ANO i SPD nás vyzývaly, ať následujeme kroky Maďarska, kde ceny základních potravin vzrostly až o 70 % a inflace je nejvyšší v Evropě. Nám se ale pro obsluhu státního dluhu jeví schůdnější tzv. dánská cesta, která spočívá v navázání kurzu koruny k euru, a tudíž snížení úroků, které platíme za státní dluh, říká místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za Piráty Olga Richterová. Další ozdravení rozpočtu by podle ní mělo přinést využití částečných úvazků, vysvobození lidí z dluhových pastí, protože jejich bezvýchodnost nahrává šedé ekonomice, a digitalizace. Změny DPH považuje pouze za dílčí příspěvek. „Je to cihlička z hlediska příjmů státu významná, ale z hlediska celkového fungování a dlouhodobého rozvoje naší ekonomiky to není klíčové,“ má jasno.
„Co je v ekonomických možnostech našeho státu, to jsme navrhovali a děláme. Stejně tak je ale potřeba si říci, že nemůžeme ustát úplně všechno, že naše ekonomika má nějaké limity. Co naopak dělat máme, a to je moje hluboké přesvědčení, je myslet na to, co nám pomůže do budoucna, co nám zajistí, abychom jako společnost a jako stát fungovali a prosperovali,“ hodnotí dosavadní působnost Pirátů ve vládní koalici jejich členka Olga Richterová.
Řešení aktuální drahoty, ze které opozice viní právě kabinet Petra Fialy, vidí v podpoře lokální ekonomiky, regionálních zemědělců a využití jejich produkce v místních provozech a celkově v pomoci nejohroženějším skupinám obyvatel. „Máme poměrně široký sociální systém, který má svoje díry, má své mouchy, ale využívejme ho,“ nabádá a stejně jako premiér je přesvědčená, že vládní regulace vysokých cen potravin by ničemu nepomohla. „Zásahy do trhu jsou prostě fakt věc, která je ošemetná. Nehrajme si s tím, když si nejsme jistí,“ varuje.
Co naopak pokládá za žádoucí, je usnadnění vstupu lidí na trh práce. Konkrétně například rodičům s malými dětmi, jejichž zájem zapojit se na částečný úvazek do pracovního procesu byl roky opomíjen. „Jakmile se ten člověk vrátí na částečný úvazek, tak odvody už za něj neplatí stát a najednou je platí zaměstnavatel. Zvýší se mu spotřeba, protože má k dispozici víc peněz, protože ten rodičovský příspěvek stejně dneska vyjde na 7500 až 9 500 korun měsíčně. Prostě platí daň z příjmu fyzických osob, ale i firma víc vydělá a celkově ekonomika víc šlape. Nám si pořád stěžují zaměstnavatelé, že nemají lidi, takže všechno tohle, co se roztočí tím jedním místem v dětské skupině nebo v mateřské školce, je našlápnutí ekonomiky v hodnotě - nám to vychází, že ročně po odečtení investic, po odečtení nákladů na tu školku nebo dětskou skupinu, kde jsou investiční náklady, u sousedské dětský skupiny nejsou investiční náklady, tak jsme v plusu 120 000 korun ročně u každého jednoho místa. A potom si spočítáte tu kohortu, to, kolik máte lidí v populačním ročníku, kolik dětí se narodilo, kolik lidí je doma a dojdete k 15 miliardám,“ vypočítává přínos domácí předškolní péče, která funguje ve všech západních zemích, předchozí vláda nicméně její činnost nelogicky zpochybňovala. S výrazným přispěním Richterové se její existenci nicméně podařilo obhájit a v současnosti je projednávána v legislativním procesu.
Co říkají Piráti na navrhovanou reformu DPH? Kde vzít další miliardy na snížení rekordního deficitu? V čem má potenciál regulace konopí? Nebo na co je legitimní se v současné krizi ptát? Na tyto a další otázky odpovídala Olga Richterová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za Piráty.
