Matt Field: Jsem muž a heterosexuál, na internetu to mám jednoduché. Ženy čelí mnohem horší nenávisti
Sociální sítě mohou spojovat, ale také zraňovat. Matt Field v rozhovoru pro Prostor X otevřeně mluví o nenávistných komentářích, vlastních přešlapech na internetu i o tom, proč to má podle něj na internetu lehčí než ostatní.
Internetový hate se dotýká každé (nejen) veřejně známé osoby od Báry Basikové až po právě Matta Fielda. I přesto, že se na jeho osobu lidé nevyjadřují tolik jako třeba na jeho kolegyně, někdy se člověka nehezký komentář dotkne. „Někdy se mě lidé ptají, co je na mé práci nejhorší, a je opravdu málo věcí, o kterých si myslím, že jsou na mé práci špatné. Ale nějaké online negativy a v některých případech dokonce nadávky, obtěžování jsou pro mě stále těžké. Hlavně když jste jako obličej Spojeného království, reprezentant. Ten kriticismus pak často člověku přijde velmi osobní. Lidé chtějí říct něco negativního o mém obličeji – to je v pohodě, s tím nemám problém. Ale když mi řeknou, že dělám svou práci špatně nebo špatně reprezentuji Velkou Británii nebo něco ničím – to mě občas štve. Díky tomu jsem ale opravdu porozuměl tomu, že pro veřejně známé osoby je tenhle druh obtěžování opravdu nepříjemný. Upřímně? Jsem muž, jsem heterosexuál, na internetu to mám oproti ostatním celkem lehké. Když se podívám, jaké množství útoků je mířeno na ženy ve veřejném prostoru, tak si myslím, že je to velmi škodlivé a negativní. Samozřejmě důvod, proč tohle lidi dělají, je často ten, že chtějí umlčet nějaký hlas. To je jejich motivace.“
Sociální sítě nejsou nebezpečné jen v tom, že se na nich šíří nenávist. Matta Fielda napálili trollové v jeho ambasadorských začátcích. „Tohle se stalo chvíli po tom, co jsem dorazil jako ambasador do Bosny a Hercegoviny. Byl jsem poprvé někde jako ambasador, natěšený, pyšný, mamka s tátou se koukali. Chtěl jsem odvést dobrou práci. Snažili jsme se najít dobré příběhy, abychom tu zem trochu propagovali, tou dobou jich moc nebylo. Někdo mi na Twitter poslal fotku mladé studentky, bylo u toho napsáno „gratulujeme, vyhrála elektrotechnickou soutěž, ale nikdo to moc neoslavuje, není to škoda?“ Tak jsme se na to podívali a já si řekl, že to vlastně škoda je. Tak jsem to přesdílel, napsal gratulace, palec nahoru. A hned přišlo strašně moc smajlíků, co brečí smíchy, lidé psali „o můj bože, co to děláte“. A mně došlo, že jsem udělal chybu. Uvědomil jsem si, že to není fotka mladé studentky elektrotechniky, ale herečky z videí pro dospělé. Takže mě tak trochu podvedli. Ano, je to trapné a já si myslel, že jsem ukončil svou kariéru během prvního měsíce. Pak mi ale došlo, že je to v pohodě, všichni dělají chyby a neměl bych to schovávat. Nebudu to mazat. Prostě řeknu „dostali jste mě“. A abych pravdu řekl, já jsem ji nepoznal, jestli jste ji poznali vy, tak to je na vás. Vy byste se možná měli cítit trochu trapně. Koncem toho týdne jsem si řekl, že to bude dobré. Pak jsem viděl další takový pozitivní příběh o mladém atletovi z Bosny a Hercegoviny, Tak jsem přesdílel jeho příběh. Vyhrál medaili v soutěži. Napsal jsem „gratuluji Mesude, fakt doufám, že na fotce je Mesud“ a všichni řekli jo, to je dobré. Takže je to příběh o chybě, příběh o trapném momentu, ale protože moje záměry byly vždy pozitivní, tak to dobře dopadlo.“
Čím chtěl být jako malý? Byl jeho příjezd tramvají číslo 22 plánovaný? Co říkal mladým lidem před volbami? Jaký film navštívil na KVIFFu? Pusťte si nový Prostor KVIFF X s Mattem Fieldem.
