Petr Dvořák: Největší slabina České televize? Ticho ve chvíli, kdy se rozhoduje o její budoucnosti
Mohla by nová Sněmovna zasadit fatální ránu nezávislosti České televize? Bývalý šéf České televize a současný výkonný ředitel Nadačního fondu Vltavské filharmonie Petr Dvořák se v Prostoru X vyjádřil k plánům budoucí vládní koalice hnutí ANO, Motoristů a SPD. Ty ve svém programu zvažují zrušení koncesionářských poplatků a sloučení České televize s Českým rozhlasem. Dvořák takovou změnu považuje za rizikovou a upozorňuje, že by se diváci neměli nechat připravit o nezávislou službu a v případě nedodržení podmínek, by podle svých slov zvažoval "jestli by jedna Letná nestála za připomenutí.“
Dvořák důraznil, že samotná Česká televize by měla v této turbulentní době být aktivnější a vysvětlovat divákům svou roli a význam. „Já si myslím, že slabinou u České televize obecně teď je takové trochu mlčení, že teď jsou v situaci, kdy by se měli maximálně snažit vysvětlovat svým divákům, proč tady jsou, co dělají, co chtějí dělat,“ uvedl Dvořák. Vyzval nové vedení k proaktivnímu přístupu, aby nečekalo, až „z té politické strany přijde nějaký návrh,“ ale aby aktivně navrhovalo řešení, která zajistí nezávislost.
Petr Dvořák vidí potenciální nebezpečí v navrhované změně financování, které by mohlo vést k ovlivňování obsahu politiky, podobně jako se to stalo na Slovensku. Upozornil, že pokud by nové financování nebylo adekvátní, předvídatelné a stabilní, jak vyžaduje nový evropský zákon EMFA (European Media Freedom Act), mohlo by to ohrozit nezávislost České televize. Konkrétně zmínil situaci, kdy by k omezení nezávislosti stačila jen prostá většina v Poslanecké sněmovně. V takovém případě Dvořák nevidí důvod k pasivitě: „Pokud dojde k tomu, že ta veřejná služba bude v nějaké části omezená, tak pak bych být divákem, bych možná i zvednul nejenom obočí, ale možná zvednul se sám a šel možná před poslaneckou sněmovnu těm politikům říct, že takhle to nechci.“ Zároveň však podotkl, že stále doufá, že budoucí vláda půjde spíše skandinávským modelem, který nezávislost zachovává.
Dvořák se vymezil i proti myšlence sloučení České televize a Českého rozhlasu. Je přesvědčen, že by takový krok nepřinesl divákům žádnou přidanou hodnotu a dokonce by mohl kvalitu veřejné služby zhoršit. „Já si myslím, že sloučení obecně těch dvou institucí nedává vůbec žádný smysl ani z pohledu úspory nákladů, ani z pohledu toho, že by se nějakým způsobem vylepšila služba, kterou oni dávají veřejnosti,“ prohlásil. Argumentoval, že obě média fungují nejlépe odděleně, spolupracují, ale každé má svou specifickou úlohu. Naopak ocenil nedávné navýšení koncesionářských poplatků a zavedení valorizace, které by v rámci možností, při kterých tato novela vznikala, dal „jedničku s hvězdičkou,“ jelikož oběma institucím „dovoluje... se nadechnout, oplatit historické dluhy, dostat se znovu na konkurenční úroveň a začít tu veřejnou službu nejenom udržovat, ale i rozvíjet..“
Kde vidí největší rozdíl mezi českou a slovenskou situací veřejnoprávních médií? Co nás zatím chrání před podobným scénářem a co naopak máme společné? Vyříkal si s Janem Součkem jejich veřejný spor o „negentlemanském předání agendy“? Proč říká, že se bývalý ředitel ČT „spíš snažil prosazovat sám sebe a svoji osobnost a moc nehleděl na instituci"? Kdy a za čí peníze bude stát v Praze Vltavská filharmonie? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete při sledování celého Prostoru X s Petrem Dvořákem.
