Válka algoritmů: Vojenská dobrodružství USA a Izraele pohání ve velké míře umělá inteligence
V posledních měsících se dva odlišné konflikty, totiž krátká intervence Spojených států ve Venezuele a rychle eskalující válka s Íránem, protnuly v jednom zásadním bodě. Nešlo jen o vojenskou sílu, ale o to, jakým způsobem byla a je tato síla řízena. V obou případech hraje klíčovou roli technologie, která se ještě donedávna zdála být spíše doménou Silicon Valley než bojiště: umělá inteligence.
Když americké speciální jednotky na začátku roku zasáhly v Caracasu a zadržely venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, režim Donalda Trumpa to prezentoval především jako důkaz mimořádných schopností útvarů pro zvláštní operace a ukázku vojenské preciznosti. V zákulisí však akci spoluutvářely algoritmy.
Jak informovala agentura Reuters, při plánování nájezdu na Caracas byly využity pokročilé jazykové modely, jež analyzovaly obrovské množství zpravodajských dat, od satelitních snímků po zachycenou komunikaci. Tyto systémy dokázaly simulovat různé scénáře vývoje operace a navrhovat optimální postupy. Lidské rozhodování nezmizelo, ale bylo výrazně zrychleno a strukturováno strojovým doporučením.
Tisíce cílů
Podobný model se v ještě větším měřítku objevil o několik týdnů později na Blízkém východě. Pokud byla Venezuela experimentem, konflikt s Íránem představuje fázi uživatelského ověřování. Zde už AI neplní pouze analytickou funkci, ale je součástí samotného bojového cyklu.
Britský deník Financial Times informoval, že americká armáda využívá systémy, které dokáží v reálném čase analyzovat data z dronů, satelitů a odposlechů a na jejich základě generovat cíle. Zapojení AI „umožňuje rychlé rozhodování, od identifikace cíle po vyhodnocení zásahu. V prvních čtyřech dnech americko-izraelské letecké kampaně proti Íránu došlo k zasažení dvou až tří tisíc cílů,“ píší Financial Times s odvoláním na své zdroje.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
