Minisérie o tragickém osudu spisovatelky Monyové je ilustrativní v dobrém i špatném
Mladou, krásnou, úspěšnou, vdanou a nesebevědomou spisovatelku Simonu vezme neúspěšný, ale sebevědomý kameraman Adam i s jejími dvěma syny na motokáry. Je to perfektní vztahová metafora: autíčka burácející mezi mantinely z pneumatik představují vzrušení v bezpečných mezích, předznamenávají Simoninu pozdější neschopnost nastavit si hranice i Adamovu (nejen řidičskou) agresi, odrážejí témata kontroly a ovládání (sebe i jiných).
V šestidílné minisérii Monyová je však takových trefných, mnohovrstevnatých momentů bohužel pomálu. Cyklus z produkce Oneplay trpí především svým rozsahem: nutnost vyjádřit se na poloviční ploše by autory jistě přiměla k úspornějšímu, méně popisnému vyjadřování.
Simona Monyová (1967–2011) navenek působila jako synonymum literárního a podnikatelského úspěchu. V soukromí však byla obětí domácího násilí ze strany druhého manžela. Monyová se soustředí na vztahovou rovinu jejího života a je v tom ilustrativní v dobrém i špatném smyslu. Ve svých nejlepších momentech dílo režisérky Zuzany Kirchnerové (Karavan), scenáristky Barbory Námerové (filmy Světlonoc a Špína), producentky Kláry Follové a autorky námětu a dramaturgyně Marty Fenclové trefně zachycuje metody a mechanismy manipulace, které v takto toxických vztazích probíhají.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
