V souvislosti s energetickou krizí a snižováním závislosti na ruském plynu je třeba přehodnotit energetickou koncepci, nikoli cíle, které se Česká republika zavázala plnit. Navzdory nepředvídatelné situaci se kabinet Petra Fialy nechystá odložit ani dlouhodobý plán skoncovat do roku 2033 s těžbou uhlí. „Byla doba, kdy jsem dokonce slyšela, že Green Deal je mrtev. Ze strany vlády to ale nikdy nebyla pravda, nikdy jsme tímto směrem neuvažovali,“ vylučuje ministryně životního prostředí Anna Hubáčková zásadní změny v energetické transformaci, kterou koalice proklamovala v lednovém programovém prohlášení. Předmětem diskuze podle ní není ani prodloužení provozu, nebo dokonce otevírání nových dolů.
Z původního záměru uzavřít v následujících jedenácti letech všechny uhelné doly, podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové slevit nelze, protože z globálního hlediska je míra, jakou spalování fosilních paliv zatěžuje planetu, neúnosné. Otázkou ale zůstává, jak ho naplnit. „Stále ještě nemáme úplně jasno, jak využívat plyn, který jsme si vyjednali jako přechodné palivo. Velmi jsme se na to nastavili, měli jsme to odsouhlasené. V zásadě první den roku jsme se dověděli, že jo, že plyn bude přechodným palivem, rozběhly se různé projekty a 24. února, zhruba za pět, šest týdnů se situace změnila a velmi,“ připouští nečekané komplikace.
Řešením by kromě využití obnovitelných zdrojů, které zatím nedokážou být plnohodnotnou náhradou, mohl být zkapalněný zemní plyn, bioplyn nebo vodík a do budoucna rozšíření jádra v podobě modulárních jaderných elektráren. „Musíme jít rapidně do snižování spotřeby energie. Začneme u domácností – každý u sebe. Pak průmysl a je to cestou změny technologií, zateplování, výměny nějakých energetických spotřebičů, v podstatě změnou technologií a výroby, to je jedna část, kterou musíme snížit, a nebudeme energii potřebovat. Druhá část je ji nahradit,“ má jasno Hubáčková, která se osobně věnuje osvětě a vzdělávání v otázkách životního prostředí a chápe nespokojenost mladých lidí s liknavým přístupem k ochraně klimatu. „Část lidí, a možná je to právě zdražením těch energií, byla k tomu donucena, nikoliv tak, že by šli vědomě a cíleně, ale už teď tak uvažují, protože šetří peníze,“ registruje jisté změny spotřebitelského chování.
Za nutný považuje šéfka rezortu i zásah do legislativy, aby do budoucna byla minimalizována taková série náhod, pochybení a nedbalosti, která provázela vyšetřování otrávené Bečvy. „Načetla jsem si kontrolní zápisy z různých orgánů a nechci přehazovat na někoho vinu. Je mi líto, že to mohu jenom citovat, nikoliv z vlastní zkušenosti, ale jenom z těch papírů. Teď to obvinění, jestli to měl být orgán místně příslušný vodoprávní, nebo krajský, nebo Česká inspekce životního prostředí, je velmi těžké prokázat. Jak a kdo by to měl příště být, se snažíme najít a formulovat do novely vodního zákona,“ říká Hubáčková, podle které vyzní kauza do ztracena, nebo se potáhne roky. Přímé důkazy totiž chybí a bez nich je viníka těžké usvědčit.
Jakým způsobem chce ovlivnit zemědělskou politiku a jakými změnami projde hospodaření v krajině? Co čekat od Green Dealu a je na místě obava ze zdražování a propouštění? Bude vláda dotovat nákup elektromobilů? A k jakým úsporným opatřením by měli přistoupit jednotlivci? I na tyto otázky odpovídala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková v Prostoru X. Pokud vás zajímají odpovědi další hostů, jejichž rozhodnutí mohou ovlivnit život každého z nás, sledujte naši sérii rozhovorů nebo ji podpořte v anketě Podcast roku – zde.
