Černého – ve smyslu černošského. Ale došlo i na ten černý – ve smyslu „když se vaše babička houpe ze stromu, je fakt těžké řešit nejlepší dokumentární cizojazyčný film“. Letošní udílení Oscarů si o to řeklo ve chvíli, kdy byly představeny běloskvoucí nominace. A černošský moderátor Chris Rock se na tom svezl jako zručný surfař na vlně rasově privilegovaných slz.
„Tenkrát jsme neprotestovali, protože jsme měli plné ruce práce s protestováním proti skutečným problémům,“ rozjel to Chris Rock za všechny nenominované černochy hned zkraje v úvodním monologu mimo jiné o tom, že podobných čistě bělošských Oscarů už tu pár bylo (tohle je 88. ročník, takže od boku nějakých jednasedmdesát). „Měli jsme moc napilno s tím, jak nás pořád někdo znásilňoval a lynčoval, než abychom se starali, kdo je nejlepší kameraman.“
Solidní zasazení do historických souvislostí hned na startovací čáře večera následovalo po úvodním sestřihu všech nominovaných snímků. Očividně bylo dbáno na vypíchnutí veškerých protagonistů tmavší pleti. „Páni, v té montáži jsem napočítal aspoň patnáct černochů!“
Rasové, jmenovitě černošské téma letos tepe Amerikou tak jako už dlouho ne – Beyoncé na Super Bowlu vzkřísila odkaz Černých panterů (ne toho komiksu), Kendrick Lamar na udílení cen Grammy proměnil pódium v rasově segregovanou věznici... až by si člověk pomyslel, že ten skandál s nominacemi, které pominuly veškeré černošské herce, herečky a režiséry, měl pod palcem někdo jiný než ta banda starých bílých mužů z filmové Akademie - prostě to sedlo. Osmaosmdesátí Oscaři se pod taktovkou Chrise Rocka stali součástí probíhající diskuze – ovšem klobouk dolů před Rockem (vracejícím se po přestávce do pořadu místo slov „we´re back“ hláškou „we´re black“), který to přitom osolil i do vlastních řad – například když se zašel do kina v Comptonu ptát černošského publika na obeznámenost s oscarovými bělošskými filmy (za to, že se nějaký film jmenuje Most špionů, sklidil posměch a nevěřícné pohledy, co je to za nablblý název).
Cenu v první kategorii, kterou byl letos na rozdíl od dřívějších ročníků nejlepší scénář, sice předávaly – Rockovými slovy – „bílá Emily Bluntová a ještě bělejší Charlize Theronová“, ale pak už nelze diverzitě oznamujících, vyhlašujících a předávajících ani z nejliberálnějšího pohledu nic vytknout: byla tu Whoopi Goldbergová, byl tu Pharell Williams, byl tu Quincy Jones, byl tu John Legend, byl tu i Bůh osobně, pan Morgan Freeman.
Byl tu dokonce i Obamův viceprezident Joe Biden! Který ovšem už nemluvil k věci tuze bílých Oscarů, ale sexuálního násilí (s odkazem na akci ItsOnUs.org). To bylo další velké téma letošního ročníku, které tady současně rozbalila také Lady Gaga svou nominovanou písničkou Till It Happens to You z filmu The Hunting Ground – což se trochu mlátilo s vystoupením zpěváka The Weekend s jeho písničkou z filmu 50 odstínů šedi, kdy se kolem něj na pódiu kroutily dámy s obojky kolem krku. Na to už ale žádný festovní fór – zvlášť po emotivním vystoupení Lady Gaga s několika desítkami zneužívaných žen – nepřistál.
Jinak si ale moderátor vysloužil samou chválu; a s ním i osmaosmdesátí Oscaři, kteří se jako správný vehikl pro trendující politická prohlášení dotkl všeho od práv gayů (spontánně se o to postaral vítězný zpěvák úvodní písničky z nového Bonda Sam Smith) přes větší úctu k ženám na červeném koberci (jde o záležitost, kterou pod tagem „AskHerMore“ organizuje herečka Reese Witherspoonová) a Donalda Trumpa (Andy „Glum“ Serkis při uvedení kategorie za zvláštní efekty řekl, že není žádný velký rozdíl mezi filmovým vraždícím monstrem a Donaldem Trumpem) až po globální oteplování, kterému zasvětil svůj proslov vítězný (KONEČNĚ!) Leonardo DiCaprio.
Působilo až paradoxně, v jaké koncentraci se podařilo narvat snad veškerá liberální témata do ceremonie ročníku, který proslul tím, že to rasově nemá úplně srovnané (respektive který to má naprosto srovnané do bílé latě). Tenhle paradox ale adresoval Chris Rock už v úvodu, kdy po svém zodpověděl tu základní otázku: „Je Hollywood rasistický? To si pište, že je Hollywood rasistický! Ale není to ten rasismus, na který jste zvyklí. Hollywood je rasistický ve smyslu dívčí školy. Je to jako – Jsi fajn, Rhondo, ale nejsi z Kappy.“ (Míněn prestižní studentský spolek.) Rock přitom představil i princip, jak situaci změnit: z fóru mluvil o tom, že by to chtělo černošské kategorie, jako třeba cenu za „nejlepšího černého kámoše“. Vážně pak mínil, že by to chtělo, aby měl třeba takový Jamie Foxx stejně četné šance na obsazení do filmu, jako má Leonardo „Juchů!“ DiCaprio.
A nakonec - o to, aby nepřipadly všechny výhody v příštím ročníku jen černošským filmařům a protagonistům (Rock hrozí, že to celé bude uvádět Kevin Hart - ten skoro vůbec ne otravný černošský komik z filmů Poldův švagr, Jízda švárů nebo Scary Movie 5, který „točí filmy rychleji než pornoherci"), se postaral ten nejopravdovější černoch ze všech: Ali G, který při svém proslovu s Olivií Wildeovou po boku adresoval poslední zapomenuté téma letošních Oscarů: „Proč nejni žádnej Oscar pro takový ty malý žlutý s malejma pérama, jak se menujou... Mimoňové?!“
