Příběh ženy z obálky: Mysleli jsme si, že umřeme, říká Dita Hříbková z tornádem poničených Hrušek

Jednoho dne mi napsal čtenář na Facebook, že tato žena je manželka jeho kamaráda. Nakonec souhlasila s rozhovorem a návštěvou v Hruškách. A příběh „paní z obálky“ vám tak nyní přinášíme.

Díky babičce

Sedm přípojek na plyn se krčí na holé planině jako sedm trpaslíků trčících z obrovské zkázy. Tady ještě nedávno stálo sedm domů. Kousek dál další díra, kde býval dům, a další… A mezi nimi stojí dům, jenž sice nemá střechu ani okna, ale stojí. „Jsem přesvědčená, že nás chránila moje babička, po které tento dům mám. Přitom zemřela už v roce 1999. Všechny věci po ní totiž zůstaly neporušené – skleničky, květiny, a dokonce i zrcadlo,“ vypráví Dita Hříbková, žena z obálky Reflexu, jinak 33letá blondýnka z Hrušek a maminka dvou kluků. Z jejích slov tak trochu mrazí. Téměř neporušené totiž zůstaly zde, na jižní Moravě, všechny sochy svatých a Panen Marií, které lemují zdejší cesty a silnice, kam oko dohlédne. 

Zatímco všude kolem létali vzduchem býci, střechy či auta, sochy nemají většinou ani škrábanec. Možná i jim vděčí Dita a ostatní za to, že tornádo přišlo o půl osmé večer, tedy v době, kdy děti ještě nespaly ve svých postýlkách, kde je mohly zasypat střepy či hroutící se střechy.

Všichni svatí

„Stáli při nás všichni svatí,“ říká Dita i mnozí další. Ať už je pravda jakákoli, faktem zůstává, že kdyby tornádo udeřilo v noci, kdy všichni spí, mohl být počet obětí mnohem vyšší. A tak než o „trestu božím“ mluví místní lidé o velkém štěstí, protože materiálno, to se vždy opraví…