Rusko ještě nenasadilo nejbrutálnější vojenskou sílu, na 2/3 ukrajinského území stále funguje veřejná infrastruktura. Následující týdny to ale změní. Budou ve znamení mnohem větších střetů, které si vyžádají víc mrtvých. Válka se zintenzivní, shodují se Andor Šándor a Daniel Koštoval a jednohlasně dodávají i to, že pomáhat musíme. Jakkoli jde slovy Šándora o „idiotský útok“, který je „selháním diplomacie a politiky“. Aniž by chtěl být ruským advokátem, klade si otázku, jestli Západ udělal dost, aby Rusko přesvědčil, že není hrozbou. „Oni vnímali, že my jsme jejich hlavní nepřátelé, to je i na nás tak trochu, proč nás takhle vnímali. Nemyslím si, že to můžeme jenom lehce odbýt tím, že řekneme, že Kreml potřebuje nějakou povídačku pro vlastní lidi.“ Na to Koštoval kontruje tím, že pro integraci Ruska se udělalo hodně, ale ono to odmítlo, a navíc porušilo jasně daná pravidla mírového soužití. Před tím uhýbat nelze.
Předválečná Ukrajina měla bezesporu své problémy, ale taky pluralitu a volby, které – jakkoli jim předcházely špinavé předvolební kampaně – byly otevřenou soutěží. To je něco, co je v ruském pojetí politického systému nemyslitelné. „Strach režimu, že by ruské obyvatelstvo mohlo chtít žít jako to ukrajinské, protože to má své výhody, protože je tam určitá svoboda projevu, tak to je velké ohrožení pro putinský režim. A je to jedna z důležitých součástí toho, proč Ukrajina vadí v tom současném nastavení,“ říká bývalý náměstek ministra obrany a diplomat Daniel Koštoval, který je přesvědčen, že Rusko sice proti Ukrajině nastoupilo s převahou zdrojů, ale ta je krátkodobá a může se velmi rychle změnit. Ze středně a dlouhodobého hlediska si pohorší. Navíc se může stát, že se místo plánovaného rozpínání bude muset uskrovnit. To až se Čína rozhodne válkou na Ukrajině oslabenou velmoc připravit o část Sibiře a jejího nerostného bohatství.
Žádoucí by ale neměla být ani totální porážka Ruska, protože by mohla ovlivnit jeho další soudržnost. „Představa, že se nám rozpadne Ruská federace plná jaderných zbraní na řadu různých autonomních oblastí, to by bylo velmi nebezpečné pro bezpečí světa,“ myslí si Andor Šándor. Bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní poradce pořád věří, že řešením by mohla být mírová dohoda přijatelná pro obě strany a garantovaná mezinárodním společenstvím. „Nezávislá, silná, ekonomicky prosperující, pro vlastní občany přitažlivá Ukrajina je přece výhodná, jak pro Západ, tak pro Rusko. To, že se to tak nechápe, nebo nechce chápat, je věc druhá. A i kdyby Rusové zabrali levobřežní Ukrajinu, tak jim pořád zůstane problém s tou druhou částí, kde se může zase přibližovat to nebezpečí tak, jak ho oni vnímají,“ podotýká Šándor. Jedno je podle něj nicméně jisté už teď. „Putin vyléčil mozkovou smrt aliance tím, že sjednotil Evropskou unii. Je otázka, jak dlouho ta jednota vydrží v kontextu toho, až přijdou účty, které bude potřeba platit,“ dodává.
O tom, jaké slabiny má dosavadní strategie ukrajinského boje, proč je ruská expanze do dalších zemí nepravděpodobná, v čem by mohlo být problematické případné nasazení dobrovolnických flígrů, kde je možné hledat příčiny konfliktu a zda je v něm Západ skutečně „nevinně“, diskutovali bývalý náčelník vojenské zpravodajské služby a bezpečnostní poradce Andor Šándor a bývalý náměstek ministra obrany a diplomat Daniel Koštoval v Prostoru X.
