Bestie. Československo a stíhání nacistických zločinců: Kniha připomínající hrůzy nacismu | Reflex.cz
nahoru

Nacistické zločiny je třeba stále připomínat, jelikož někteří lidé mají krátkou paměť

Jaroslav Šajtar30. května 2019 • 08:30
Nacistické zločiny je třeba stále připomínat, jelikož někteří lidé mají krátkou paměť
foto: Archiv Historického ústavu AV ČR

Nakladatelství Lidové noviny právě vydalo objemnou, 743stránkovou knihu Vojtěcha Kyncla Bestie. Československo a stíhání nacistických zločinců. Někomu se možná zdá, že takřka tři čtvrtě století od konce nejvražednější války v dějinách lidstva je dané téma poněkud vyčpělé. Je tomu skutečně tak? 

Pokud v posledních letech postavili dosud žijící obviněné před soud, vzbuzovali spíše soucit nežli nenávist. Stačí připomenout posledního válečného zločince stíhaného za činy spáchané na území bývalého Československa – Maďara Lászlóa Csatáryho, jenž podlehl 10. srpna 2013 v Budapešti ve věku 98 let zápalu plic.

První české cestovatelky: Ženy, které dokázaly, že cestování nemusí být jen doménou mužů

713 trestů smrti; nejen pro Němce 

Vojtěch Kyncl však ve své knize přesvědčivě dokládá, že otázka nacistických zločinů a zúčtování s nimi nejsou passé. (Namísto výrazu nacistických se dere se na jazyk slovo německých, jelikož zdaleka ne všichni pachatelé obludných zvěrstev vykonaných na bezbranných civilistech, válečných zajatcích a příslušnících „méněcenných“ národů a „podřadných“ ras byli nutně členy NSDAP, ale to je patrně dané snahou nedráždit dnešní, nepochybně demokratickou Spolkovou republiku Německo.)

Vojtěch Kyncl, vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, uvádí velké množství konkrétních statistických údajů, v některých případech širší veřejnosti dosud neznámých. Tak například podle ministra spravedlnosti Prokopa Drtiny bylo v letech 1945 až 1947 v souvislosti s činností mimořádných lidových soudů v českých zemích učiněno 132 549 trestních oznámení, z nichž bylo vyřízeno 130 114. Kvůli nedostatku důkazů došlo k odložení 40 534 případů a u 31 793 k upuštění od stíhání kvůli neznámému pobytu pachatele. Mimořádné lidové soudy odsoudily 21 342 osob, z toho 713 včetně 456 Němců k trestu smrti, z čehož 691 rozsudků bylo vykonáno. Postih Němců vůči Čechům činil 60:40. Není tedy pravda, že by justice stíhala výlučně Němce.

Hughes H-4 Hercules: Největší hydroplán v historii lidstva letěl jen 26 sekund

Teror okupantů postihl především civilisty

Na Slovensku měla retribuce odlišný průběh. Před soud se dostavilo 8058 obžalovaných, z nichž 65 odsoudili k trestu smrti. Poměr odsouzených podle národnosti (Maďaři – Slováci – Němci) představoval 60:30:10. Ani v zemi pod Tatrami tudíž justice nepostupovala zaslepeně.

Přínosné dílo doprovází rozsáhlý poznámkový aparát, jmenný rejstřík obsahující především jména válečných zločinců a osob podezřelých ze spáchání válečných zločinů, jakož i místní rejstřík. Hned v úvodu knihy autor správně poznamenává, že počet československých obětí v žádném případě nelze bagatelizovat, jak to v poslední době někteří publicisté rádi dělají, i když je nabíledni, že v porovnání s oběťmi Sovětského svazu, Polska nebo Jugoslávie jsme ještě nedopadli nejhůře. Naprostá většina československých obětí (88,5 procenta) ovšem zahynula v koncentračních táborech a jen 5,5 procenta v přímých bojových akcích. Z toho jasně vyplývá, že teror okupantů postihl v drtivé většině civilisty, mezi nimiž převládali Židé. Na české země připadlo 46 a na Slovensko 54 procent obětí. Z tohoto rozdělení však není jasné, kam jsou započítány četné oběti Podkarpatské Rusi, jejíž mnozí obyvatelé bojovali ve Svobodově armádě na východní frontě.

Ocelový pakt utužil spolupráci mezi nacistickým Německem a fašistickou Itálií. Za…

Chybování v hodnostech

Na závěr si nelze odpustit kritickou poznámku. Na straně 163 Kyncl o Němci Dönitzovi a Američanu Nimitzovi píše jako o generálech, ačkoli je notoricky známo, že Karl Dönitz měl hodnost velkoadmirála a Chester William Nimitz admirála loďstva! Takové chyby by se v jinak výborné a užitečné odborné knize vyskytovat neměly.

Babička Evropy, britská královna Viktorie vládla 63 let. Její vnoučata proti sobě stála…
Chlapci z Ritchie, neznámý příběh německých židovských špionů
JAROSLAV ŠAJTAR 13. května 2019 • 17:44

Chlapci z Ritchie, neznámý příběh německých židovských špionů

Jaroslav Šajtar



Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2019

Program Jak koupit vstupenky a passy Hosté a hvězdy Historie Ubytování během festivalu Brigáda Hlavní soutěž Soutěž dokumentů Filmy 2018

54. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary začne v pátek 28. června. Mimo soutěže se představí řada nejen českých premiér. Časopis Reflex přiveze unikátní film Moje Svoboda. Hlavní hvězdou festivalu bude americká herečka Julianne Moore. Do Varů se po dvou letech vrací i Casey Affleck a mezi hvězdami bude i Patricia Clarkson.

Vybíráme z placeného obsahu
PREMIUM X Děkuji, že jste mi pomohl, soudruhu. Jak legenda českého big beatu Kosťa Ruchadze utekl fízlům přímo na Západ
PREMIUM X Kdo to všechno zaplatí? Možné scénáře kolem auditů na dotace Evropské unie
PREMIUM X Obrácení hříšného Polykače: Z pašeráka, který v žaludku převážel hašiš, se stal pracující vzorný otec
PREMIUM X Smrtící korektnost: New York Times končí s karikaturami. Reflex nikdy!
PREMIUM X Bohumil Pečinka: Andrej Babiš vítězí. Zatím... Kdo ale stojí proti babišismu?

Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější