Struktura prvních dvou dílů je stejná – Kamu cestuje po středním Vietnamu, setkává se s lidmi, poznává místní zvyky a ochutnává lokální speciality, aby se pak vždy na konci „vrátila“ do Česka, kde vybrané pokrmy připraví s členy místní vietnamské komunity. V ten moment se celá show stane nejzajímavější, protože se skrze jídlo pokusí aspoň trochu představit „české Vietnamce“, tedy konkrétní lidi s konkrétními životními příběhy.
Ve „vietnamské“ i „české“ části show trochu irituje vlezlý mužský voiceover jak z reklamy na nový studentský účet, který nečekaně slyšíme i ve chvílích, kdy by mohla a měla mluvit Kamu, třeba při samotném vaření. Kuchařka a bloggerka je v pořadu milá a sympatická, bohužel jí ale chybí výraznější charisma, které by show vtisklo větší osobitost. Dita Pecháčková alespoň zaujme monotónním projevem a specifickým slovníkem, Kamile Rundusové jakýkoliv trademark chybí. K návštěvě pražské Sapy vás ale rozhodně naláká, koneckonců tapiokový škrob, mam tom pastu a banánový květ k přípravě jídel asi jinde moc neseženete. A třeba do obří tržnice nahlédne v dalších dílech ještě důkladněji, Kamu ve Vietnamu je totiž nejlepší v momentech, když je v Česku.
