Kabinet Petra Fialy se na rostoucí strukturální deficit a povinné výdaje dívá účetně a z čistě krátkodobého pohledu, což Karel Havlíček vládě vyčítá úplně nejvíc. Podle místopředsedy opozičního hnutí ANO je třeba nahlížet vzniklý schodek z hospodářského hlediska a v horizontu dvou, třech, pěti let. Plošné škrty na ministerstvech jsou nevyhnutelné, ale s tím, že by se mělo jenom škrtat, nesouhlasí. Za obezřetné považuje snižovat dluh mírnějším tempem 50 až 60 miliard ročně. Kromě úsporných opatření na jednotlivých rezortech by zefektivnil výběr a kontrolu daní, mimo jiné znovuzavedením EET, a důsledně čerpal evropské fondy. Za nepřijatelné pokládá zvyšování daní, protože „je demotivační a je principiálně ekonomicky přesvědčen o tom, že to není správná cesta.“
„Nemůžete najít někde 150, nebo 200 miliard, musíte to dělat po jednotkách, desítkách miliard a postupně je dávat dohromady. A když se podíváte třeba na ten důslednější výběr daní, tak tam jsem přesvědčen, že se to dá v řádu desítek miliard korun skutečně zvládnout,“ říká místopředseda hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček s tím, že jednu z takových položek představuje obnovení EET. To po svém zavedení přineslo státu 14 miliard ročně, jež se teď ztrácí v šedé ekonomice, což je patrné na zvýšeném počtu restaurací a služeb, které přestaly přijímat platební karty a začaly vyplácet personál v hotovosti.
Kromě online registrace plateb by další příspěvek do státní kasy mohla vygenerovat vylepšená analytika kontrolního hlášení a efektivnější výběr daní. „My jsme to přece za nás dělali a byl to obrovský posun právě v těchhle nových nástrojích. Možná si vzpomínáte, že se nám někteří smáli a říkali: Vy jste zaklekli na podnikatele! My jsme nezaklekli, my jsme udělali to, že jsme řekli, nezvýšíme daně, což jsme nezvýšili, ale budeme důsledně vybírat. A já rozumím, že to není populární opatření, ale je fér. Nemůžeme zase na druhou stranu říkat, víte co, tak si to optimalizujte, my nebudeme tak přísní v tom výběru daní a současně vám ten stát zabezpečí sociální, zdravotní a tak dál. To není možné, nemůžu současně nezvedat daně a současně nechat volný průběh, ať si každý platí, jak chce,“ má jasno exministr dopravy nebo průmyslu a obchodu.
Suplovat důslednost při výběru daní jejich zvyšováním by přineslo víc škody než užitku a dlouhodobě by stát víc tratil, než získal. „Určité výjimky v daních, třeba u některých spotřebních daní, tam si to představit dovedeme, ale co se týká daní z příjmu právnických osob, co se týká daní, z příjmu fyzických osob, co se týká daní pro osoby samostatně výdělečně činné, plus teda samozřejmě všechny odvody, které jsou, a co se týká DPH, tam nikoliv. Přes to v tomhle pro nás nejede vlak. Tečka,“ odmítá jakoukoli diskuzi i to, že by byl populista. Kdyby Češi ve srovnání s ostatními zeměmi platili extrémně nízké daně, tak by debatu připustil. Vyšším zálohám by navzdory přesvědčení řady ekonomů nevystavil ani žádného živnostníka, protože „jeho role je v ekonomice úplně jiná, on do toho jde s nejistotou, zatímco zaměstnanec má míru jistoty a ta míra jistoty je vykoupená tím, že má o něco vyšší daň.“
Který z ministrů hladil kočku na otomanu, zatímco on řešil covidovou krizi? Co paradoxně zachraňuje vládnoucí koalici? Kde je garantováno, že by znovuzavedení EET přineslo 14 miliard? A o kolik stát přišel nedůsledným čerpáním evropských fondů? Na tyto a další otázky odpovídal Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny.
