Náš Západ sice pořád ještě vládne, ale bude-li vršit další chyby, může o dominanci přijít
Pražská nakladatelství Dokořán a Argo vydala viribus unitis objemnou, 640stránkovou knihu britského archeologa a historika Iana Morrise PROČ ZÁPAD VLÁDNE… ZATÍM Bichli přeložila Svatava Kučerová.
Je nesporné, že průmyslová revoluce v 19. století vynesla oblast označovanou jako Západ na piedestal globální nadvlády, což nástup počítačů, čipů a všemožných nejmodernějších technologických vychytávek v druhé polovině minulého století ještě umocnil. Příliš ho nakonec nepostihl ani rozpad kdysi obrovského koloniálního panství.
Jak se říká: Všeho do času
Jenže raketový nástup dvou nejlidnatějších zemí světa – Indie a Číny, která již předstihla Německo ve využívání robotů v průmyslu –, jakož i bouřlivý vědecko-technický pokrok Korejské republiky, ještě po skončení korejské války ekonomicky zaostalé země jitřní svěžesti, nastolují palčivé otázky, zdali dosud pořád vyspělý Západ o tuto dominanci výhledově nepřijde. Stagnující hospodářství dosavadního ekonomického hnacího motoru Evropské unie – Spolkové republiky Německo –, očividně nezvládnutá nelegální migrace, mající za následek dříve nevídané problémy... A navíc mimořádně rozpínavá politika současného amerického prezidenta Donalda Trumpa, okázale kašlajícího na mezinárodní právo. Ta vyústila v aktuální, nebývale ostrý konflikt o největší ostrov světa – Grónsko – s Dánskem, členským státem NATO, a tedy i spojencem USA. To vše obavy o setrvání Západu ve světovém čele činí víc než aktuálními a reálnými.
Propastný je také rozdíl mezi kvalitou a technologickou vyspělostí ozbrojených sil USA a jejich evropskými spojenci v Severoatlantické alianci. Dává tušit, že Starý svět své pozice neodvratně vyklízí ve prospěch dravců hlásících se vehementně o slovo.
Ovace od Fergusona
Britský historik Ian Morris (* 1960) měl pro napsání své obsáhlé publikace, která přes vydání v roce 2010 nezastarala, všechny předpoklady. Studoval v Birminghamu a Cambridgi a později vedl archeologické výzkumy v Británii, Itálii a Řecku. Má za sebou odbornou kritikou kladně hodnocená odborná díla Měřítko civilizace, K čemu je dobrá válka? (2014, č. 2017) Konflikty a pokrok civilizace a Lovci a sběrači, zemědělci a fosilní paliva. Působí jako profesor klasických studií a historie na Stanfordově univerzitě.
Známý britsko-americký historik Niall Ferguson charakterizoval recenzovanou publikaci velmi výstižně: „Morrisova kniha skvěle ilustruje, jak má jedna skutečně vědecká práce větší cenu než stovky blouznivých futurologických spisků… V jediném svazku brilantně předkládá originální odpověď na klíčovou otázku historie: Proč společnosti, které vytvořily Západ, měly navrch nad zbytkem světa?“
Nechme se tedy překvapit, zda se naplní ponurá americká předpověď o neradostné budoucnosti Evropy za nějakých (pouhých) třicet let.
