Sklouzne-li česká ekonomika na konci roku ke stagnaci, bude to dobrá zpráva. Předjímat ji, je ale předčasné. Ve hře je i pesimističtější varianta, která nevylučuje recesi a ve které hraje hlavní roli „faktor Putin“. Ten ale není jedinou neznámou, jež ztěžuje predikci vývoje v celé Evropě. Předpokládané oživení nenastalo ani u asijských ekonomik, které dusí další vlna koronaviru. „Je dobře, že vláda připravuje strategii pro případ, kdyby byl plyn či jiný zdroj energie opravdu vypnut. Musíme posílit odolnost české ekonomiky a udělat některé reformy, které se desítky let odkládají. Možná to zní utopicky, že v době krizí bychom měli dělat reformy, ale kdy jindy, když se jednoznačně ukazuje, že jsou potřeba,“ říká ekonomka Helena Horská.
Ještě v lednu vše nasvědčovalo tomu, že se čeká ekonomika odrazí ode dna a inflace se stabilizuje na jednociferném čísle. Válka na Ukrajině ji ale po dvouleté pandemii zasadila další citelnou ránu. „Velmi těžko se odhaduje růst životních nákladů, tedy růst inflace. Za těchto okolností, když by se nic jiného nestalo, tak by se inflace měla ve velmi brzkém horizontu, v řádu několika měsíců přiblížit vrcholu. Ten může být 14 %, 15 %. Čtrnáct už je teď, ale ta inflace už je tak rychlá, že další přírůstky už by neměly být tak významné, a naopak se budeme srovnávat už s vyšší cenovou úrovní druhé poloviny loňského roku. Takže ty meziroční přírůstky budou přirozeně už o něco menší,“ myslí si Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru premiéra.
Kýžené zpomalování inflace nebude ale nutně znamenat úlevu pro naše peněženky. Zdražení pohonných hmot a energií se do finální ceny produktů a služeb teprve propisovat začne. „Ne všichni pekaři zdražili teď, zdražení tepla nás teprve čeká od začátku příštího roku,“ uvádí na konkrétním příkladu, jaká bude realita nejen v potravinářství, ale i stavebnictví nebo ve službách.
Svého maxima by měla v první polovině letošního roku dosáhnout i výše úrokových sazeb. „Ještě v červnu počítáme podle našeho názoru s dalším relativně výrazným zvýšením úrokových sazeb až o tři čtvrtě procentního bodu na 6,5 procenta, na kterých by se sazba měla zastavit jako na vrcholu současného cyklu zvyšování úrokových sazeb,“ uvádí Horská s tím, že další zpřísnění měnové politiky by mělo vést k převládnutí nabídkové inflace. „Tím, jak budeme škrtit poptávku, si mnoho lidí, bohužel, ale to je důsledek té měnové politiky, nebude moct dovolit nákup bytů, takže tlak na růst cen bytů zpomalí. Neříkám, že ceny nemovitostí poklesnou, to ne, ale růst a tlak na růst cen by měl zpomalit. Co se týká trhu práce, uvidíme na jednání odborů, ale tam také není moc prostoru zvyšovat mzdy, když firmám rostou veškeré produkční náklady. Takže poptávková inflace začne mizet,“ předpokládá ekonomka. Jestliže se prognózy naplní a k dalšímu zvyšování úrokových sazeb už letos nebude nutné přistoupit, může podle ní inflace v příštím roce klesnout k 6 %, nebo 7 %.
Proč je potřeba přehodnotit migrační politiku, co může predikce poradního sboru premiéra ohrozit, kde má stát rezervy, kdo je ekonomicky nejohroženější skupinou, v čem jsou slova nového guvernéra ČNB Aleše Michla lehkovážná nebo jak se na nadcházející zdražování připravit, odpovídala v Prostoru X Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka poradního sboru premiéra.
Pokud Vás zajímají rozhovory o tom, co nás čeká a ne/mine, podpořte Prostor X v anketě Podcast roku. Hlasovat můžete zde. Díky a na slyšenou u dalších interview nejen s ekonomickými odborníky.
