Německo začíná být neovladatelné. AfD těží ze starých křivd i neschopnosti tradičních stran
Německo je náš klíčový ekonomický i politický soused, v jehož společnosti se odehrávají zásadní posuny, které nemůžeme přehlížet. Spouštíme proto speciální sérii politického podcastu Reflexu Padni komu padni s názvem Imrvére – protože s Němci je zkrátka pořád něco. V úvodní epizodě, kterou si můžete přehrát výše, analyzujeme s politologem Alešem Michalem politické zemětřesení na východě země a hledáme hlubší příčiny vzestupu radikálních sil.
První epizodu jsme věnovali Sasku-Anhaltsku, které se stalo jakousi laboratoří německé politické scény. Místní zemské volby přinesly jednoznačný triumf Alternativy pro Německo (AfD), jež získala 43,8 % hlasů, zatímco dosavadní dominantní síla CDU oslabila na 17,2 %. Významným faktorem tohoto výsledku byla rekordní volební účast dosahující téměř 78 % a masivní mobilizace nevoličů, přibližně 170 tisíc lidí, kteří běžně k volbám nechodí, odevzdalo hlas právě AfD. Ukazuje se tak hluboká eroze důvěry k tradičním politickým stranám a jejich schopnosti reprezentovat zájmy značné části populace.
Sledovaný výsledek však nelze vysvětlit pouze ekonomickými faktory či krátkodobou frustrací. V naší analýze ukazujeme, že v bývalém východním Německu hraje zásadní roli dlouhodobě přetrvávající pocit vykořenění, odlišné kulturní identity a vnímání obyvatel východních spolkových zemí jako občanů druhé kategorie. Pro většinu voličů AfD v tomto regionu není primární motivací jejich vlastní těžká sociální situace, ale spíše dojem, že se nedaří zemi jako celku a že tradiční západní elity nerespektují specifika východu. Složitost povolebního uspořádání navíc umocňuje těsný vstup Spojenectví Sáry Wagenknechtové (BSW), které se pro politické síly stává kritickým jazýčkem na vahách.
V podcastu detailně rozebíráme také volební program AfD s názvem „Das Land zuerst“, který obsahuje 17 kapitol a 250 konkrétních požadavků. Analýza jednotlivých tezí, od zpřísnění azylu a změn ve školství až po zásahy do veřejnoprávních médií a postoj k tajným službám, však odhaluje výrazný rozpor. Řada navrhovaných opatření je totiž na zemské úrovni právně i ústavně neuskutečnitelná, což ze strany AfD slouží primárně jako nástroj politického boje proti tradičním stranám a způsob, jak přenést celostátní témata do regionální kampaně.
Kde se vazla AfD?
Zároveň mapujeme širší vývojový oblouk samotné AfD, která od svého založení v roce 2013 jako ekonomicko-liberální „strana profesorů“ prošla paradoxní proměnou. Zlomové momenty, jako byla migrační krize roku 2015 a pandemie covidu-19, postupně upevnily národně-populistické křídlo a zformovaly ze strany silný „love brand“. Tento fenomén je dnes mimořádně patrný u nejmladší generace voličů ve věku 18 až 24 let, kde AfD v Sasku-Anhaltsku dosáhla přes 41 %. Síla a vnitřní dynamika strany pod vedením Alice Weidelové tak staví spolkovou demokracii před výzvy, které přesahují hranice jednotlivých regionů.
Je vzestup AfD na východě Německa přirozenou reakcí na selhání spolkových elit v Berlíně, nebo jde o trvalou strukturální proměnu německého stranického systému? Proč se populistickým a radikálním hnutím daří masivně oslovovat nejmladší generaci voličů a co to vypovídá o budoucnosti tamní politiky? Dokáží tradiční německé strany čelit tomuto tlaku bez toho, aby samy přebíraly radikální rétoriku či bouraly stávající politické zaběhlé principy?
Pokud chcete detailněji prozkoumat pozadí německých voleb, volební matematiku i historické paralely rozdělené společnosti, pusťte si celý díl našeho speciálu výše. Napište nám do komentářů, jaká další témata z německé politiky či historie byste rádi v sérii Imrvére slyšeli.
Tvůrci podcastu Padni komu padni vydávají své první knihy. Martin Bryś vyzpovídal v knižním rozhovoru Vlastním hlasem moderátora Václava Moravce. Oliver Adámek napsal knihu Világoš, přináší unikátní portrét Orbánova režimu a reportáž z kampaně Pétera Magyara, která vyvrcholila volební revolucí. Obě knihy jsou už teď k dispozici v předprodeji.
