Nového českého předsedu vlády Petra Fialu můžeme považovat díky počtu titulů za dosud nejvzdělanějšího politika v této funkci. V celé historii samostatného Československa se mu v tomto přibližuje jen Václav Klaus, Edvard Beneš, následovaní komunistou Ladislavem Adamcem, protektorátním Jaroslavem Krejčím, posledním předsedou prvorepublikové vlády Milanem Hodžou a Tomášem Garriguem Masarykem, který tuto funkci zastával krátce v roce 1918.
Těžko říct, jaké má vzdělání vliv na úspěch v roli českého nebo československého premiéra. To možná budeme moct lépe posoudit po skončení mandátu profesora Fialy. Pravdou je, že železničář Viliam Široký, který měl pouze základní vzdělání, vydržel v téhle funkci skoro nejdéle. Předstihl ho jen právník Lubomír Štrougal. Ale bylo to za komunismu, tedy ne v časech demokratických voleb, a tak bychom tady souvislost nehledali.
Není ani jednoduché porovnat míru vzdělání, neboť to se v různých časech posuzovalo různě. Některé stupně školní soustavy dnes ani neexistují, jiné neexistovaly v minulosti. My jsme se rozhodli přiřadit číselnou hodnotu jednotlivým akademickým titulům s tím, že Vysokou stranickou školu KSČ a titul z ní (RSDr.) neuznáváme. Další body byly za absolvování vysoké školy nebo maturitu.
- Česká republika
- Československo (1945 - 1992)
- Československá vláda v emigraci (1939-1945)
- Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)
- Druhá republika (1938–1939)
- První republika (1918–1938)
Česká republika
prof. PhDr. Petr Fiala Ph.D., LL.M. 28. 11. 2021–??? (počet dní v úřadu)
V letech 1983 až 1988 vystudoval český jazyk a literaturu a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy se jmenovala Univerzita Jana Evangelisty Purkyně) v Brně. V roce 1996 se habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 2002 byl jmenován prvním profesorem pro obor politologie v České republice.
Ing. Andrej Babiš 6. 12. 2017–???
Vystudoval Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE, dnes Ekonomická univerzita) v Bratislavě, na jejímž vzniku se v polovině 60. let spolupodílel jeho otec. Školu ukončil s červeným diplomem.
Mgr. Bohuslav Sobotka 17. 1. 2014–13. 12. 2017 (1426)
V letech 1990 až 1995 studoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde pod vedením asistenta Katedry ústavního práva a politologie Zdeňka Koudelky obhájil diplomovou práci s tématem Vývoj sociální demokracie v českých zemích.
Ing. Jiří Rusnok 25. 6. 2013–29. 1. 2014 (218 dní)
V roce 1984 absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze.
RNDr. Petr Nečas 28. 6. 2010–10. 7. 2013 (1108 dní)
V roce 1988 ukončil studium na Přírodovědecké fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita), obor fyzika, v témže roce získal akademický titul RNDr. prací z oblasti plazmové fyziky.
Ing. Jan Fischer, CSc. 9. 4. 2009–13. 7. 2010 (460 dní)
V roce 1974 vystudoval obor statistika a ekonometrie na Národohospodářské fakultě VŠE. Roku 1985 uzavřel postgraduální studium titulem kandidát věd v oboru ekonomická statistika prací Statistické jednotky a soubory jako nástroj integrace statistického informačního systému.
Ing. Mirek Topolánek 16. 8. 2006–8. 5. 2009 (996 dní)
Vystudoval strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně.
Ing. Jiří Paroubek 25. 4. 2005–4. 9. 2006 (497 dní)
V roce 1976 dokončil studium Obchodní fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze s titulem inženýr.
JUDr. Stanislav Gross 26. 7. 2004–25. 4. 2005 (273 dní)
V letech 1993 až 1999 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni získal titul JUDr. Kritici ho obviňovali, že nevystudoval zcela regulérně.
PhDr. Vladimír Špidla 12. 7. 2002–4. 5. 2004 (754 dní)
Studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie a prehistorie. Diplomovou práci na téma Založení Živnobanky obhájil v roce 1976.
Ing. Miloš Zeman, dr. h. c. 17. 7. 1998–15. 7. 2002 (1459 dní)
V roce 1965 začal dálkově studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, obor národohospodářského plánování, o dva roky později přešel na denní studium, které zakončil roku 1969. Svou diplomovou práci napsal u profesora Věňka Šilhána.
doc. Ing. Josef Tošovský 17. 12. 1997–22. 7. 1998 (217 dní)
V roce 1973 absolvoval VŠE. Jako kádr mohl vyjet na praktika do Velké Británie (1977) a Francie (1980).
prof. Ing. Václav Klaus, CSc., dr. h. c. mult. 1. 1. 1993–2. 1. 1998 (1827 dní)
V letech 1958–1963 studoval ekonomiku zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze. V šedesátých letech absolvoval dva studijní pobyty na Západě, roku 1966 na Università degli Studi Federico II v italské Neapoli a roku 1969 na Cornellově univerzitě ve Spojených státech amerických. V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd.
Československo
PhDr. Jan Stráský 2. 7. 1992–31. 12. 1992 (182 dní)
V roce 1958 absolvoval obchodní akademii v Plzni. V letech 1963–1970 studoval filosofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK.
JUDr. Marián Čalfa 7. 12 1989–2. 7. 1992 (938 dní)
V roce 1970 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc. 11. 10. 1988–7. 12. 1989 (422 dní)
V letech 1958–1961 absolvoval Vysokou stranickou školu při ÚV KSČ.
JUDr. Lubomír Štrougal 28. 1. 1970–11. 10 .1988 (6831 dní)
Po válce absolvoval Lubomír Štrougal Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získal akademický titul JUDr.
Ing. Oldřich Černík 8. 4 1968–28. 1. 1970 (660 dní)
Po středoškolských studiích vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě.
Jozef Lenárt 20. 9. 1963–8. 4. 1968 (1662 dní)
Studium na gymnáziu v Liptovském Mikuláši nedokončil kvůli zhoršené finanční situaci rodiny po smrti otce. Koncem 30. let při zaměstnání v pobočce Baťových závodů v podtatranském Svitu studoval na Baťově škole práce. Roku 1941 nastoupil na místo barvířského pomocníka v mateřském závodě firmy ve Zlíně, kde absolvoval i mistrovskou nástavbu. V polovině padesátých let absolvoval Vysokou stranickou školu Ústředního výboru KSSS v Moskvě, což ho předurčilo k nejvyšším stranickým postům
Viliam Široký 21. 3. 1953–20. 9. 1963 (3836 dní)
Železničář, který absolvoval pouze „měšťanku“, což by dnes odpovídalo devíti třídám základní školy. Navzdory tomu byl ale druhý nejdéle sloužící předseda vlády (což pro komunisty nebyla zase tak důležitá funkce). Podle slovenského publicisty Jána Bábika se s ním počítalo dokonce do funkce prezidenta, ale na poslední chvíli zasáhla Moskva. Ta mu údajně nemohla odpustit selhání během války, kdy byl vyslán na Slovensko a kvůli absolutní neznalosti konspirace zatčen za banální přestupek už po dvou měsících. Během krutých výslechů pak vyzradil tajný kód pro komunikaci s Moskvou.
Antonín Zápotocký 15. 6. 1948–21. 3. 1953 (1740 dní)
Vyučil se kameníkem a pracoval mimo jiné i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze.
Klement Gottwald 2. 7. 1946–15. 6. 1948 (714 dní)
Před první světovou válkou se vyučil ve Vídni truhlářem.
Zdeněk Fierlinger 5. 4. 1945–2. 7. 1946 (453 dní)
Studoval na Slovanském gymnáziu, a i když ho nedokončil, nakonec maturoval na Obchodní akademii v Přerově.
Československá vláda v emigraci
Msgr. ThDr. Jan Šrámek 21. 7. 1940–5. 4. 1945 (1719 dní)
Po ukončení obecné školy v Grygově vystudoval Piaristické gymnázium a konvikt (dnes Arcibiskupské gymnázium) v Kroměříži (1880–1888) a poté bohosloveckou fakultu v Olomouci.
Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)
JUDr. Richard Bienert 19. 1. 1945–5. 5. 1945 (106 dní)
Po studiu gymnázia vystudoval práva na pražské univerzitě.
prof. JUDr. Jaroslav Krejčí 19. 1. 1942–19. 1. 1945 (1096 dní)
Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1916 získal titul doktora práv. V roce 1936 se stal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně soukromým docentem pro obor ústavního práva, o dva roky později byl jmenován mimořádným profesorem.
arm. gen. Ing. Alois Eliáš 27. 4. 1939–27. 9. 1941 (884 dní)
V letech 1908 až 1911 vystudoval c. k. Českou vysokou školu technickou v Praze (dnešní ČVUT), kde složil státní zkoušku inženýrsko-zeměměřičskou. Během 1. světové války ve Francii absolvoval dělostřeleckou školu v Saint Maixen. Od podzimu roku 1921 do září 1923 studoval na Vysoké válečné škole ve Francii.
Rudolf Beran 1. 12 1938–27. 4. 1939 (147 dní)
Vystudoval vyšší hospodářskou školu ve Strakonicích
Druhá republika (1938–1939)
arm. gen. Jan Syrový, KCB 22. 9. 1938–1. 12. 1938 (70 dní)
V Třebíči absolvoval obecnou a měšťanskou školu, střední školu však vystudoval již v Brně. Tehdy nastoupil do oboru stavební technik na Českou vyšší průmyslovou školu v Brně. Odmaturoval roku 1906. Ve Varšavě pracoval coby zaměstnanec stavební firmy, díky čemuž si mohl našetřit na další studium. Tím prošel rovněž ve Varšavě, specializoval se na železobetonové stavitelství.
První republika (1918–1938)
prof. PhDr. Milan Hodža 5. 11. 1935–22. 9. 1938 (1052 dní)
Studoval na gymnáziích v Banské Bystrici (1888–1890), v Šoproni (1890–1894) a v Sibiu (Rumunsko) v roce 1896, kde maturoval. Právo vystudoval v Budapešti a Kluži (1896–1900) a filosofii ve Vídni (1916–1918).
Jan Malypetr 29. 10. 1932–5. 11. 1935 (1102 dní)
Vystudoval nejprve gymnázium, později vyšší hospodářskou školu v Kadani.
František Udržal 1. 2. 1929–29. 10. 1932 (1366 dní)
V letech 1883–1886 studoval na hospodářské akademii v Táboře a posléze strávil ještě dva semestry studia na zemědělské univerzitě v Halle.
Antonín Švehla, dr. h. c. (2x) 7. 10. 1922–18. 3. 1926 / 12. 10. 1926–1. 2. 1929 (2101 dní)
Vyučil se pekařem. Absolvoval Císařské královské nižší gymnázium v Praze a Zemskou hospodářskou školu v České Lípě. Neměl akademické vzdělání.
JUDr. Jan Černý 2x 15. 9. 1920–26. 9. 1921 / 18. 3. 1926–12. 10. 1926 (584 dní)
Po maturitě na gymnáziu v Uherském Hradišti vystudoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
prof. JUDr. PhDr. Edvard Beneš, GBE, dr. h. c. mult. 26. 9. 1921–7. 10. 1922 (376 dní)
V mládí studoval nejprve na gymnáziu na Vinohradech v Praze (v letech 1896–1904). Po maturitě studoval dále na Filozofické fakultě pražské Univerzity Karlo-Ferdinandovy. Od roku 1904 studoval ve Francii na Sorbonně a Svobodné škole politických nauk (École libre des sciences politiques, dnešní Institut d'études politiques de Paris), v roce 1907 pak v Berlíně. Francouzská studia Edvard Beneš završil roku 1908 na právnické fakultě v Dijonu doktorskou prací na téma Problém rakouský a otázka česká. Studie o politických bojích slovanských národů v Rakousku. Tento diplom mu však pražská univerzita neuznala. V roce 1909 pak v Praze složil rigorózní zkoušky a získal titul doktora filozofie (práce na téma Původ a vývoj moderního politického individualismu). Když vyučoval tři roky na obchodní akademii v Praze, pokoušel se současně studovat práva (nejprve na české, pak na německé právnické fakultě), studia však nedokončil. Až v roce 1945 Beneš obdržel čestný doktorát práv. Od roku 1912, poté, co se habilitoval v oboru filozofie, přednášel jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy.
Vlastimil Tusar 8. 7. 1919–15. 9. 1920 (435 dní)
Začal navštěvovat gymnázium v Praze v Žitné ulici. Od raného dětství měl zdravotní problémy – o to více jej tato situace motivovala jako bystrého a zvídavého chlapce k osobnímu vzdělávání. Bohužel, postupně mu zemřeli oba rodiče na tuberkulózu a hmotné poměry nedovolily pokračování dalšího studia na gymnáziu. Proto přešel na obchodní školu a po jejím absolvování co nejdříve do zaměstnání pomocníka v obchodě.
JUDr. Karel Kramář 14. 11. 1918–8. 7. 1919 (236 dní)
V červnu 1879 maturoval s vyznamenáním a na podzim téhož roku odjel do Berlína, kde se dal zapsat na právnické fakultě, ale v letním semestru již studoval na univerzitě ve Štrasburku. Na podzim 1880 byl zapsán jako posluchač práv na pražské univerzitě. Poté studoval národní hospodářství na berlínské univerzitě u prof. Adolfa Wagnera a ještě týž rok se dal zapsat na pařížské svobodné škole politických věd. Díky rodinným financím studoval celkem na pěti zahraničních univerzitách: vývoj rakouského státního práva ve Vídni, národní hospodářství v Berlíně a politické vědy v Paříži a Štrasburku. Krátce také pobýval v Londýně. Doktorský diplom získal na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
prof. PhDr. Tomáš Garrigue Masaryk, dr. h. c. mult. 14. 10. 1918–14. 11. 1918 (31 dní)
Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filozofickou prací o Platónovi. Poté studoval v Lipsku a v roce 1878 ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filozofie.
