Komunistický manifest, jak byste ho nečekali. Marx i s Engelsem v rudém komiksu | Reflex.cz
nahoru

Komunistický manifest, jak byste ho nečekali. Marx i s Engelsem v rudém komiksu

Richard Klíčník28. září 2019 • 11:30
Komunistický manifest, jak byste ho nečekali. Marx i s Engelsem v rudém komiksu
foto: Archiv nakladatelství Práh

Když vám chybí téma, použijte nějaké osvědčené. Přesně to si mohl říct Martin Rowson, britský karikaturista, který se rozhodl udělat komiks z Komunistického manifestu. Marx a Engels na nás sveřepě pokukují už z obálky a uvnitř čeká strašidlo, které obchází Evropu. Komiks pro mileniály inspirovaný vizualitou Terryho Gilliama: už to nebudete muset číst v próze!

Recenzovat Komunistický manifest na stránkách Reflexu, to by bylo poměrně zajímavé sousto pro všechny. Proto se omezíme pouze na recenzi Rowsonova převodu, který je nápaditý, a místy dokonce zábavný. Ovšem ani po dočtení se nezbavíme kruciální otázky:

Proboha, proč?

Rowson si neodpustil poměrně obsáhlou předmluvu, ve které se přiznává, že Manifest přečetl, když mu bylo šestnáct. Tehdy mu změnil život a on prozřel. Dnes je mu šedesát a patří k nejuznávanějším karikaturistům Británie; na jeho tvorbu nejspíš připadnete třeba v Guardianu. Má za sebou řadu báječných skandálů, podle medailonu autora na konci knihy je hrdý především na reakci z britského bulvárního deníku Daily Mail, kde o jeho práci hovoří jako o „odporné… šílené… nechutné a urážlivé“. Jak vidno, vhodnější člověk k převedení Marxova spisku do komiksu by se hledal těžko.

Proletariát jako od Bosche

Když jsme napsali, že kreslířský styl vypadá trochu jako od Gilliama, není to přesné. Je to spíš, jako by Gilliama posedl duch Hieronyma Bosche. Kniha předvádí znepokojující výjevy složené z mnoha a mnoha menších znepokojivých výjevů zobrazujících peklo vytvořené buržoazií na drcení, dojení, ždímání, čtvrcení, krájení, sekání, lisování, válcování, mělnění, mletí, destilování, ba i macerování proletariátu (zapomněli jsme na veledůležité strojní oddělování). Zkrátka je jasné, že Rowson si práci na převodu nehynoucího bestselleru do komiksu moc užil.

Celou knihou nás provází Marx, který vede v celé první části monolog (Engels tu a tam něco cudně dodá), po celou dobu kouří doutníky a ve tváři má potutelný výraz, který je ještě šibalštější ve druhé části, kde se ocitá v roli stand-up komika v baru Pindar of Wakefield na King’s Cross, který je se vznikem díla neodmyslitelně spjat (a ve kterém svůj první londýnský koncert odehrál třeba Bob Dylan). Zde dochází k jakémusi dialogu s publikem představujícím zděšenou měšťáckou společnost. Marx, který ještě několik stránek před výstupem létal i s Engelsem na okřídleném praseti, si svou démonickou roli náležitě užívá.

Je to jasné, otrokář je Facebook

Jakmile dojde ke spojení proletářů všech zemí, je čas z baru vypadnout a následuje už jen část Dozvuky. Ta obsahuje celostránková vyobrazení, která dotahují historickou pouť sedmi kruhy pekelnými (Dante by zíral, to nám věřte) až k současnosti a k tomu, co nám zbylo z jedné z nejvlivnějších ideologií dějin. Ano, pochopitelně musí dojít i na kopanec do buržoazního výrobního prostředku jménem Facebook, bez toho by to tak nějak nebylo celé.

Autor už v předmluvě doufá, že jeho kniha bude nenáviděna. Má ovšem přespříliš vysoké ambice. Kdyby kniha vyšla v téhle podobě v jeho zmiňovaných šestnácti letech, otřásla by… no možná… i celým Londýnem. Ale koho chce ještě dnes šokovat? Ani ty nejšílenější výjevy nedokážou trumfnout realitu každodenně zprostředkovávanou médii.

Velkou pochvalu si ovšem zaslouží nakladatelství Práh, které česky knihu vydalo. Úprava je takřka dokonalá a celkový dojem z publikace stupňuje úžasný ruční lettering Petry Josefíny Stibitzové, nad kterým srdce milovníka komiksů musí nadšeně zaplesat. To si snad Marx ani nezaslouží!

Na ukázky z komiksu se podívejte do galerie:

Richard Klíčník




Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější