Schneiderem, doma měl přitom těhotnou ženu a k tomu sám dostal covid. České publikum se chytá i na reference o britském komikovi a americkém herci a scénáristovi, za což od Jima sklízí pochvalu. „Vystupovat v Evropě je vždycky trochu těžší, ale vy vypadáte, že vám všechno dochází. S Italy byla větší práce, ve Varšavě mi zase říkali, ať radši nemluvím o druhé světové válce,“ porovnává Prahu s předchozími štacemi.
Když pak začne vyprávět historku z Montrealu, kdy si na sebe při sexu vzal masku své tváře, kterou si vzal jako suvenýr z nějaké party, zvedne se z publika muž, dojde až k pódiu, položí na něj svazek papírů a odchází ze sálu. Nejde o žádnou domluvenou scénku. Jefferies bere desky do ruky a nahlas čte nadpis: „Jim Jefferies, spolupráce“. Nadšený z toho ale není: „Kde je ochranka? Žádná show v zábavním byznysu tímhle způsobem ještě nezačala,“ komentuje odvážný pokus neznámého autora a dál si papíry prohlíží: „Je na tom fotka penisu a nápis Varování rodičům všech dcer všude na světě. To je nějaký prank? Fakt divný,“ dodává, odhazuje je na zem a pokračuje ve vyprávění.
Německý covid
Konec vystoupení zaobalí do situace, v níž se od sexu obloukem dostane zpět k Hitlerově knírku, covidu i třetí světové válce. „Tomu by se zasmála i Anna Franková,“ šťouchne si ještě naposledy a skončí optimistickou bilancí covidu: „Máme štěstí, že covid byl vyroben v Číně. Kdyby ho vyrobili Němci, už jsme všichni mrtví.“
Vystoupení Give´em What They Want je výběrem toho nejlepšího, co Jim Jefferies ve svých celovečerních show předvedl za posledních pár let, plus přidal něco nového navíc. Některé z vtipů, které v Praze zazněly, použil už například v nejnovějším netflixovém speciálu s názvem High & Dry (Na suchu), který je jedním ze čtyř Jefferiesových celovečerních stand-upů vedle Intolerant, Freedumb a This is me now, aktuálně dostupných na této streamovací službě. Na pražském vystoupení však Jefferies naznačil, že by mohlo jít o poslední spolupráci s Netflixem. I když kdo ví, možná i to měl být jen vtip…. Naživo je prostořekého Australana možné zastihnout do konce května ještě zhruba na dvaceti evropských zastávkách, než se v červnu přesune zpět na americký kontinent (včetně Kanady), kde jej s výjimkou července až do prosince čeká ještě řada dalších štací.
