Jak těžké je tedy dojít až na sportovní vrchol? Pro Bytyqi to bylo 14 zápasů a tréninky dvakrát denně. To vše při studiu. Poslední zápas byl náročný hlavně psychicky. Boxerka ale zároveň přiznává, že to byl díky její soupeřce takový těžší trénink, při kterém si mohla zkusit třeba zvedáky. Při zápase přitom vypne a soustředí se jen na trenéra.
Bytyqi začínala s karate, ve 12 letech jí ale chyběl kontakt, prostě si chtěla do soupeře praštit. Přestoupila na kickbox a pak na box. Zdůrazňuje, že v běžném životě je diplomat a své pěsti nepoužívá. I tak ale venku, třeba v noci, strach z ničeho nemá. Ví, že by se ubránila. Mimochodem, nejlepší místo na K.O. je prý na bradě.
Všechnu agresi si vybije na tréninku a to doporučuje i ostatním. Skloubení tréninků, diety a studia je podle ní hodně těžké, hlavně během zkoušek. Je ale realistka a ví, že nebude boxovat do smrti a potřebuje zadní vrátka. Studuje přitom ergoterapii, tedy práci s postiženými lidmi. Učí je třeba čistit si zuby.
Jak sundat soupeře jednou ranou? Dá se boxem v Česku uživit? Jak Bytyqi reaguje na sexismus a to, že ji posílají k plotně? A kam vlastně chce ještě stoupat?
