Na literární výlet do exotické Číny vezmou čtenáře tři výborné Su Tchungovy novely – a na výpravu do zabordelených dětských pokojíků zve knížka Suzanne Evansové o výchově dítek v USA.
Prvotina matky čtyř dětí, americké právničky a novinářky Suzanne Evansové, nese podtitul Zásady úspěšné vladařky aneb Jak vychovávat děti a právě ji v českém překladu Hany Antonínové vydalo nakladatelství Ikar. Vtipná, ironická a leckdy zcela zoufalá matka čtyř dětí slibuje, že když si její knížku přečtete a poučíte se z ní, „možná se přestanete zabývat myšlenkou na dobrovolnou sterilizaci“. Je fakt, že jakmile se – na papíře – seznámíte s jejími dvěma synky a dvěma dcerkami (z nichž jedna je postižena Downovým syndromem), začnete si svých dětí o něco více považovat. Evansová bude čtenářky-matky (včetně těch nastávajících) bavit, i když místy její roubování zásad z Machiavelliho kanonického Vladaře působí trochu křečovitě. Každopádně nikdy není na škodu dozvědět se, jak snadno a rychle uložit ke spánku čtyři děti zároveň, jak bez pocitu provinění a vzájemných averzí vychovávat nevlastního syna nebo jak v mrňatech vypěstovat lásku ke čtení.
Milovníci literatury Dálného východu si jistě všimli, že kromě jihokorejské edice nakladatelství Argo existuje řada moderní čínské literatury Xin vydavatelství Verzone. A právě zde vycházejí v překladu Denise Molčanova a Zuzany Li tři čtivé novely v souboru nazvaném podle úvodní z nich, Manželek a konkubín (tento příběh plný sobectví a intrik byl i zfilmován, snímek známe pod názvem Vyvěste červené lampióny). Jejich autor Su Tchung patří k nejpopulárnějším a nejplodnějším spisovatelům Čínské lidové republiky a novely Manželky a konkubíny, Něžné pohlaví a Rod makových polí (nejen) českého čtenáře nadchnou svou exotičností i skvěle propracovanou psychologií postav. Životy čtyř žen chudnoucího a stárnoucího muže, poté dvou kurtizán z domu Červeného štěstí, které soudruzi s revolučním nadšením ženou na převýchovu prací, a pak členů statkářské rodiny, jejich hospodářství a jejich drogy ve víru přišedší revoluce upomenou na příběhy soudce Ti – i na to, že svět není černo-bílý, že pravda nebývá jen jedna a že pravidla hry určuje ten silnější. Dokud ovšem není svržen z trůnu.
