Elizaveta Maximová: Zažila jsem tam velký šok. Kvůli roli strávila měsíce v psychiatrické nemocnici
Místo ponurého prostředí našla barevný svět, kde se za cigarety v kuchyňce kupují malé laskavosti a kde je sociální inteligence často na vyšší úrovni než „venku“. Herečka Elizaveta Maximová se kvůli náročné roli ve filmu Máma vydala na několik měsíců mezi pacienty psychiatrické nemocnice. Přestože tam původně šla jen studovat chůzi a mimiku, nakonec si odnesla lekci o křehkosti duševního zdraví a zjištění, že diagnóza člověka nedefinuje.
Ve filmu Máma ztvárnila Elizaveta Maximová postavu Lilian – ženu se středně těžkou až těžkou mentální retardací, která vychovává malou dceru a nese si trauma z dospívání. „V mých očích je to skvělá máma… čistá duše, člověk, který je pořád tady a teď.“ Zdůraznila přitom, že Lilian navzdory těžkým životním kartám „s tím dokáže žít a nezahořknout a nezatrpknout“.
Pro autentické ztvárnění této role zvolila herečka Elizaveta Maximová nezvykle důkladnou metodu přípravy. Několik měsíců docházela jako dobrovolnice do psychiatrické nemocnice. Vstup na uzavřené oddělení byl pro herečku zpočátku nárazem do reality, který ji i přes lékařské zázemí její rodiny zaskočil. Snažila se proto udržet si profesionální odstup a brát pobyt jako studijní cestu. „Byl to velkej šok... ze začátku jsem se snažila vnímat třeba první měsíc a něco... nakoukávat jako jemnou motoriku, mimiku, snažila jsem se nakoukávat třeba chůzi, těžiště, prostě reakce na určité podněty,“ popsala Maximová své první dny, kdy se soustředila především na technickou stránku herectví.
Brzy však zjistila, že pacienti netvoří jednolitou skupinu a jejich svět je mnohem barevnější, než čekala. Fascinovala ji například sociální inteligence některých klientů a jejich schopnost poradit si v systému. „Někdo byl například neuvěřitelně sociálně zdatný a třeba tam podplácel různě v kuchyni, například cigaretami,“ uvedla herečka konkrétní příklad. „Tam je taková pestrost a barevnost ve vnímání světa... ta setkání s lidmi, kteří mají stejnou nebo podobnou diagnózu, jako má Lilian, mě neskutečně obohatila,“ dodala.
Proměna v Lilian však vyžadovala víc než jen pozorování, musela jít přes tělo a potlačit své civilní já. „Kvůli tomu jsem i nabírala přes osm kilo, protože jsem cítila, že potřebuju větší křehkost, zpomalenost,“ vysvětlila. Rezignovala i na běžnou péči o zevnějšek, aby se lépe vcítila do ženy, která tyto věci neřeší. „Přestala jsem si stříhat nehty, já nevím, holit, chodit na kosmetiku...,“ přiznala v rozhovoru s tím, že to byly jen vnější znaky a mnohem vetší důraz kladla na vnitřní pojetí Lilian.
Jaké byly její začátky v Česku, kam přišla jako sedmiletá bez znalosti jazyka? Jaký podnikatelský plán na základní škole vedl ke vzpouře jejích spolužaček a proč propálila doma koberec? Proč o sobě navzdory extrémním přípravám na role tvrdí, že je od přírody líná? Řeč přišla i na tatarské vánoční zvyky. Pusťte si celý záznam Prostoru X s Elizavetou Maximovou.
