Osm tisíc Čechů si každý rok vyslechne, že hodnota jejich PSA, tedy prostatického specifického antigenu, je zvýšená a další vyšetření u nich prokážou rakovinu prostaty. U 80 % z nich se zhoubný nádor podaří zachytit včas, pětina ale přichází pozdě a šanci na vyléčení má mizivou. Primární prevence přitom neexistuje. „Bohužel není známého a prokázaného nic takového, že by člověk jedl salát, nebo pil rajčatovou šťávu,“ upozorňuje přednosta urologické kliniky Thomayerovy nemocnice Roman Zachoval. Skeptický je i k reklamou protěžovaným preparátům na prostatu, které cílí na rizikovou skupinu milionu mužů a u kterých neprokázaly seriózní studie účinnost. Pro své zdraví lze v případě nejčastějšího mužského nádorového onemocnění udělat jediné: chodit na preventivní prohlídky.
Právě na důležitost včasného záchytu nádorových onemocnění u mužů apeluje Roman Zachoval nejen ve své lékařské praxi, ale také coby zakladatel Mužů proti rakovině. Tím se stal před deseti lety prakticky náhodou, když zástupci mezinárodního hnutí Movember hledali v České republice partnera svých aktivit. „Dostali se ke mně přes mého kamaráda, protože ten cítil, že když to bude něco s urologií, tak to bude vhodné. A na to konto, že jsme byli osloveni, tak jsme založili nadační fond a začali spolupracovat,“ popisuje, jak se stal z lékaře spoluorganizátorem osvětové kampaně, v rámci které si muži po celém světě nechávají v listopadu symbolicky narůst knír. Výjimkou nebude ani letošní rok.
O tom, že situaci není radno podceňovat, což aktuálně dělá zhruba polovina mužů, svědčí i přijetí dokumentu iniciujícího vznik preventivního programu na zachycení rakoviny prostaty v jednotlivých evropských zemích. „U nás dosud probíhaly tři takové hlavní systémové screeningové programy, které zaujímaly obrovskou část populace ženské nebo mužské, a to byla rakovina prsu, rakovina děložního čípku a kolorektální karcinom, což je rakovina tlustého střeva a konečníku. A teď se ukázalo právě podle výsledků těch průzkumů, že takovýto screeningový program čili plošný, státem organizovaný a velký má smysl dělat i v mužské populaci nad 50 let,“ avizuje výzvu k vyšetření, která bude výhledově adresována padesátníkům až sedmdesátníkům a která se těší velké podpoře státních institucí, ministerstva zdravotnictví i pojišťoven.
Systémová prevence totiž neušetří jen zdravotní komplikace jednotlivcům, úspory bude znamenat i pro zdravotní systém. „Léčba stojí v řádu sto tisíc. Samotná operace, včetně hospitalizace je za cenu sto, sto padesáti tisíc, ozáření kolem tři sta tisíc. Samozřejmě k tomu jsou ještě nějaké ambulantní kontroly, ale pohybujeme se v těchto řádech. Kdežto, když to onemocnění zachytneme pozdě, tak se používá hormonální léčba, která dnes opravdu potlačí to onemocnění a ti muži žijí mnoho let, běžně pět let, a i mnohem déle. A ta léčba může přijít třeba na milion korun ročně, takže opravdu to je minimálně o jeden řád, ne-li o dva někde jinde,“ vypočítává Zachoval výhody zodpovědného přístupu.
Jak probíhá preventivní prohlídka a co je její hlavní součástí? Které příznaky jsou varovným signálem, že by se mohlo jednat o rakovinu prostaty? Jakými metodami lze nádorové onemocnění léčit a v čem spočívají jejich pozitiva i negativa? Jaká je pravděpodobnost recidivy karcinomu? Nebo jak ovlivňuje testosteron průběh rakoviny prostaty? Na tyto a další otázky odpovídal Roman Zachoval, přednosta urologické kliniky Thomayerovy nemocnice a předseda nadačního fondu Muži proti rakovině.
Baví nás přinášet vám rozhovory s lidmi, kteří mají společenský vliv. Zasadit se o změnu ale může každý a někdy k tomu stačí jen pár kliknutí. Třeba v případě hlasování v anketě Křišťálová Lupa, ve které máte možnost z Prostoru X udělat nejlepší Online video. Začít můžete zde.
