Jak patnáct mužů naplánovalo hladký průběh nejznámější genocidy v dějinách | Reflex.cz
nahoru

Jak patnáct mužů naplánovalo hladký průběh nejznámější genocidy v dějinách

Petr Šmeral5. října 2019 • 12:00
Jak patnáct mužů naplánovalo hladký průběh nejznámější genocidy v dějinách
foto: Archiv nakladatelství Argo

Představte si poradu v nějakém velkém koncernu. Kolem velkého stolu pánové středního věku v kvalitních oblecích. Jeden jednání řídí a nastoluje agendu, ostatní mu přizvukují, občas vznesou námitku. Jednání zapisuje stenograf. Nechybí ani přestávka s občerstvením. Venku se snáší sněhové vločky na luxusní limuzíny. Atmosféra je věcná, konstruktivní. Vše jako obvykle. Akorát že toto setkání není jen tak nějaké. Místo: Wannsee. Rok: 1942. Téma: Jak během krátké doby zlikvidovat jedenáct milionů lidí. Židů.

A tohle všechno se doopravdy stalo.

Vydavatelství Argo má ve své produkci kreslených příběhů slušné rozpětí: od dobrodružných fantasy přes pornografii až k moderním grafickým románům seriózní ražby. Ač ve fantasy komiksech nezřídka stříká krev a v komiksu podle markýze de Sade jsme sledovali lidské utrpení téměř na každé stránce, troufám si tvrdit, že žádný z těch titulů nebyl tak otřesný jako tento nevzrušivý záznam jednoho jednání v německé klasicistní vile na okraji Berlína.

Vraždění oděné do eufemismu

Tato konference patnácti říšských exponentů neznamenala žádný přelom v židovském holokaustu, ten začal již před ní. Spíše se chtěl vedoucí setkání Reinhard Heydrich ubezpečit, že všechny zúčastněné složky procesu chápou, o co tady jde. To, o co šlo, bylo tak hrůzostrašné, že i v rámci toho hodinu a půl dlouhého setkání padaly spíše eufemismy jako „evakuace“, „konečné řešení“, „vyčištění celé oblasti“ nebo „vyřešení přirozeným výběrem“. Občas byli ale účastníci nechutně konkrétní: „Emigrace, nebo evakuace, jaký je v tom rozdíl? Kam je budeme evakuovat? Do Polska? Do Ruska?“ – „Mnohem dál... do pekla. Spousta z nich už tam je.“ – „Židi a v pekle?“ – „Teď už ho mají,“ usmívá se Heydrichův chlapecký obličej. „Aktivně jsme se o to postarali!“

Setkání ve Wannsee bylo tajné a neslo se v duchu konspirace. (Pod názvem Konspirace je zfilmovala před časem HBO, u nás byl snímek uveden jako Konference ve Wannsee.) Záznamy o něm byly zničeny, jako ostatně měly být po válce zničeny i koncentrační tábory, ve kterých byli Evropané židovského původu takřka průmyslově zabíjeni poté, co Němci zjistili, že popravování zastřelením po sobě zanechává ve vykonavatelích příliš hluboká traumata. Jeden záznam z Wannsee se ovšem v jednom archivu zachoval – a díky tomu mají historici velmi přesnou představu, jak nacisté vyhlazení židovského obyvatelstva plánovali. A jak byli až na výjimky zbaveni i nějakých morálních pochybností – Židé pro ně v duchu jejich ideologie nebyli plnohodnotnými lidmi, pokud je vůbec za lidi považovali.

Zpřítomněná hrůza je potřebná

I když zhruba víte z dějepisu, co se dělo, zkonkrétnění té hrůzy je stále něčím, co s vámi otřese a možná vám i změní život. Tak funguje třeba film Saulův syn a podobně může fungovat i tento komiks nazvaný prostě Wannsee.

Jeho autorem je Fabrice Le Hénanff, sedmačtyřicetiletý francouzský tvůrce, který má na kontě zatím osm děl, v nichž se zaměřoval na historickou tematiku nebo na životy slavných. Jeho styl je bezchybný, precizní, pro někoho bude působit možná až příliš fotograficky, jako by umělec jen překreslil tužkou a akvarelem staré fotografie, jako by byl šestnáctým účastníkem tohoto setkání a dělal si pilně náčrtky. Jemné tahy a sépiové zabarvení dodává stránkám zdání archiválie, ale zároveň působí temně a tísnivě.

Kéž byste ho nikdy neviděli!

Schůzka proběhne, účastníci se ještě posilní uzeným a ústřicemi a rozjedou se plnit své vyšší poslání. Heydrich ovšem netušil, že již v době tohoto setkání se na něj cvičí v Anglii členové českého komanda parašutistů. Když ostatně čtete tento záznam a vnímáte obsah jeho cynických výroků, poposedáváte na židli a vysloveně se modlíte, aby mu už někdo hodil bombu pod nohy.

Po hlavním příběhu následuje ještě komiksový dodatek, kde se autor věnuje pozdějším osudům účastníků konference. Nechybí ani muž s téměř symbolickým jménem Martin Luther, který zde sloužil jako zapisovač. Jen díky tomu, že se vzepřel rozkazu záznamy zničit, máme nyní tento dokument k dispozici. V roce 1944 byl zatčen za spiknutí proti svému nadřízenému a internován do koncentračního tábora. Zemřel na infarkt krátce po jeho osvobození.

O komiksu Wannsee se dá říct něco podobného jako o filmu Joker – je to výborné dílo, ale vlastně byste byli rádi, kdybyste ho nikdy neviděli.

Petr Šmeral




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější