Baterie pořád ještě fungují. Pražská kapela The Prostitutes se udobřila a přichází s novým albem

V čem jsou současní The Prostitutes jiní než ti, kteří se před osmi lety rozešli?

Adrian T. Bell: Je to stejná parta, možná jen trochu moudřejší. Je výjimečné narazit na skupinu lidí, se kterými můžeš spolupracovat a kteří mají na všechno podobný pohled, aniž z toho mají cokoli jiného než jen tu společnou tvorbu.

Lukáš Přikryl: Všichni jsou schopní se při vytváření nových písniček přizpůsobit potřebám hudby, kterou chceme dělat. To znamená hrát míň, nebo se naopak naučit něco nového, i když to třeba na první dobrou nezní hezky.

Martin Přikryl: Překonali jsme období smrti mnoha kapel, když už nejste mladí, ale ještě ani vyzrálí. Jsme početnější, disciplinovanější, děláme, alespoň zatím, věci víc pořádně. A na rozdíl od roku 2017 máme radost, když jsme spolu a jde nám to od ruky.

Co si od nové etapy slibujete?

ATB: Vůbec nic. Slibovat něco znamená omezit si obzory a zavřít se do klece. Ale můžeme se dostat do situace, kdy budeme moct tvořit na maximum svých schopností. Slíbit můžu jen to, že budeme dělat nové písničky.

MP: Máme potřebu vyjadřovat se hudbou k tomu, co prožíváme. Od rozpadu v roce 2017 udělal svět a naše životy s ním velký krok do temnoty. Dřív latentní pocit souboje s okolím se v mnoha ohledech stal fyzičtějším. A my máme pocit, že energie se tomu postavit je podstatnější a zároveň vzácnější než dříve. Snažíme se ve dvou rovinách: chceme se vyzpívat a vyhrát z úzkosti, kterou trpíme, a zároveň usilujeme o to, aby naše energie lidi povzbuzovala.

LP: Nechci, abychom se poddali náladám ve společnosti, že je všechno ztracené a že už nemá cenu dělat jinou hudbu než hip hop.